Hlavní navigace

Zdraží stát hypotéky?

26. 10. 2005
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ministerstvo financí hodlá zrušit osvobození daně z příjmu pro úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů. Jde o cenné papíry, kterými domácí banky zčásti financují hypoteční úvěry domácnostem. Dojde k jejich zdražení? A o kolik? Jak na to reagují samotné banky?

To, že se v posledních letech české domácnosti stále více a více zadlužují, není nutné připomínat, ostatně Měšec o tomto tématu zpracoval vlastní analýzu. Pravděpodobně není nutné připomínat ani ten fakt, že se domácnosti zadlužují zejména za účelem pořízení bydlení.

Hypoteky

Každá mince má ovšem dvě strany a druhou stranou současného trendu jsou i relativně nízké úspory. Tedy ty úspory, které domácnosti ukládají na své běžné účty, popřípadě termínované vklady. A právě relativně nízká výše termínovaných vkladů představuje spojitost, o níž se nám v tomto článku jedná.

Aby banka mohla domácnostem poskytnout hypoteční úvěr, potřebuje k tomu určité finance. Těmi jsou nejlépe takové finanční zdroje, které jsou přibližně stejně likvidní a nesou stejné riziko. Takovými jsou dlouhodobé termínované vklady.

Z pohledu klientů, kteří se sami rozmýšlejí, kam by umístili své úspory, jde o kombinování přiměřeného rizika a výnosu. Svého času takovou možnost pro umístění prostředků představovaly termínované vklady, avšak s poklesem výnosu z nich už tomu tak nadále nebylo. Na jedné straně dynamické tempo nárůstu hypotečních úvěrů a na druhé čím dál menší popularita termínovaných vkladů způsobily stále se zvětšující mezeru mezi oběma finančními veličinami. Tyto rozevírající se nůžky názorně dokresluje následující graf.

Hypoteky a terminovane vklady

Důsledkem procesu, při němž na straně pasiv v bankovních bilancích ubývá dlouhodobých cizích zdrojů a zároveň na straně aktiv přibývá dlouhodobých pohledávek, je nárůst objemu takzvaných hypotečních zástavních listů (HZL). Jde o cenný papír, jehož emisí získávají bankovní ústavy prostředky na financování hypotečních úvěrů obyvatelstvu. Nejde o žádnou převratnou novinku v oblasti bankovnictví, ale popularita HZL roste v posledních měsících přímo úměrně nárůstu hypotečních úvěrů.

Hypoteční zástavní listy jsou pro investory atraktivní zejména z hlediska výnosu, neboť jsou osvobozeny od daně z příjmu. Dále se jedná o poměrně bezpečné cenné papíry z důvodu jejich dvojího krytí. To je dáno jednak zástavním právem k nemovitostem a také pohledávkami z hypotečních úvěrů, které HZL kryjí.

Nicméně tempo, s jakým české banky začaly v posledních měsících chrlit HZL, přinutí každého pozorovatele k zamyšlení a položení si jednoduché otázky. Je narůstající emise HZL opravdu jen důsledkem nedostačujících dlouhodobých cizích zdrojů? Vždyť jen za poslední čtyři měsíce vydaly banky podle Lidových novin HZL za 14,35 miliardy korun.

Odpověď je v tomto případě záporná, neboť dalším důvodem, proč se banky s tak velkou vervou pustily do emisí HZL, je i hrozba, že budou zdaněny úrokové výnosy z nich. Doposud platilo, že úrok, který banky držitelům HZL vyplácely, nepodléhal zdanění. Ministerstvo financí se ovšem rozhodlo skoncovat s touto praxí a hodlá uvalit daň z příjmu na výnosy z HZL, stejně jako je tomu například u dluhopisů.

Banky si jsou rizika možného zdražení cizích zdrojů vědomy a v posledních měsících tak dochází k nárůstu emisí HZL. Je totiž pravděpodobné, že věřitelé, kteří od bank emitované cenné papíry nakupují, budou v budoucnu požadovat navýšení úroku o nově uvalenou daň. To by v případě nejčernějšího scénáře představovalo pro banky zdražení o 15 %.

Zda-li půjde o 15% zdražení však není možné dopředu odpovědět. Trh daňové břemeno rozděluje vždy podle charakteru poptávky a nabídky. Je-li charakter obou veličin přibližně stejný, rozpadne se uvalená daň na dva přibližně stejně velké díly, které pak nesou nabízející i poptávající na svých bedrech. Situaci poptávky a nabídky dlouhodobých finančních zdrojů na bankovním trhu lze odhadovat tak, že výhodnější postavení budou mít v tomto případě věřitelé, a větší část z oněch 15 % uhradí banky.

Ty si ovšem o těchto necelých 15 % jistě výnosy nezkrátí, ale uvalenou daň dále přenesou. Na koho? Na toho, kdo prostředky poptává. Tím je v konečném důsledku domácnost přijímající hypoteční úvěr. Je tak možné očekávat, že v případě uvalení daně na HZL dojde k částečnému zdražení hypotečních úvěrů. Ne ovšem o celých 15 %, nýbrž o tu část, kterou ponese na svých bedrech banka. Zohledníme-li, že banky čerpají zdroje na hypoteční úvěry pouze z části z HZL, ona zbylá část se znovu o něco zmenší. V konečném důsledku je možné očekávat zdražení ve výši 5 – 10 %.

skoleni_15_4

Kupujete byt nebo dům? Vyberte si v Katalogu nemovitostí.

Současná výše úrokových sazeb v případě hypotečních úvěrů dosahuje v průměru 3 % pro jednoletou fixaci. Zdražení o 5 – 10 % by znamenalo navýšení sazby o 0,15 – 0,3 procentních bodů, což odpovídá i odhadům, které uvedl pro Lidové noviny největší hráč na trhu hypotečních úvěrů, Česká spořitelna, ústy Kristýny Havlingerové: Zrušení daňových výhod by se projevilo zvýšením úrokových sazeb na hypotečních úvěrech zhruba o 0,1 až 0,3 procenta.

Ministerstvo financí samo zdůvodňuje zrušení daňových výhod pro výnosy z hypotečních listů tím, že ztratily smysl, když byly zavedeny americké hypotéky, které se vyznačují tím, že je lze použít i na jiný účel než na pořízení bydlení. Není nutné zvýhodňovat hypoteční zástavní listy proti jiným cenným papírům, uvedl pro LN mluvčí ministerstva Marek Zeman. Zrušení výhod zároveň prospěje státní pokladně. Předpokládaný přínos pro státní rozpočet se v roce 2007 odhaduje na 560 milionů korun, uvedl dále Zeman.

Měl by stát zdanit HZL?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).