Hlavní navigace

Zdanění práce je mimo Evropu mnohem nižší

2. 10. 2006
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Výše hrubé mzdy je jistě pro každého zaměstnance důležitý údaj, mnohem důležitější ovšem je, jaká finanční částka končí každý měsíc na našem bankovním účtu - čistá mzda. Zdanění práce v Evropě patří k nejvyšším. Jak jsou zdaněny příjmy v neevropských zemích?

Zdanění práce je v Evropě oproti hlavním světovým konkurentům vysoké. Podívejme se proto podrobněji na jednotlivé mimoevropské členské země OECD (USA, Japonsko či Austrálii). Jak vysoká je průměrná mzda v těchto ekonomicky vyspělých velmocech a jaká je výše celkových povinných odvodů (včetně povinných odvodů zaměstnavatele)?

Zdanění u jednotlivých příjmů

Výše příjmů občanů ve všech vyspělých zemích světa je závislá na náročnosti jejich profese. Nejlépe placená jsou zaměstnání náročná po psychické stránce, hůře placená jsou zaměstnání náročná po fyzické stránce. Nejnižší mzdy jsou vypláceny za všechny pomocné, neodborné a manuálně jednoduché činnosti (uklízeč, vrátný, zemědělec, pomocník v kuchyni…)

Podprůměrná mzda je ve všech zemích různě vysoká a mnohem častěji ji pobírají ženy než muži. Přibližně 70 % občanů pobírajících podprůměrnou mzdu jsou v mimoevropských zemích ženy.

Nejnižší zdanění práce u podprůměrných mezd v mimoevropských členských zemích OECD je v Mexiku (14,1 %) a Jižní Koreji (15,6 %). Naopak nejvyšší zdanění práce je v Kanadě (28,2 %).

Nejvyšší průměrná hrubá mzda z mimoevropských členských zemích OECD je v Japonsku (34 703 EUR ročně) a Austrálii (30 928 EUR ročně). Nejnižší hrubá průměrná mzda je v Mexiku (5 752 EUR za rok).

Průměrná mzda je nejvíce zatížena daněmi v Kanadě (31,6 %) a USA (29,1%). Naopak nejnižší zdaní práce u průměrných mezd je v Jižní Koreji (17,3 %) a v Mexiku (18,2 %). Nadprůměrné příjmy jsou nejméně zatížené daňovými odvody opět v Jižní Korey (21,4 %) a v Mexiku (24,2 %). Nejvíce je zdaněna práce u nadprůměrných příjmů v Austrálii (35,6 %).

Zdanění v Evropě je vyšší

V Evropě je oproti ostatních členským zemím OECD vyšší zdanění i o desítky procent. Výše průměrné mzdy je však jedna věc, ale co všechno za ni lze koupit, je věc druhá. Ceny zboží a služeb jsou opět v mimoevropských zemích mnohem nižší, čili si mohou za nižší průměrnou mzdu, v některých případech, koupit více zboží a služeb. Hodnotám mimoevropských zemí se přibližuje z evropských zemí OECD přibližuje pouze Irsko, Velká Británie a Lucembursko.

V USA, Jižní Koreji či Austrálii jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu. Ze mzdy odvedou na daních méně, avšak státní penze či podpora v nezaměstnanosti je nízká. Z tohoto důvodu si většina Američanů, Japonců či Australanů uzavírá soukromé zdravotní, penzijní, nemocenské pojištění. Pouze na jejich pravidelných příspěvcích potom závisí, kolik finančních prostředků budou v době nemoci či penze čerpat ke státním nízkým dávkám.

Co mají uvedené země společné?

Touha nebýt na nikom závislý, pracovat sám na sebe, být si vlastním pánem. To jsou jenom některé důvody, proč počet drobných podnikatelů je v USA nejvyšší na světě. Následuje Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Drobní živnostníci jsou hnacím motorem ekonomiky.

Protože se v uvedených zemích vyplatí samostatně podnikat, je zde mnohem nižší nezaměstnanost než v Evropě. Podnikatelé pomáhají ekonomickému rozvoji, jsou aktivní a vydělané peníze dále investují. Rozvíjením svého podnikání současně podporují technologický rozvoj.

USA, Austrálie, Kanada a Nový Zéland patří dlouhodobě mezi nejvyspělejší země světa, ekonomika je dlouhodobě nadprůměrná a hospodářské prostředí stabilní. K tomuto růstu napomáhá především kvalifikovaná vícenárodní pracovní síla, nízké provozní náklady, fungující infrastruktura. Dalším významným pozitivem je optimistická nálada v těchto zemích, kde nic pro nikoho není problém.

V Japonsku a Korey je státní podpora podnikání ve všech ohledech na vysoké úrovni. Administrativa je v Japonsku průhledná a jednoduchá. Téměř veškeré registrační procesy je možné provádět přes internet. Propojení státních institucí přes internet a elektronické vyřizování potřebných formalit je zde nejvyšší na světě.

Jednotlivé mimoevropské členské země OECD (údaje za rok 2005):

Austrálie
Mzdové odvody Příjem v % z průměrné mzdy ve výši 30 928 euro za rok
67 100 133 167
Centrální daň z příjmů fyzických osob 20.3% 24.0% 27.7% 31.7%
Místní daň z příjmů fyzických osob 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%
Celkem daň z příjmů 20.3% 24.0% 27.7% 31.7%
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%
Celkové odvody zaměstnancem 20.3% 24.0% 27.7% 31.7%
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 6.0% 6.0% 6.0% 6.0%
Celkové zdanění práce 24.8% 28.3% 31.8% 35.6%

Poznámka: průměrná roční mzda v národní měně 51 169 australských dolarů

Japonsko
Mzdové odvody Příjem v % z průměrné mzdy ve výši 34 703 euro za rok
67 100 133 167
Centrální daň z příjmů fyzických osob 3.3% 4.0% 4.7% 6.4%
Místní daň z příjmů fyzických osob 1.9% 2.7% 3.4% 4.4%
Celkem daň z příjmů 5.2% 6.6% 8.1% 10.7%
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 11.8% 11.8% 11.8% 11.2%
Celkové odvody zaměstnancem 17.1% 18.5% 20.0% 21.9%
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 12.8% 12.8% 12.8% 12.1%
Celkové zdanění práce 26.5% 27.7% 29.0% 30.3%

Poznámka: průměrná roční mzda v národní měně 4 953 747 japonských jenů

Jižní Korea
Mzdové odvody Příjem v % z průměrné mzdy ve výši 24 426 euro za rok
67 100 133 167
Centrální daň z příjmů fyzických osob 0.9% 2.5% 5.4% 7.3%
Místní daň z příjmů fyzických osob 0.1% 0.2% 0.5% 0.7%
Celkem daň z příjmů 1.0% 2.7% 6.0% 8.0%
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 7.1% 7.1% 7.1% 6.7%
Celkové odvody zaměstnancem 8.1% 9.9% 13.1% 14.7%
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 9.0% 9.0% 9.0% 8.5%
Celkové zdanění práce 15.6% 17.3% 20.3% 21.4%

Poznámka: průměrná roční mzda v národní měně 28 729 826 korejský won

Kanada
Mzdové odvody Příjem v % z průměrné mzdy ve výši 28 750 euro za rok
67 100 133 167
Centrální daň z příjmů fyzických osob 9.2% 11.6% 14.2% 15.8%
Místní daň z příjmů fyzických osob 3.8% 4.9% 6.0% 6.8%
Celkem daň z příjmů 13.1% 16.6% 20.2% 22.5%
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 6.8% 7.0% 5.4% 4.3%
Celkové odvody zaměstnancem 18.6% 23.5% 25.6% 26.9%
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 11.6% 11.7% 10.0% 8.9%
Celkové zdanění práce 28.2% 31.6% 32.4% 32.9%

Poznámka: průměrná roční mzda v národní měně 40 341 kanadských dolarů

Mexiko
Mzdové odvody Příjem v % z průměrné mzdy ve výši 5 752 euro za rok
67 100 133 167
Centrální daň z příjmů fyzických osob 1.0% 6.3% 12.1% 13.6%
Místní daň z příjmů fyzických osob 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%
Celkem daň z příjmů 1.0% 6.3% 12.1% 13.6%
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1.3% 1.6% 1.7% 1.8%
Celkové odvody zaměstnancem 2.3% 7.9% 13.8% 15.4%
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 13.7% 12.6% 12.0% 11.6%
Celkové zdanění práce 14.1% 18.2% 23.0% 24.2%

Poznámka: průměrná roční mzda v národní měně 79 997 mexické peso

Nový Zéland
Mzdové odvody Příjem v % z průměrné mzdy ve výši 20 757 euro za rok
67 100 133 167
Centrální daň z příjmů fyzických osob 18.9% 20.5% 23.6% 26.2%
Místní daň z příjmů fyzických osob 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%
Celkem daň z příjmů 18.9% 20.5% 23.6% 26.2%
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%
Celkové odvody zaměstnancem 18.9% 20.5% 23.6% 26.2%
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%
Celkové zdanění práce 18.9% 20.5% 23.6% 26.2%

Poznámka: průměrná roční mzda v národní měně 40 949 novozélandský dolar

dan_z_prijmu

USA
Mzdové odvody Příjem v % z průměrné mzdy ve výši 26 888 euro za rok
67 100 133 167
Centrální daň z příjmů fyzických osob 7.4% 10.0% 12.2% 14.8%
Místní daň z příjmů fyzických osob 5.5% 5.8% 5.9% 6.0%
Celkem daň z příjmů 13.0% 15.7% 18.1% 20.8%
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 7.9% 7.8% 7.8% 7.8%
Celkové odvody zaměstnancem 20.9% 23.6% 25.9% 28.5%
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 7.9% 7.8% 7.8% 7.8%
Celkové zdanění práce 26.7% 29.1% 31.3% 33.7%

Poznámka: průměrná roční mzda v národní měně 33 459 dolarů

Pramen:

  • OECD, Statistics: Part I. Taxation of Wage Income (2005)
  • OECD: Sumary statistics: Taxation: Table II.:Average personal income tax

Souhlasil/a byste se zvýšením daní z příjmů pro zacelení státního rozpočtu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).