Hlavní navigace

Úrok z prodlení bude nově přes 7 procent, vysoká inflace jej však paralyzuje

11. 6. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Když někomu půjčíte peníze, bude snazší spočítat, jaký úrok při neplacení zaplatí. Od července se způsob výpočtu mění jak pro občany, tak i pro firmy.

Úrok z prodlení je sankční institut, který v soukromoprávních vztazích postihuje nedodržení splatnosti pohledávky. V případě občanskoprávních vztahů, tedy vztahů mezi běžnými lidmi či mezi soukromou osobou a podnikatelem, se uplatní povinně jeho výše dle nařízení vlády, vyjma případů, kdy se jedná o dlužné nájemné.

Ve vztazích obchodněprávních, tedy vztazích mezi podnikateli navzájem, může být úrok z prodlení smluvně dohodnut jinak. Pokud taková dohoda učiněna nebyla, pak se uplatní opět výše úroku z prodlení dle nařízení vlády.

Od 1. července se můžeme při výpočtu úroku z prodlení reálně setkat se 3 různými způsoby. O tom, který bude použit, rozhoduje první den prodlení s platbou závazku, a uplatní se způsob výpočtu dle právní úpravy účinné v tento den. Všechny pak vycházejí ze sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou.

I. období – od devadesátých let do roku 2005

Nařízení vlády č. 142/1994 Sb. nabylo účinnosti dne 15. 7. 1994 a od tohoto dne se výše úroku z prodlení určuje jako dvojnásobek diskontní sazby ČNB platné k prvnímu dni prodlení. Tato konstrukce platila pro všechny závazky, které se do prodlení dostaly do 27. 4. 2005.

Pokud se tedy dlužník dostal do prodlení s úhradou půjčky dne 1. ledna 1996, pak roční úrok z prodlení až do zaplacení činí 19 % dlužné částky (diskontní sazba byla dne 1. ledna 1996 ve výši 9,5 %).

Diskontní sazba je velmi úzce spjata s inflací, a tak díky poměrně vysoké inflaci přesahující 6 procent se úrok z prodlení držel dlouhou dobu nad 10 %, což je poměrně solidní úročení. Začátkem roku 2001 se však díky rychlému poklesu inflace dostává výše úroku z prodlení poprvé pod 10 % a v polovině roku 2002 již pod 5 %. Taková výše úroku z prodlení již postrádá sankční prvek ve formě významného postihu, neboť se jedná o zanedbatelné zvýšení dlužné částky. Na tuto skutečnost reaguje s určitým zpožděním vláda tím, že schvaluje novelu nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

II. období – od roku 2005 do dnešních dnů

Aby bylo do budoucna zajištěno zachování citelné sankční funkce úroku z prodlení, je nařízením vlády č. 163/2005 Sb. změněna konstrukce výpočtu úroku z prodlení takto:

Rozhodující pro výpočet úroku z prodlení je výše reposazby ČNB platné v první den prodlení, a ta se zvýší o 7 procentních bodů. Tato výše úroku z prodlení se však s každým dalším půlrokem mění tak, že činí reposazbu platnou 1. 1. nebo 1. 7. příslušného roku zvýšenou opět o 7 procentních bo­dů.

Vláda tímto způsobem zajistila, že výrazné výkyvy v úrokových sazbách v ekonomice budou reflektovány i ve výši úroků z prodlení. Na druhou stranu došlo k výraznému ztížení výpočtu úroku z prodlení.

Příklad:

Dlužník se dostal do prodlení s placením dluhu 10 000 Kč dne 1. října 2005 a dluh splatil 31. března 2007.

Dne 1. října 2005 byla platná reposazba ve výši 1,75 %, úrok z prodlení činí 8,75 % p.a. Celková výše úroku z prodlení za období od 1. října do 31. prosince 2005 je 218,75 Kč.

Dne 1. ledna 2006 byla platná reposazba 2 %, a úrok z prodlení tedy činí 9 % p.a. Za první pololetí roku 2006 je dlužník povinen uhradit úrok z prodlení ve výši 450 Kč.

K 1. červenci 2006 platila stejná reposazba jako 1. ledna 2006, a za druhé pololetí roku 2006 je tedy stejná výše úroku z prodlení – 450 Kč.

Na zasedání bankovní rady ČNB bylo rozhodnuto o tom, že s platností od 29. 9. 2006 se reposazba zvyšuje na 2,5 %, a tak k 1. lednu 2007 činí úrok z prodlení 9,5 % p.a. Jelikož 31. března 2007 dlužník dluh v plné výši uhradil, činí úrok z prodlení za první 3 měsíce roku 2007 částku 237,5 Kč.

Celkem tak dlužník musel ke svému dluhu zaplatit věřiteli navíc ještě 1356,25 Kč úroku z prodlení.

Pro názornost nebylo počítáno s přesným počtem dnů v každém kalendářním pololetí, ale s měsíci.

Pro objasnění významu novely lze dodat, že úrok z prodlení po změně předpisu se zvýšil skokově z 2 % na 9,5 %. Na druhou stranu však všem, kteří jsou nuceni počítat úroky z prodlení, se dramaticky ztížil jejich výpočet, a mj. rovněž konstrukce tzv. žalobního petitu v žalobách o zaplacení.

III. období – od 1. 7. 2010

S platností od příštího měsíce dochází na základě nařízení vlády č. 33/2010 opět ke změně, a princip výpočtu se částečně vrací k původnímu. Pro všechny závazky, které se dostanou do prodlení 1. července 2010 a později, se bude úrok z prodlení počítat z reposazby, která bude platná k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž k prodlení došlo, s připočtením 7 %. Tato výše úroku z prodlení se již v čase nebude měnit.

Příklad:

K prodlení dlužníka dojde 16. října 2010, výše ročního úroku z prodlení tak bude činit výši reposazby platné 30. června 2010 s připočtením 7 %. K prodlení dlužníka dojde 25. dubna 2011, výše ročního úroku z prodlení tak bude činit výši reposazby platné 31. prosinci 2010 s připočtením 7 %. Tato výše úroku z prodlení bude platná až do zaplacení a již se měnit nebude.

Zlepšení či zhoršení?

Je nepochybné, že změnou právní úpravy dojde ke zjednodušení formulace žalobních petitů i ke zjednodušení výpočtu celkového úroku z prodlení v případě dlouhodobých prodlení. Na druhou stranu se tak situace vrací zpět k původním stavům, za nichž došlo ke změně konstrukce výpočtu. Fixní úrok z prodlení nezohledňuje změnu úrokových sazeb v ekonomice, a při prudkém nárůstu inflace by tak teoreticky mohlo dojít k tomu, že pro dlužníka bude výhodnější dluh neuhradit a namísto toho složit peníze v bance na spořicí účet, neboť úrokový výnos na účtu převýší úrok z prodlení, který musí uhradit věřiteli.

skoleni_15_4

Nezbývá než doufat, že ČNB svými měnověpolitickými nástroji z pohledu úroku z prodlení dokáže udržet inflaci co nejníže.

Aktuální i historické výše úrokových sazeb vyhlašovaných ČNB jsou k dispozici na jejím webu. Pro pořádek dodávám, že přestože nařízení vlády mluví výhradně o repo sazbě, má tím na mysli dvoutýdenní reposazbu vyhlašovanou ČNB (ve zkratce 2T reposazba). V praxi se jedná o maximální úrok, který obdrží komerční banky při uložení své volné likvidity na 14 dnů u ČNB.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se dlouhodobě věnuje problematice práva a dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).