V roce 2013 činila cena 1 kWh elektřiny průměrně 4,96 Kč, v současné době činí její výše přibližně 4,84 Kč, došlo tedy k jejímu faktickému snížení o zhruba 2,42 %. Přesto jsme ale snížení cen elektřiny na fakturách nepocítili. Proč tomu tak je? Z čeho se vlastně skládá cena elektřiny?
Z čeho se skládá celková cena elektřiny?
Celková výše ceny elektřiny, kterou pravidelně dostáváme od našich dodavatelů elektrické energie, se skládá z několika složek: regulované části, neregulované části a daní. Samotná cena elektřiny ovlivňuje celkovou cenu elektřiny pouze ani ne z jedné poloviny!
Regulovaná část
Regulovaná část se skládá z ceny za distribuci elektřiny a z ostatních souvisejících služeb. Jejich výše je stanovena Energetickým regulačním úřadem, na celém území je tedy stejná a nemůže být distributory nijak ovlivněna.
Cena za distribuci
V rámci poplatku za distribuci pak nalezneme měsíční plat za příkon a cenu za distribuované množství elektřiny. Ty slouží k pokrytí nákladů na ztráty v distribuci elektřiny, nákladů spojených s měřením spotřeby a na udržování distribuční soustavy. Jejich výše se počítá ze spotřebované kilowatthodiny, resp. megawatthodiny a veškeré platby odchází na účet místně příslušného distributora elektrické energie (ČEZ, PRE, E. ON).
Cena za související služby
Související služby v sobě skrývají poplatky, a to poplatek za rezervovaný příkon, za obnovitelné zdroje, za systémové služby či poplatek operátorovi trhu.
Měsíční poplatek za rezervovaný příkon
Abychom mohli odbírat elektrickou energii bez omezení, musí být v odběrných místech rezervované určité množství elektrické energie, za které musíme zaplatit, i když ho kompletně nespotřebujeme, a to je měsíční poplatek za rezervovaný příkon. Jeho výše závisí na velikosti hlavního jističe. Obvyklá hodnota jističe v domácnostech je pak 3×25 A a výše poplatku se pohybuje v rozmezí mezi 70 až 85 korunami, záleží na konkrétním dodavateli elektrické energie.
Poplatek za systémové služby
Poplatek za systémové služby je odváděn společnosti ČEPS, která provozuje celostátní přenosovou soustavu. Ta propojuje regionální distribuční sítě mezi sebou a její údržba je velmi nákladná. Za 1 MWh tak domácnosti musí zaplatit v roce 2014 přesně 119,25 Kč.
Poplatek operátorovi trhu
Součástí regulované ceny je poplatek operátorovi trhu. Ten slouží ke krytí činnosti státem vlastněné společnosti OTE, která mj. zpracovává bilance nabídek a poptávek na dodávku elektřiny, dále bilance dlouhodobé spotřeby elektřiny ČR či vyřizuje formality, pokud nějaká domácnost či firma změní dodavatele elektřiny.
Poplatek za obnovitelné zdroje
Poslední částí regulované ceny je poplatek za obnovitelné zdroje. Vzhledem k neustále klesající zásobě uhlí, které bylo po dlouhá léta hlavním energetickým zdrojem, je třeba myslet i na alternativní zdroje a jejich vývoj. K jejímu financování práce slouží poplatek za obnovitelné zdroje, který podporuje zejména výrobce „zelené elektřiny“, kteří dostávají garantovanou výkupní cenu či finanční odměnu ve formě zelených bonusů.
Neregulovaná část
Cenu v neregulované části tvoří tzv. silová elektřina, tedy elektřina, kterou reálně spotřebujeme (cena za každou spotřebovanou kWh, resp. MWh) a fixní platba dodavateli. Obě části určuje daný dodavatel elektrické energie. Zde mají možnost zákazníci ušetřit výběrem vhodného, resp. nejlevnějšího dodavatele elektřiny. V rámci fixní platby přispíváte dodavateli peníze na provoz zákaznického servisu, komunikace s úřady, propagaci na trhu, výrobu elektřiny a další nezbytné výdaje. I když daný měsíc nepotřebuje ani jednu kilowatthodinu elektřiny, musíte dodavateli zaplatit tuto fixní složku.
Daně
Celkovou část ceny za elektřinu tvoří i daně. Jedná se o daň z přidané hodnoty a spotřební daň z elektřiny. Výše spotřební daně se odvíjí od spotřeby elektrické energie (za 1 kWh) a vybrané peníze putují na účet Celní správy. Daň z přidané hodnoty pak činí 21 % na všechny složky ceny a výnos z této daně míří do státní kasy.
Porovnání cen elektřiny s rokem 2013
I když se nám zdá, že se na fakturách za elektřinu nic nezměnilo, resp. ceny jsou stále stejné, ne-li vyšší, data Energetického regulačního úřadu ukazují opak.
| Složky ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti bez daňových položek v Kč/MWh | 2013 | 2014 | Meziroční změna |
|---|---|---|---|
| Elektřina včetně obchodní marže | 1650,59 | 1467,97 | –11,1 % |
| Operátor trhu | 7,56 | 7,55 | –0,2 % |
| Systémové služby ČEPS | 132,19 | 119,25 | –9,8 % |
| Obnovitelné zdroje, kogenerace a druhotné zdroje | 583,00 | 495,00 | –15,1 % |
| Decentrální výroba | 4,73 | 3,48 | –26,4 % |
| Přenos elektřiny | 121,26 | 109,28 | –9,9 % |
| Distribuce elektřiny | 1190,78 | 1085,08 | –8,9 % |
Zdroj: Energetický regulační úřad
Jak z výše uvedené tabulky vyplývá, jednotlivé položky tvořící celkovou cenu elektřiny se meziročně zlevnily. Spotřební daň z elektřiny i DPH se nezměnily. Jak je tedy možné, že jsme toto zlevnění na fakturách nepocítili?
Odpovědí je zdražení samotných služeb dodavatelů elektrické energie, přesněji zdražení měsíčních paušálů na výdaje dodavatelů. Například dodavatel elektřiny, společnost E.ON Energie se rozhodla zvýšit cenu paušálního měsíčního poplatku s platností od 25. 8. 2014 o 18 %, z 58 Kč na současných 70 Kč. Malou náplastí je nové spuštění zelené linky zákaznického servisu E.ON. Ostatní velcí dodavatelé energií totiž používají zpoplatněné bílé linky s předčíslím 840, kdy náklady na hovor jdou plně k tíži volajícího. Rovněž i Pražská energetika a RWE Energie zdražily nabídky pro nové klienty s platností od září letošního roku. Může za to zvýšená konkurence na trhu energií, která způsobila, že tyto velké energetické společnosti snížily svou marži na trhu, a musejí tak vykompenzovat nižší výdělky.
Výhled do budoucna
Co se týká vyhlídky vývoje cen elektřiny v následujícím roce, neočekáváme příliš povzbudivé informace. V současné době se projednává novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která nově mění podmínky stanovení poplatku na podporované zdroje energie. Dosud platilo, že odběratelé platili výši tohoto poplatku přímo úměrnou jeho spotřebě. Pokud tedy neodebral žádnou elektřinu, nemusel platit nic.
Novela ale říká, že Energetický regulační úřad stanoví tento poplatek na základě jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem a příslušné distribuční sazby. V praxi to znamená, že pokud máte například garáž s jističem, kde jste nespotřeboval za dané období žádnou elektřinu, přesto budete muset příspěvek na podporované zdroje energie zaplatit. Vyhnout platbě se můžete pouze tak, že si hlavní jistič necháte odpojit, tedy že zrušíte odběrné místo. Konkrétní výše příspěvku bude v případě odsouhlasení novely záviset na ERÚ. Jednání o novele tohoto zákona bylo ale vzhledem k vytíženosti Poslanecké sněmovny a nedostatkům, na které poukázali někteří poslanci, odročeno na 7. listopadu, kdy se o něm bude dále jednat.
