Hlavní navigace

Růžová doba skončila, Češi se poprvé setkali se skutečnou krizí, říká ekonom České spořitelny

31. 3. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Přestože české domácnosti mají zkušenosti s krizí v 90. letech minulého století, zatím nikdy se občané nemuseli tak zásadně bát o ztrátu zaměstnání ve všech oborech podnikání i státní správy. A ti, co se chystají na dovolenou, jsou zklamáni z kurzů koruny. Kdy se současná situace zklidní? O aktuálním dění jsme si povídali s Martinem Lobotkou.
Martin Lobotka - Česká spořitelna(analytik)

Martin Lobotka

analytik České spořitelny

Martin Lobotka (*1979) pracuje jako makroekonomický analytik v oddělení Ekonomických a strategických analýz. Do České spořitelny nastoupil v lednu 2007.

Specializuje se na makroekonomiku České republiky (HDP, inflace, platební bilance, úvěry, depozita) a dlouhodobé i krátkodobé prognózy a analýzy.

Po studiu Ekonomické univerzity v Bratislavě získal titul M.A. na prestižním ústavu CERGE-EI v Praze, kde si významně posílil své dovednosti v oblasti kvantitativních analýz. Pokračuje na CERGE-EI v doktorském studiu. Mezi jeho koníčky patří cestování kamkoliv na východ, squash, literatura faktu, jízda na kole a hory.

Když se podíváme na současné dění vypadá to, že na lepší časy se zatím asi neblýská. Jak myslíte, že českou ekonomiku ovlivní výsledek nedávného hlasování sněmovny o důvěře vládě? Bude to mít podle vás nějaké negativní efekty například na finanční trhy nebo korunu?

Česká republika není vnímána jako země, kde by změny vlád vyvolávaly velké šoky. Zásahy státu do ekonomiky nejsou tak výrazné. Ekonomika může fungovat bez vlády celkem dlouhou dobu. Je vidět, že i investoři pád vlády ignorují. Koruna sice mírně oslabila, to bylo ale zčásti i regionálním pohybem. Minulost ukazuje, že koruna už přežila větší turbulence. Problém by nastal, pokud by se situace bez vlády natahovala extrémně dlouho nebo by příští volby skončily podobným paktem, jak tomu bylo u těch předchozích.

Nešťastné je spíš to načasování, které může část investiční veřejnosti vést například k tomu, že bude Česko srovnávat s Maďarskem, ačkoli důvody pádu vlády byly v obou zemích úplně odlišné.


Martin Lobotka - Česká spořitelna(analytik)II

U koruny ještě zůstanu. Jak se podle vás bude vyvíjet kurz eura a koruny? Poradil byste našim čtenářům nakoupit eura na letní dovolenou už teď nebo počkat opravdu až na letní měsíce?

Časování na takovou krátkou dobu je extrémně těžké. Ale pokud to někomu pomůže, já sám za sebe jsem si eura už koupil. I za kurz 27 korun za euro je myslím dobré si nyní korunu na letní dovolenou koupit. Podle mého názoru v takto krátkém časovém horizontu existuje převaha faktorů, které mají tendenci korunu tlačit spíše na tu slabší stranu, například regionální sentiment nebo horší obchodní bilance a další.

Aktuálně se hodně skloňuje termín „záchranný balík“. Považujete ten americký za efektivní, a jaký potenciál pomoci ekonomice má ten český?

V obou těch balících je obrovský rozdíl, protože ten americký je o mnoho větší v poměru k ekonomice a je vysloveně orientovaný na státní výdaje. Ten český je spíš strukturální a zaměřený více na tu nabídkovou stranu ekonomiky, což znamená, že je dlouhodobější. V tom americkém balíčku jde spíš o to, zastavit ten největší propad ekonomiky, která se momentálně nachází na sestupné trajektorii k neefektivnímu rovnovážnému stavu vyznačujícímu se nízkou úrovní produkce a popřípadě deflací, a nasměrovat ji opět k efektivnějším produkčním možnostem. Vidím dvě rizika – za prvé, že efekty tohoto balíku se do ekonomiky dostanou až v čase, kdy jich nebude už tolik potřeba. Za druhé, že ten balíček nebude dostatečně velký na to, aby ten sestup zastavil – myslím, že by mohl mít o hodně větší, aby byla účinnost zaručena.

Jejich rozdílnost je dána i jinými podmínkami. Českou republiku trápí jen klasický cyklický propad, který navíc není ani nijak hluboký. Česká republika nemá ani žádné strukturální problémy. Amerika má na druhou stranu obrovský strukturální problém.


Martin Lobotka - Česká spořitelna(analytik)III

Tak velký finanční stimul, jaký v USA můžeme pozorovat, bude mít za výsledek jistě i inflační tlaky. Mohly by se přenést až do české ekonomiky?

Ano, je pravdou, že aktivita FEDu je bezprecedentní – bilance FEDu se oproti březnu 2008 zvedla o 135 %, což je bezpochyby extrémní. Neznamená to ale hned, že by hrozila hyperinflace. Vývoj inflace bude záležet na tom, zda stačí Fed včas stáhnout peníze z oběhu. To načasování by ale nemělo být podle mého názoru až takovým problémem, neboť existuje spousta indikátorů, které budou signalizovat opětovný růst ekonomiky, a to je ten pravý čas pro to, aby se s množstvím peněz v oběhu něco udělalo – například Japonci to dokázali udělat velice rychle.

Peníze, které do oběhu nyní pouští Fed, také v docela vysoké míře nahrazují sníženou úvěrovou aktivitu bank, které nyní příliš peněz neemitují. Opatrnost bude nutná, až tuto aktivitu komerční banky obnoví. Co je optimistické je to, že dle mého názoru má Fed s inflací a s tím, jak bolestivý je boj s ní, bohaté zkušenosti ze 70. a 80. let, takže se jistě nebude chtít do podobné situace dostat znovu. Pokud by se tak přece jen stalo, na české ekonomice se to samozřejmě také může odrazit, ale spíš zprostředkovaně přes inflaci, která by se nejdříve projevila v Evropě a následně i u nás. Ne přímou cestou.

Vrátím-li se k českému balíčku protikrizových opatření, jsou podle vás racionálnější návrhy ČSSD nebo vlády s přispěním NERVu?

Rozumnější se mi osobně zdají návrhy NERVu. Návrhy ČSSD nejsou ve většině případů strukturální, jako u NERVu například změna sociálního pojištění, nebo DPH pro firemní auta. Jsou spíše zaměřeny na podporu poptávky, což vzhledem k tomu, že jsme relativně otevřená ekonomika a domácnosti uspokojují třetinu až čtvrtinu své spotřeby importem, není optimální.

Je nějaké opatření, o kterém si myslíte, že by jej vláda realizovat neměla?

Domnívám se, že všechna opatření zaměřená na poptávkovou stranu nejsou dobrým řešením. Úplně konkrétně třeba šrotovné. To sice vede k nákupu aut, ale efekt pro domácí průmysl je malý. Jednak je poptávka lokálních subjektů malou částí celkového prodeje domácích automobilek a jednak není nikde zaručeno, že lidé koupí zrovna auta produkovaná v České republice. Spousta aut se doveze, což pomůže maximálně dovozcům, ale ne zdejším producentům, na které má toto opatření logicky cílit.

Bude mít současná ekonomická situace vliv na míru úspor českých domácností, respektive těch, ve kterých její členové neztratí práci?

Přesně tak, ti, kteří přijdou o práci, ti spořit nebudou. U pracující populace ale pravděpodobně současná nejistota a strach z budoucnosti sehrají úlohu v tom, že lidé budou více spořit. Toto je vlastně pro českou domácnost takový první kontakt s klasickou krizí. Tu úplně standardní si dosud totiž vlastně ještě nezažila. Zkušenosti má z devadesátého osmého, ale to ta ekonomika byla strukturálně ještě trochu jiná. Takže český občan si nyní tvoří první větší zkušenost s tím, že se musí obávat o práci a že to všechno nebude takové růžové jako posledních sedm osm let – o to horší je to právě proto, že posledních osm let bylo výjimečně dobrých.


Martin Lobotka - Česká spořitelna(analytik)IV

Foto: Ivana Dvorská


Myslíte si, že pro českou ekonomiku bude letošek nejhorším rokem?

dan_z_prijmu

Ano, podle mého názoru bude, a to nejen pro Českou republiku. Mohlo by se stát, že by nejhorší nebyl a ekonomika by se i v roce 2010 dále propadala, pokud by se například naplnil japonský scénář, ale to je vysloveně pesimistický pohled. Ačkoli předpokládám, že letošek bude těžký, neznamená to, že by příští rok byl výrazně lepší a česká ekonomika se zas obrátila k 6% růstu – zlepšení ale očekávám.

Děkuji vám za rozhovor.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).