Ačkoliv jen málokterý státní zásah do ekonomiky může opravdu snížit nezaměstnanost, český stát se o to velmi usilovně, a shodou okolností i krajně neúspěšně, již delší dobu pokouší. Nezaměstnanost přitom tvrdošíjně roste od počátku devadesátých let, kdy byla na úrovni dnes takřka neuvěřitelných 3 %.
Boj s nezaměstnaností je těžký. A to nejen v České republice; je náročný pro celou Evropu. Ať dělá stát, co dělá, ona si prostě roste a skoro by se dalo říct, že státní zásahy ignoruje. To je docela drzost, že?
Je docela úsměvné, že stát snižuje nezaměstnanost tím, že nezaměstnané platí. Odbory dokonce v nedávné době přišly se zajímavým námětem jak ozdravit veřejné finance. Součástí jejich vize bylo zvýšení podpory v nezaměstnanosti.
Svým způsobem je pak možné dívat se na nezaměstnaného jako na státního zaměstnance. Dostává sice nižší než minimální mzdu, je ale placen za to, že nic nedělá. A to má také něco do sebe.
Stát je velmi moudrý a ví, že z nezaměstnaného udělá zaměstnaného pouze tehdy, když ho přesvědčí, aby pracoval. Neustále tedy zvyšuje minimální mzdu a diví se, jak je jenom možné, že lidé stále ani po zvýšení minimální mzdy práci nemají. Jestli ona ta minimální mzda nebyla zvýšena málo… No, pro jistotu s ní ještě trochu pohneme.
Vysoká nezaměstnanost je samozřejmě ekonomické zlo a nikdo z ní nemá radost. Je to totiž právě nezaměstnanost, která velmi významně ovlivňuje hrubý domácí produkt, a to negativním směrem. Koho ale nezaměstnanost bolí nejvíc?
Podle některých statistik přes 70 % nezaměstnaných jsou osoby se základním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity. Na druhé straně najít nezaměstnaného vysokoškoláka je takřka terno. Jejich míra nezaměstnanosti činí pouhá 2,3 %.
Osoby s úplným středním vzděláním s maturitou trpí nezaměstnaností 5,3 %. Bědovat ale mohou zejména ti, kteří dosáhli pouze vzdělání základního. Jejich míra nezaměstnanosti už je nepříjemně vysoká a dělá zhruba 21 % (hodnoty z posledních dvou odstavců vycházejí z metodiky ILO, neodpovídají tedy zcela běžně publikovaným údajům o nezaměstnanosti – pozn. autora).
Taktéž i v oblasti nezaměstnanosti lze rozlišovat nezaměstnanost mužů a nezaměstnanost žen. A ženy jsou na tom, jak jinak, o něco hůř. Podle některých odhadů je mezi nezaměstnanými 56,1 % žen. Mezi dvaceti nezaměstnanými tedy nalezneme 11 žen a 9 mužů.
Nezaměstnanost dosáhla na konci ledna rekordní úrovně 10,2 %. Nezaměstnanost ale podléhá statisticky významným sezónním vlivům a s nástupem jara lze naštěstí očekávat její opětovné snížení.