Hlavní navigace

Kdo odpovídá za škodu způsobenou střetem s divokou zvěří?

7. 7. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Na cestách můžete kromě pirátských řidičů potkat i skutečné divočáky. Když však budete mít „štěstí“ a srazíte se s tím správným zvířetem, stát vám škodu zaplatí.

Čtenářku Měšce.cz dle jejího vylíčení „na procházce po asfaltové komunikaci v rekreační oblasti napadlo divoké prase“, a proto se dotazuje, zda „by se dalo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o „vině“ koně vztáhnout i na její případ, neboť místně příslušné myslivecké sdružení se k věci staví tak,  že svým jednáním žádnou škodu nezpůsobilo?“

Význam příslušného judikátu NS ČR spis. zn. 25 Cdo 5030/2007 ze dne 24. 2. 2010 lze zobecnit a vyjádřit v následujících právních větách:

Základní povinností chovatele či toho, komu je zvíře, byť jen dočasně, svěřeno, je zajistit je takovým způsobem, aby byla zabezpečena ochrana okolí, zejména života, zdraví a majetku ostatních osob, ale i zvířete samotného. Chovatel nebo ten, kdo chce převzít zvíře, byť dočasně do své péče, se má seznámit se vším, co s tím souvisí, a měl by předpokládat, že vlivem konkrétních okolností může zvíře změnit své chování a může být dokonce pro své okolí nebezpečné. Je proto povinen se vždy postarat o to, aby předcházel možnému vzniku škod, jež je zvíře schopno ve svém okolí způsobit. Pokud není na takovou možnou situaci připraven tak, aby ji zvládl, porušuje svou prevenční povinnost už tím, že se pohybuje se zvířetem v místech, kde ke škodě na životě, zdraví a majetku jiných, může dojít. Takovým místem bezesporu je i veřejně přístupné prostranství poblíž městské komunikace. Obsah prevenční povinnosti souvisí také s místem, kde se chovatel se zvířetem nachází. Odlišné povinnosti budou totiž chovatele stíhat na místě, na němž přímo nehrozí vznik škody na zdraví či na majetku třetích osob s ohledem na všechny předvídatelné okolnosti, oproti místu, kde se možnost vzniku škody podstatně zvyšuje, což ve svém důsledku klade vyšší nároky na splnění prevenční povinnosti. 

Je zřejmé, že v daném případě řešeném Nejvyšším soudem ČR, o němž jsme informovali dříve, šlo o zvíře chovné, domácí (konkrétně koně), naproti tomu v případě čtenářky jde o zvíře divoké – v přírodě volně žijící. Shora uvedené závěry NS ČR nelze použít.

Právní případy nelze řešit publicisticky, takto lze poskytovat jen rámcové a obecné informace. Proto nastíníme jen základy příslušné právní úpravy.

Zákon o myslivosti

V dané souvislosti je třeba zkoumat především zákon o myslivosti. Podle něj je uživatel honitby povinen hradit za stanovených podmínek toliko

a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,

b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá. Je tedy zřejmé, že tazatelka se odškodnění nedočká.

Pokud jde o judikaturu Nejvyššího soudu ČR, odkazuji např. na jeho rozhodnutí spis. zn. 25 Cdo 540/2003 (ve Sbírce rozhodnutí Rc 6/2006), rozsudek spis. zn. 25 Cdo 3206/2007, ze dne 26. 8. 2009 atp.

Zákon o náhradě škody za chráněné živočichy

Nicméně současně je nutno připomenout zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Těmito vybranými živočichy jsou

Jseš mezi vybranými, tak si klidně kousni.

a) bobr evropský (Castor fiber L.),

b) vydra říční (Lutra lutra L.),

c) kormorán velký (Phalocrocorax carbo L.),

d) los evropský (Alces alces L.),

e) medvěd hnědý (Ursus arctos L.),

f) rys ostrovid (Lynx lynx L.),

g) vlk (Canis lupus L.).

Prase divoké tedy mezi ně nepatří.

Předmět náhrady škody

Za předpokladu, že jsou splněny podmínky předvídané zákonem, stát hradí škodu, kterou uvedení živočichové způsobí na

a) životě nebo zdraví fyzické osoby (člověka),

b) vymezených domestikovaných zvířatech (skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, koně, osli a jejich kříženci, králíci a kožešinová zvířata),

c) psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat,

d) rybách,

e) včelstvech a včelařském zařízení,

f) nesklizených polních plodinách,

g) trvalých porostech,

h) uzavřených objektech, nebo

skoleni_15_4

i) movitých věcech v uzavřených objektech.

Podotkněme na závěr, že se nehradí škoda způsobená vybraným živočichem chovaným v zajetí člověka nebo uprchlým z tohoto zajetí; ani škoda způsobená vybraným živočichem fyzické osobě v rámci jejích pracovněprávních vztahů jako pracovní úraz; ani škoda vzniklá lovci při lovu vybraného živočicha, který škodu ve smyslu tohoto zákona způsobil.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).