Hlavní navigace

Sociální pojištění: v ČR z nejvyšších

21. 6. 2004
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Součástí povinných odvodů je i sociální pojištění. V zemích Evropské unie se liší více než dost - od žádného po velmi vysoké. Česká republika se řadí mezi země s nejvyššími odvody. Kdo platí sociální pojištění nejvyšší? A ve které zemi neplatí sociální pojištění žádné?

Finanční částka, kterou odevzdávají občané Evropské unie státu na sociálním pojištění, je vysoká. V některých případech je dokonce vyšší než samotná daň z příjmu. Přitom si vždy stěžujeme pouze na vysoké daně, sociální pojištění stojí tak trochu v pozadí a mnoho z nás ani neví, k čemu odvedené peníze slouží.

Jednotlivé vlády s poklesem sociálního pojištění v současné době příliš nepočítají. Přitom snížení daní nebo sociálního pojištění je osvědčený impuls ke zrychlení růstu ekonomiky. Na druhou stranu je ze státních peněz nutno řešit sociální problémy, které trh není schopen sám zvládnout.

Sociální pojištění je jistotou pro státní pokladnu

Sociální pojištění je pro státy Evropské unie velmi výhodné v tom, že se nedá snižovat různými odpočitatelnými položkami či slevami jako daně z příjmů. Navíc jeho odvod či kontrola je jednoduchá a úniky minimální – na rozdíl od DPH či spotřební daně.

Odvod sociálního pojištění leží z větší míry na zaměstnavateli, který musí pojištění srazit a odvést za své zaměstnance a ještě notně připlatit, čímž se výrazně zvyšují jeho mzdové náklady. Zaměstnanci je z hrubé mzdy sražena pouze nižší část celkového odvodu na pojistném, a proto není mezi občany vůči tomuto druhu státního odvodu taková nenávist jako vůči dani z příjmu.

Z největší části plynou peníze vybrané ze sociálního pojištění na výplatu důchodů, které jsou ve všech zemích Evropské unie alespoň z části založené na průběžném systému financováni, kdy současně pracovně aktivní občané vydělávají na důchody penzistů.

Proč nízké daně?

Podíl daní na hrubém domácím produktu činí v České republice téměř 44 procent. Vysoký poměr daní k HDP nejenom v České republice, ale i v členských státech Evropské unie ukazuje na stoupající tendenci snahy států přerozdělovat a řešit co nejvíce úkolů v ekonomice daného státu.

Podle mnoha ekonomických odborníků by měly daně výrazně klesnout, aby se jejich podíl na HDP snížil přibližně na 30 procent, jako je tomu ve Spojených státech.

Vysoké daně jsou demotivující jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele a firmy. Zvláště pokud kvalita služeb, které stát poplatníkům poskytuje, není výši daní úměrná. Neúnosný růst daňového zatížení se projevuje ve ztrátě pracovní iniciativy, v poklesu sklonu k úsporám a k úniku kapitálu do zahraničí.

Vysoké daně ohrožují současně i zaměstnanost a podporují tzv. „švarcsystém“, neboť vytváření skutečných pracovních příležitostí se sociálním zázemím podnikatele nepřiměřeně zatěžuje.

Práce načerno může být i jednou z příčin růstu produktivity práce. Pokud firma začne některé své zaměstnance zaměstnávat načerno, nemůže již je nikde evidovat. Papírově je tedy potřeba k vytvoření stejného produktu méně práce.

Současné vysoké daňové zatížení svazuje české podnikatelské prostředí a ztěžuje pozici našich podnikatelů při konkurenčním boji se zahraničními výrobci.

Nejvyšší sociální pojištění je v Itálii

Nejvíce na sociálním pojištění odvedou Italové, při součtu odvodu zaměstnavatele a zaměstnance přes 32 %. Musíme ovšem na druhou stranu poznamenat, že v Itálii je velmi nízké zdravotní pojištění, takže v celkovém souhrnu tam nejsou odvody na pojistném ze zemí Evropské unie nejvyšší.

V Dánsku se jako v jediné zemi Evropské unie neplatí sociální pojištění. Občané ovšem platí velmi vysoké daně z příjmu fyzických osob, v případě nutnosti lékařského ošetření jsou náklady na jejich zdravotní ošetření proplaceny přímo státem. Navíc si většinou sami přispívají nemalé finanční prostředky na penzijní připojištění.

V Belgii, Irsku, Portugalsku, Španělsku a Velké Británii neplatí občané zvlášť sociální a zdravotní pojištění, je zde zavedena pouze jedna sazba, která kryje jak náklady na případné lékařské ošetření či léky, tak sociální situace jako příspěvek na politiku zaměstnanosti či do státního povinného penzijního systému.

V Německu odvádějí občané ze své hrubé mzdy 9,55 %, a to na důchodové pojištění, dále ještě ovšem odvádějí 3,55 % na aktivní politiku zaměstnanosti.

V Česku odvádíme pouze sociální pojištění, které ovšem v sobě zahrnuje jak příspěvek na důchodové zabezpečení, tak příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V Německu plynou tyto odvody na dva rozdílné státní účty.

dan_z_prijmu

Není jistě bez zajímavosti, že v Nizozemí odvádí sociální zabezpečení pouze zaměstnanec a zaměstnavatel nikoliv. Jak vidíme z přiložené tabulky, jsou naše odvody na sociálním pojištění v Česku hodně vysoké a patří k nejvyšším v Evropské unii.

Sociální pojištění v zemích EUv roce 2003
Stát Zaměstnanec Zaměstnavatel Celkem
Belgie* 13,07 % 32,35 % 45,42 %
Dánsko 0 % 0 % 0 %
Finsko 4,4 % 17,3 % 21,7 %
Francie 6,55 % 8,2 % 14,75 %
Irsko* 4 % 8,5 % 12,5 %
Itálie 8,89 % 23,81 % 32,7 %
Lucembursko 8 % 8 % 16 %
Německo 9,55 % 9,55 % 19,1 %
Nizozemí 17,9 % 0 % 17,9 %
Portugalsko* 11 % 23,25 % 34,25 %
Rakousko 10,25 % 12,55 % 22,8 %
Řecko 6,67 % 13,33 % 20 %
Španělsko* 4,7 % 23,6 % 28,3 %
Švédsko 7 % 10,21 % 17,21 %
Velká Británie* 8,4 % – 10,0 % 8,9 % – 11,9 % 17,3 % – 21,9 %
Česko 8 % 26 % 34 %

* státy, kde je pouze jedna sazba pro zdravotní a sociální pojištění dohromady
Pramen: „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland

Kolik hrubého příjmu byste rád věnoval/a na důchodové zabezpečení?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).