Hlavní navigace

Staňte se šéfem vlastních peněz: Zkroťte své výdaje

29. 6. 2012
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Jak netradiční cestou ušetřit na věcech, které nám tradičně vyjídají peněženku.

Rad, jak ušetřit, jsou na internetu stovky a tisíce. Ať už jde o úsporu energie v domácnosti, šetrnou jízdu autem nebo nakupování potravin krátce poté, když máte plný žaludek. My se podíváme na způsoby, které jsou spíše netradiční a mnoho lidí o nich vůbec nepřemýšlí, přesto dokážou vaše výdaje úspěšně zkrotit.  Čtěte také: Staňte se šéfem vlastních peněz: Jak na příjmy a výdaje?

O krocení výdajů by se dal napsat celý seriál nebo kniha. My si zmíníme pro příklad jen některé způsoby, které mi přijdou zajímavé a velmi se osvědčily ve výzkumu v mé diplomové práci Teorie a praxe řízení osobních financí. 

Trvalé příkazy

Elektronické bankovnictví a jeho využívání vám dokáže ušetřit peníze několika různými způsoby. Jen díky tomu, že například využíváte elektronické výpisy z účtu, vám některé banky nestrhávají tak vysoké poplatky nebo vám dokonce i něco zaplatí.  Přečtěte si také: Staňte se šéfem vlastních peněz: Kouzlo tužky a papíru

To podstatné ale je, že díky internetu máte jasný přehled o vašich příjmech a výdajích. Za kouzelné slovní spojení považuji trvalé příkazy, případně svolení k inkasu. Dokážou plně nahradit platby například pomocí složenek, což znamená za prvé, že nemusíte chodit na poštu a čekat dlouhé fronty, a za druhé, že za složenky nemusíte platit. Osobně používám trvalé příkazy v maximální možné míře. Kdy jsem naposledy čekal ve frontě na poště, abych zaplatil složenku, si nepamatuji. Podobně účel splňuje i svolení k inkasu, kdy dáte bance souhlas k tomu, aby si strhla předem neznámé částky – například platbu na mobilní telefon. Čtěte také: Staňte se šéfem vlastních peněz: Udělejte si rozpočet

Co je však na trvalých příkazech nejlepší  vyplynulo z výzkumu, který jsem zmiňoval. Jde o to, že si můžete splatnost nastavit na jakýkoliv den. Velmi se nám osvědčil jednoduchý trik – a to nastavení všech příkazů na ten samý den. Ideálně den poté, co přijde výplata nebo jiný hlavní příjem. U zkoumaného subjektu, kterému chodila výplata pravidelně 10. den v měsíci, jsme tak nastavili všechny pravidelné odchozí platby na 11. den.  To má jednu velkou výhodu – a to, že prakticky hned po výplatě se vám odečtou všechny platby, které zaplatit musíte. Díky tomu máte celý měsíc k dispozici jen peníze, které můžete utratit. Nestane se vám tak, že na některou platbu například zapomenete a díky tomu můžete své výdaje lépe plánovat. Čtěte více: Staňte se šéfem vlastních peněz: Proměňte plán na skutečnost

U inkasa je to složitější (neplést si inkaso s takzvaným soustředěným inkasem, tzv. SIPem). To, kdy se vám strhne platba z inkasa, můžete ale ovlivnit tak, že si nastavíte zúčtovací období u poskytovatele služeb, za které platíte, například u mobilního operátora tak, aby platba odešla ve vámi zvolený den. To, jak dlouho po konci zúčtovacího období operátor platby strhává, vám sdělí on.

Banka

Máte pocit, že vám z účtu ubývají peníze? Problém může být ve vaší bance. České finanční domy jsou na příjmech z poplatků velmi závislé a často zpoplatňují i to, co je v jiných evropských zemích běžně zdarma. Příkladem je vedení účtu, vklad hotovosti na pobočce nebo výběr hotovosti z bankomatu vlastní banky. Proč ne? Mají na to právo. 

Situaci ale můžete zvrátit k lepšímu, tím, že věnujete trochu času sazebníku. Je totiž možné, že vám banka strhává poplatky i za něco, co třeba vůbec nepotřebujete. Většina bank nabízí různé balíčky služeb a čas od času je obměňuje. Je možné, že máte starý účet, který může být dražší než ty v nové nabídce, a přitom služby, které obsahuje, nevyužíváte. 

Účet má dnes prakticky každý, většina lidí v Česku si ale vystačí se základními bankovními službami. Běžný účet a k němu platební karta a elektronické bankovnictví. Za takové služby si některé banky nechávají platit, hlavně v posledních letech se ale na českém trhu objevily i takové, které mají takové služby zdarma. Pokud tedy potřebujete účet hlavně na to, že vám tam přijde výplata a několikrát do měsíce zaplatíte kartou v supermarketu nebo vyberete z bankomatu, zvažte, jestli se vám nevyplatí přejít k některé z těchto nízkonákladových bank. Většinou mají jen málo poboček, tuto nevýhodu ale vynahrazují právě základní služby zdarma. Čtěte více: Mega recenze: Vyberte si „bankovní účet zadarmo“ na míru

S bankou se většinou nedá tak snadno vyjednávat, jako třeba s mobilním operátorem. Přejít k jiné je ale velmi snadné. To znamená u jedné banky účet založit a u druhé zrušit. Mít několik běžných účtů najednou až na výjimky nedává příliš smysl. Mít v peněžence deset platebních karet může sice na první pohled vypadat in, berte ale v potaz, že za každou z nich nejspíš také platíte poplatky. Za zmínku stojí například poplatek za blokaci karty nebo vydání nové, pokud vám je například někdo ukradne – může se vyšplhat i do tisíců, což v případě odcizení celé peněženky může zabolet. Vždy si uvědomte, jestli vás to, co vám banka dává, stojí za to, kolik ji měsíčně a za rok platíte. 

Další věcí je společný účet. Ten vám sice peníze sám o sobě neušetří, může se pomoci jinak. Dá se využít tak, že na společný účet oba partneři každý měsíc pošlou předem domluvenou částku. A z účtu se pak platí všechny společné, většinou pravidelné platby, jako je například nájem, elektřina nebo pojištění, ale třeba také běžný nákup potravin nebo ošacení dětí. Dá se tak kontrolovat, kolik oba partneři věnují do společné domácnosti – je to nejlepší způsob, jak můžou jet partneři takzvaně „na půl“. Problém může nastat v tom, že každý další účet navíc může samozřejmě stát peníze. To se dá ale vyřešit snadno využitím nabídky nízkonákladových bank, o kterých jsem už psal. Na trhu je dostatek takových, které nabízí vedení účtu zdarma.

Mobil

Začněte tím, že zavoláte svému mobilnímu operátorovi a požádáte ho o lepší nabídku. Ještě předtím se ale informujte, co nabízí konkurence, abyste pak mohli argumentovat ve stylu: „Ale operátor Y nabízí za stejnou cenu dvojnásobný počet volný minut. Znamená to, že mi nedokážete nabídnout alespoň srovnatelnou nabídku?“ Nenabádám vás, abyste pracovníkovi na zákaznické lince hned vyhrožovali, že od operátora odejdete – i když tato strategie se vyplatila už mnoha lidem.

Každopádně za zkoušku nic nedáte – maximálně vám zůstanou stejné podmínky. Nebojte se, že by vám operátor jako odměnu za drzost volání zdražil. Mějte stále na paměti, že operátor je na stejné úrovni jako vy. On je poskytovatel služby, vy jste zákazník. Pamatujte na to, že to, co je dáno v cenících operátora, je pouze orientační a záleží pouze na vás, co dokážete vyjednat. Na trhu mobilního volání probíhá silný konkurenční boj, takže šance na úspěch je proto vysoká. Čtěte více: Chcete z mobilu volat levněji? Poradíme vám, jak na to

Pokud si kupujete kredit, zvažte, zda se vám nevyplatí paušální tarif. Má samozřejmě určité nevýhody, na druhou stranu ale bývá v přepočtu na provolané minuty levnější. Nevhodně zvolený paušální tarif se vám ale může i výrazně prodražit, pokud nevyberete pro vás ten optimální. O změně tarifu nerozhodujte na základě jedné faktury, při výběru vám velmi pomůže, pokud si budete po určitou dobu zapisovat, kolik za volání utrácíte anebo kolik provoláte minut a propíšete SMSek a nakonec si spočítáte měsíční průměr. Až na jeho základě si zvolte správný tarif nejlépe odpovídající vašim potřebám.

Pokud máte smartphone, ušetřit na volání vám pomůžou také speciální aplikace, které jsou zdarma ke stažení na Google Play nebo v Appstoru. Například Call Meter 3G. Takové programy si dokážou uložit, kolik vás stojí volání, SMSky nebo třeba kolik máte volných minut a na základě toho vám přímo na displeji zobrazují, kolik už jste utratili od začátku zúčtovacího období. Podobně se dá sledovat i objem stažených dat, pokud máte zpoplatněný mobilní internet. Například přes aplikaci My Data Manager. Od té doby, co takové aplikace využívám, jsem ani jednou nepřekročil operátorem přidělené volné minuty. A má to ještě jednu podstatnou výhodu. Dopředu víte, kolik měsíčně utratíte, takže vás částka na faktuře prostě nepřekvapí. 

Jídlo

Na jídle se šetřit nemá, zní stará poučka. Dejte ale pozor na to, že každá mince má dvě strany. Ne každé drahé jídlo musí být nutně kvalitní a ne každé kvalitní jídlo musí být drahé. Výdaje za jídlo patří k těm, které jsou nezbytné, ale i ty se dají výrazně omezit. A přitom to neznamená, že byste omezovali sebe. 

Podstatou je stravovat se co nejvíc doma. Jistě, znamená to věnovat nějaký čas vaření, vrátí se vám to ale v ušetřených nákladech. Kvalitní teplé jídlo se dá pohodlně uvařit za 30 Kč za porci. Efekt se samozřejmě ještě zdvojnásobí, pokud vaříte pro víc osob. Pokud to porovnáte s obědem nebo večeří v restauraci, kde se těžko dostanete pod stovku za porci, je rozdíl markantní. Nehledě na to, že v takových restauracích můžete málokdy čekat opravdu poctivé jídlo z kvalitních surovin. 

To samé platí v případě stravování přes den, například v práci. Noste si jídlo z domova. Dojít si na oběd s kolegy do závodní jídelny je bezpochyby zážitek velmi inspirující, ale tím, že si přinesete jídlo z domova třeba v krabičce, nejen ušetříte, ale pravděpodobně se najíte i kvalitněji.  A nemusíte se za to stydět. Podle průzkumu společnosti Edenred je „krabičková“ strava v práci stále častější, a to nejen kvůli penězům, ale právě kvůli lepší kvalitě jídla z domova. 

A pokud doma nevaříte? Nevadí, i vhodně zvolené studené menu dokáže člověku dodat dostatek energie na celý den. Mnoho lidí v práci sice chodí na oběd, často ale jde o jediné jídlo za den. Pokud jste přesvědčeni o tom, že minimálně jedno teplé jídlo denně prostě mít musíte, zkuste se zamyslet nad tím, co byste nakoupili potravin v běžném obchodě za tu stejnou cenu, co dáte v restauraci nebo závodní kantýně. 

Cigarety

Nejlepší z hlediska úspor je samozřejmě nekouřit. Při průměrné měsíční útratě zhruba 2000 korun měsíčně to je asi 24 000 korun ročně. Pokud byste místo cigaret dávali po dobu třiceti let stejnou částku na spoření s 2% ročním úrokem, k důchodu byste si přilepšili zhruba milionem korun.

Spočítejte si, kolik byste dokázali uspořit na penzi, kdybyste teď místo kouření dávali peníze na důchod.

Radit kuřákovi, aby přestal kouřit, je ale většinou jako mluvit do dubu. Existují ale i jiné způsoby, jak na tabákovém zlozvyku ušetřit, aniž by se musel kuřák výrazně omezovat. Nechme stranou starou otřepanou strategii „jedné cigarety“, kdy žádáte ostatní kuřáky o cigarety s tím, že tu poslední máte na ráno. 

Tabákový trh je totiž velký a díky tomu existuje i mnoho možností, ze kterých může kuřák vybírat. A cigarety patří k těm nejdražším, alespoň z těch běžných. Ušetřit se dá například na tom, že si cigarety nekupujete a balíte si je sami. Kvalitní tabák se dá v Česku koupit poměrně levně, na rozdíl od některých ostatních evropských států, a oproti cigaretám vychází výrazně levněji. Podle mých odhadů balení tabáku sníží náklady na kouření zhruba o polovinu. A navíc, každá taková vlastnoručně balená cigareta chutná líp.

V poslední době jsou také moderní elektronické cigarety. Počáteční investice něco stojí, pokud si ale zvyknete na trochu jinou chuť, do pár týdnů se vám investice vrátí. Nikotinové náplně oproti cigaretovým krabičkám opět vyjdou výrazně levněji. A to nemluvím o tom, že elektronické cigarety jsou – alespoň podle jejich výrobců – podstatně zdravější.

Bydlení

Mít střechu nad hlavou je jednou z nejzákladnějších lidských potřeb. Navíc výdaje, které jsou se zajištěním této potřeby spojené, většinou tvoří velkou část výdajů domácnosti. Z těchto důvodů o těchto výdajích (například nájem, hypotéky, inkaso apod.) většinou lidé nepřemýšlí jako o těch, se kterými se dá výrazně hýbat, a berou je jako pravidelné a neměnné. 

I přesto bych ale chtěl upozornit na to, že právě na bydlení se dá výrazně ušetřit, i když samozřejmě nejde o věc tak snadnou, jako se například rozhodnout, že nebudu kupovat jogurty za 20 korun, ale pouze za 10 (takovým krokem však paradoxně ušetříte velmi málo). Vím, že pustit byt nebo dům, ve kterém bydlíte s rodinou třeba 10 let, není jednoduchá záležitost, jde mi jen o to, abyste v případě optimalizace rodinných financí brali i takovou možnost v úvahu. Lpění na tom, že s rodinou nutně potřebujete 4+1, pokud například vaše výdaje o tisícikoruny převyšují příjmy, je velmi krátkozraké.

skoleni_15_4

 Na bydlení se dá velmi ušetřit a zvážit takovou možnost připadá v úvahu hlavně v případě větších existenčních problémů. V případě nájmu to znamená najít si pronájem levnější, v případě vlastní nemovitosti to znamená dům nebo byt prodat a koupit si levnější. I vlastní nemovitost může někdy z kapes vynášet víc peněz než pronajatý byt. Při svém rozhodování berte v úvahu i možnost, zda byste byli ochotni například nějakou dobu jít do spolubydlení (platí převážně pro jednotlivce) nebo se přestěhovat do levnější lokality, například z města na venkov. Žití na venkově může (ale nemusí!)z mnoha důvodů nakonec vyjít mnohem levněji, a navíc si můžete užívat čerstvého vzduchu.

Tipů, jak ušetřit existuje mnoho. Dejte však pozor na to, že každá úspora něco stojí. Pokud šetříte, zamyslete se vždy nad tím, zda vás tato snaha nebude stát víc, než kolik můžete šetřením získat, a to nemluvím jen o penězích. Poslední díl seriálu Staňte se šéfem vlastních peněz, který vyjde za týden, bude o tom, jak dokážou se správou financí pomoci počítačové programy.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).