Hlavní navigace

Živnobanka a HVB - kdo "přežije"?

15. 6. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Evropský bankovní trh je v pohybu. Největší italská banka - UniCredito, majitel Živnostenské banky, převzala HVB, jejíž česká pobočka je čtvrtou největší bankou na našem trhu. Co můžeme očekávat? UniCredito patří mezi banky s nejvyššími poplatky v Evropě!

Průběh převzetí

Na konci minulého víkendu proběhla médii zpráva, že italská banka UniCredito získala souhlas německé HVB se svým převzetím. S touto informací přišel po zasedání vedení banky HVB generální ředitel HVB Dieter Rampl. Plánované převzetí je bezesporu velkou událostí pro podstatnou část Evropy, neboť HVB obsazuje v současné době druhé místo na německém bankovním trhu a UniCredito je největším hráčem v Itálii.

Spojením obou velikánů vznikne devátá největší banka v Evropě, měřeno tržní hodnotou akcií obou bank, která přesáhne 40 – 50 miliard dolarů (což pro srovnání představuje přibližně polovinu HDP České republiky za celý rok). Součet bilančních sum obou bank dosáhne úctyhodných 730 miliard eur a banky se tím zařadí na osmou příčku v Evropě. Obě banky pak dohromady budou představovat nejsilnějšího hráče v prostoru střední a východní Evropy. Transakci označují odborníci jako největší přeshraniční bankovní fúzi v Evropě, neboť HVB byla podle některých zdrojů oceněna až na 16 – 18 miliard dolarů.

Převzetí je pro nás zajímavé z toho důvodu, že HVB Bank je v České republice čtyřkou na trhu a UniCredito svou účastí v Živnostenské bance osmičkou. Sloučení se s velkou pravděpodobností projeví i na našem trhu, někteří analytici odhadují budoucí podíl obou bank dohromady na přibližně 8 %. Zároveň se lze oprávněně domnívat, že hlavní zájem UniCredita nesměřoval ani tak k německým aktivitám HVB Group, jako spíše k její dceřinné společnosti Bank Austria Creditanstalt, která v 11 zemích střední a východní Evropy disponuje 4,5 miliony klienty.

Jaká se chová UniCredito doma?

Německý týdeník Wirtschaftswoche informoval o tom, že UniCredito patří v současnosti k jedné z nejziskovějších bank v Evropě a v Itálii nejziskovější již je (banka dosahuje rentability vlastního kapitálu ve výši 20,2 %, tedy téměř jako bankovní domy v ČR). Lví podíl na tomto úspěchu má zejména její představitel Alessandro Profumo, 1,95 metru vysoký vizionář a v současnosti jeden z nejlepších bankéřů v Evropě. Týdeník spekuluje i o tom, že Profumo po HVB plánuje další převzetí. Sám Profumo se takovým spekulacím nebrání: Náš domácí trh je Evropa, z tohoto pohledu jsme nedosáhli ještě žádné adekvátní velikosti.

Dieter + Alessandro

Alessandro Profumo (vlevo) a Dieter Rampl (vpravo)

Němečtí analytici, na rozdíl od některých českých a italských analytiků, zpochybňují detaily plánované fúze a nabídku pro akcionáře HVB považují za neatraktivní. Důvodem pro taková tvrzení je to, že nabídnutá cena neodpovídá hodnotě akcií HVB zohledněných o prémii pro akcionáře.

Další zajímavostí, se kterou týdeník přišel, je to, že italská UniCredito dosahuje sice vysokých zisků a nižších nákladů, ale na druhou stranu zatěžuje své klienty vyššími poplatky, než je tomu běžně v Německu. Vysoké poplatky tedy přispívají velkou částí k dobrému výsledku banky. V současné době cenově příznivý balíček služeb spojený s běžným účtem, kreditní kartou a úschovou cenných papírů vyjde italského klienta na 131 EUR ročně. K tomu je nutné přičíst poplatky za řadu dalších úkonů, například i 60 EUR za zrušení účtu. Banka také například z důvodu nerentabilnosti nenabízí vkladní knížky.

Týdeník zároveň konstatuje, že v současné době je na německém trhu konkurence dostatečně silná na to, aby případnému zvyšování cen po převzetí HVB UniCreditem zabránila. Přesto někteří analytici o možných změnách příjmové a nákladové struktury HVB uvažují.

Podle průzkumu italské organizace na ochranu spotřebitelů Adusbef přijde běžný účet v Itálii dvakrát dráž než činí evropský průměr. Z těchto důvodů také organizace usilovala o to, aby na italský trh vstoupil zahraniční bankovní subjekt, který by podnítil cenovou konkurenci. Toto úsilí však ztroskotalo a naopak UniCredito svou pozici ještě posílilo.

To, že je italské bankovnictví výjimečně drahé, potvrdila ostatně i nedávno zveřejněná studie CAPGimini a dokazuje to i následující graf, který srovnává výši poplatků placených v dané zemi za daný rok za bankovní služby.

Globální profil

Reakce politiků

Plánované spojení bylo šokem i pro řadu politiků. Spolkový ministr Wolfgang Clement (SPD) komentoval událost slovy: Je to známka toho, že banky, a zvláště tato banka (HVB), se nepřipravily včas na nové poměry na trhu. Ministr financí Hans Reichel (SPD) ohodnotil celou záležitost zdrženlivěji: Je to výraz dění na trhu, toho, jaká situace v tuto chvíli na trhu je, a toho, jak si HVB na trhu stojí. Mířil tím pravděpodobně na skutečnost, že HVB vykázala jen za loňský rok ztrátu ve výši kolem dvou a půl miliardy eur, a za poslední tři roky téměř šest miliard eur, přičemž ztráty jsou způsobeny zejména miliardovými škodami z obchodu s nemovitostmi.

Situace kolem HVB je v Německu poměrně rozvířená. Nedávno totiž vyšlo najevo, že představitel HVB Dieter Rampl tajně vyjednával v Jižní Koreji se španělskými bankovními domy Santander Central Hispano a Banco Bilbao Vizcaya Argenteria.

Italský ministr zahraničí Gianfranco Fini reagoval na převzetí úplně opačně: Je to velmi šťastný den pro Itálii i pro Evropu. Obavy z fúze mají i zástupci zaměstnanců, kteří se obávají rozsáhlého propouštění. Hanns-Peter Kreuser z německého svazu bankovních zaměstnanců odhadl rozsah propouštění na 1000 pracovních míst. Ve skutečnosti se má propouštění dotknout téměř čtyřnásobného počtu zaměstnanců (7 % v Německu, v Itálii méně) a dalších zhruba 7 000 zaměstnanců ve střední a východní Evropě (9 %).

Co bude následovat?

Převzetí musí schválit ještě akcionáři UniCredita a rovněž antimonopolní úřad, úplně pak má být dokončeno až v říjnu. V ČR se již začaly objevovat spekulace, jaký název zůstane zachován. Vzhledem k velikosti obou bank by převzetí mohlo znamenat, že zmizí téměř stopadesátiletý název Živnostenská banka. UniCredito kromě Živnostenské banky vlastní ve střední a východní Evropě banky v Polsku, Bulharsku a Chorvatsku.

V tuto chvíli je velmi obtížné hovořit o budoucím vývoji, neboť i sám Profumo uvedl, že není zatím rozhodnuté, jak přesně bude vypadat struktura obchodů ve střední a východní Evropě. Pro klienty se tedy alespoň v budoucích několika měsících mnoho nezmění, což potvrdily i obě banky.

Pro klienty HVB Bank Czech Republic se v tuto chvíli nic nemění. V současné době je prioritou vypořádání celé transakce a její schválení valnými hromadami UniCredit a HVB. Konkrétní podoba integrace aktivit UniCredit a HVB ve střední a východní Evropě bude známa během několika příštích měsíců, uvedla Lucie Navrátilová za HVB Bank.

dan_z_prijmu

Ivo PolišenskýŽivnostenské banky dodal: „Evropské spojení UniCredit a HVB otevře nové možnosti také klientům v České republice, kterým přinese nové produkty a další zvýšení kvality služeb. Jsme přesvědčeni, že toto spojení zvýší konkurenční prostředí na českém bankovním trhu. Pro klienty Živnostenské banky se v nejbližším období nic nemění. V tuto chvíli je prioritou vypořádání celé transakce a její potvrzení valnými hromadami UniCredit a HVB. Konkrétní podoba integrace aktivit UniCredit a HVB ve střední a východní Evropě bude známa až během několika příštích měsíců.“

Nezávislí analytici se hodnocení budoucího vývoje prozatím brání. Společně s nimi se tedy necháme překvapit.

Očekáváte v souvislosti se spojením obou bank nějaké změny také u nás?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).