Hlavní navigace

Jak porovnat úrokovou sazbu úvěru či vkladu?

30. 8. 2012
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Úrok, na který láká banka v reklamě, není vždy ten, který se použije v praxi. Jak snadno spočítat skutečné úročení u bank tak, abyste mohli skutečně vydělat?

Pokud si budete brát úvěr, nebo ukládat peníze u banky na spořicí účet či termínovaný vklad, bude vás zcela jistě zajímat úroková sazba. Určitě jde o důležitý údaj, ale roli hrají i další faktory.

RPSN

Zákon uvádí, že u většiny (není povinnost uvádět u hypoték a úvěrů pod 5000 Kč nebo nad 1,88 milionu Kč) úvěrových produktů musí být uvedena tzv. RPSN. Jde o zkratku Roční Procentní Sazba Nákladů. Asi nebudu daleko od pravdy, když si dovolím tvrdit, že pro většinu lidí je takové vysvětlení stejné, jako byste na ně mluvili maďarsky.

Na internetu jsem se dočetl různé definice toho, co vlastně tahle „věc“ znamená. Česká Wikipedie hovoří o tom, že „RPSN udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.“ Na ostatních stránkách se vyskytuje podobné ne zrovna „uživatelsky přívětivé“ vysvětlení, které stále zní jako ta maďarština. Čtěte více: Jak se vyhnout drahým úvěrům?

Pokusím se použít jednodušší formulaci. Jde o převedení veškerých nákladů na úvěr do úrokové sazby. Vlastně je to srovnání daného úvěrového produktu s „ideálním úvěrem“, kde jeho jediným nákladem je úrok, který je připisován ročně. Tedy pokud si půjčím 1000 korun na jeden rok s úrokovou sazbou 10 % p. a. a ročním připisováním úroků a zaplatím po roce zpět 1000 korun, plus 100 Kč jako úrok. Pokud nebudou s úvěrem spojeny žádné další náklady (poplatek za zřízení, poplatek za vedení) bude se úroková sazba, RPSN i navýšení rovnat přesně deseti procentům.

Není všechno zlato…

S úrokovou sazbou, RPSN a navýšením lze obratně manipulovat tak, aby i relativně drahý úvěr vypadal pro klienta zajímavě. Oblíbený úvěr 10 % hned a zbytek v 10 splátkách po 10 % tak láká na poměrně přijatelné 10% navýšení. Pod nabídkou si ale přečtete, že RPSN vychází na 26,27 %.

Zde je právě „síla“ RPSN. Snadno si můžete porovnat, jestli nevyjde výhodněji použití kreditní karty nebo kontokorentu, kde máte navíc větší volnost ve splácení (což pro některé je spíše nevýhoda a mají tendenci si splatnost prodlužovat, když nemají „nůž na krku“ ve formě pevně stanoveného splátkového kalendáře), případně kombinaci obojího.

Z kreditní karty využijete bezúročné období a poté ji splatíte (zpravidla levnějším) kontokorentem. Příchozí výplatu necháte na účtu ležet, co nejdéle je to možné (povinné platby zaplatíte poslední den splatnosti) a maximum nákupů realizujete přes kreditní kartu, kterou splatíte z následující výplaty, atd. Čtěte více: Jak spořit na důchod s kreditní kartou?

Tím můžete dosáhnout velmi nízké efektivní úrokové sazby. Samozřejmě záleží na tom, jaké produkty již máte sjednány, protože i kreditní karta i kontokorent mohou (dle podmínek dané banky) generovat nějaké další náklady. U větších částek se zase vyplatí účelové úvěry, které mají nižší úrokovou sazbu a delší splatnost než kontokorent nebo kreditní karta.

Ať se nepřepočítáte

Na druhou stranu čím více různých úvěrových produktů budete mít (a čím více je budete mezi sebou různě propojovat), tím větší je pravděpodobnost že je „neuhlídáte“. Celá konstrukce se vám pak může sesypat jako domeček z karet, až vám banka z důvodu pozdní splátky na kreditní kartě nebo z důvodu pozdního vyrovnání kontokorentu ze dne na den zruší jedno, druhé nebo obojí a dluhy s okamžitou splatností zesplatní.

Já osobně se řídím heslem „na co nemám, to nepotřebuji“, ale jak je vidět v různých pořadech typu Krotitelé dluhů, tak to není zrovna naším národním heslem. Projevuje se to i v diskusích zde na serveru Měšec.cz, kde někteří lidé nemají vůbec představu o tom jak úroková sazba ovlivní dobu splácení úvěru. Občas se objeví i „požadavky“ typu „je mi jedno, jak dlouho budu splácet a kolik přeplatím, jen když budou nízké splátky“, aniž si uvědomí, že výše jimi nabízené splátky nepokryje ani úrok (naposledy tazatelka chtěla bez adekvátního zajištění půjčit 400 000 Kč na měsíční splátku 2,5 až 3 tis. Kč.

Ideální je, pokud víte, že v případě problémů máte kam sáhnout, např. v rámci rodiny. Opačný extrém jsou lidé, kteří na jedné straně spoří (ať na spořicím účtu, v životním pojištění, v penzijních či jiných fondech) se zhodnocením v jednotkách procent a zároveň si ty samé peníze půjčují několikanásobně dráže. V případě problému tak sice mají kam sáhnout, ale za cenu velkých ztrát při předčasném zrušení dlouhodobých produktů, místo toho, aby měli snadno dostupnou rezervu a tím pádem si ani žádný úvěr brát nemuseli.

Všudypřítomné poplatky

Jsou to zejména různé dodatečné poplatky, které zvyšují rozdíl mezi základní úrokovou sazbou a RPSN. Jeden z nich – poplatek za vedení úvěrového účtu – byl nedávno v Německu prohlášen za nezákonný a evropská směrnice, dle které německý spolkový soudní dvůr rozhodl, by se měla vztahovat i na Českou republiku, i když banky a úvěrové společnosti se tváří, jako by se jich netýkala. Čtěte více: Banky možná vybírají nezákonně poplatek. Rušit ho však neplánují

Úroková sazba aneb Pozor na triky věřitelů

Další kouzla je možné provádět pomocí stanovení úrokové sazby. Mluvíme-li o úroku, máme zpravidla na mysli ten roční. Chceme-li to zdůraznit, napíšeme za úrokovou sazbu zkratku p.a. Ve smlouvě je pak např. napsáno, že úrok je 10 % p.a. Zkratka pochází z latiny a znamená per annum, tedy „ročně“ neboli „za rok“.

Úrok ale může být stanoven i za jiné období. Pololetně (per semestre – p.s.), čtvrtletně (per quartale – p.q.), měsíčně (per mensem – p.m.) a také denně (per diem – p.d.). A zde je prostor pro nenápadné zvýšení zisku věřitele.

Např. 2 % p.m. se automaticky nerovnají 24 % p.a., jak by se mohlo zdát. Jádro pudla je v tzv. složeném úročení. V případě, že je úrok připisován každý měsíc, je automaticky zahrnut do jistiny a ihned úročen. Stejného efektu je ale možné dosáhnout i při roční úrokové sazbě, pokud banka do podmínek uvede, že připisuje poměrnou část úroku každý měsíc.

Chceme-li porovnat úrokové sazby produktů s různou periodou připisování úroků, poslouží nám tento jednoduchý vzoreček:

(1 + i)n

kde i je výše úroku v desetinném vyjádření (takže u úroku 24 % je to 0,24)
a n je počet období, po které bude částka úročena

není-li možné při zápisu použít horní index, můžeme stejný vzorec zapsat i jako:

(1 + i)^n

Tento způsob zápisu je nutný, pokud chceme pro výpočet použít vyhledávač Google.

Pokud bychom tak úvěr včetně úrokové sazby spláceli až na konci, vypadalo by to takto:

Úvěr 1000 Kč úročený 2 % p.m., nebo 24 % p.a. s připisováním úroků měsíčně a splatný za 2 roky.

i bude tedy 0,02 a n bude rovno 24 (24 měsíců)

1000 * ((1 + 0,02)^24) = 1 608,43725

Stejný úvěr, stejná úroková sazba, ovšem úroky jsou připisovány ročně:

1000 * ((1 + 0,24)^2) = 1 537,6

Rozdíl mezi těmito úvěry s na první pohled stejnou úrokovou sazbou je 70,84 Kč.

Zde je vidět, že klient si toho musí pohlídat opravdu hodně. Nejen výši úrokové sazby a za jaké období je stanovena, ale i jak často jsou připisovány úroky.

Sledujte periodu připisování úroků

Stejně to funguje i u vkladů, kde je naopak pro klienta výhodné co nejčastější připisování úroků. Někdy může klienta zmást, že banky uvádějí, že „úročí na denní bázi“. To je ale něco trochu jiného. Pochopitelně, všechny banky úročí tu částku, kterou aktuálně dlužíte nebo máte na účtě a ne např. stav na konci každého měsíce (pak by bylo výhodné úvěr těsně před koncem měsíce splatit, nebo naopak den, dva před koncem měsíce uložit na spořicí účet vysokou částku a hned prvního ji zase vybrat), důležité je ale, kdy je úrok na účet skutečně připsán.

Někteří filutové se také domnívají, že když peníze na účet uloží, hned je vyberou a uloží je u jiné banky, tak že dostanou úrok od obou. Nedostanou. Ze dne vkladu a dne výběru se úročí pouze jeden den, bez ohledu na hodinu, kdy byly peníze vloženy nebo vybrány.

Až na jednu výjimku je nejkratší interval, kdy banky připisují úroky, jeden měsíc. Tuto periodu používá většina bank u nás, čtvrtletně připisuje např. ING Bank.

Některé banky (i záložny) objevily kouzlo složeného úročení, a tak „útočí“ na klienty s víceletými vklady s úrokem udávaným za celé období, případně s úrokem ročním, ale připisovaným až na konci víceletého vkladu. Zde složené úročení funguje „obráceně“ a klient má tak dojem, že vklad je úročen výhodněji, než je tomu ve skutečnosti.

Výjimkou, která připisuje úroky denně, je Zuno Bank. Kromě většího efektivního úroku pro klienta to má ještě jednu výhodu – lze se tak vyhnout zdanění úroků. Celý tento trik spočívá ve způsobu výpočtu daně. Nejdříve je jistina zaokrouhlena na celé koruny dolů. Následně je vypočten úrok a i ten je zaokrouhlen na celé koruny dolů.

Příklad

Máme uloženo 127 000 Kč. Úrok je 2 % p.a., tedy  (127 000 * 0,02) / 365 = 6,95890411.

Základ daně je tak 6 Kč. 15 % z 6 Kč je 90 haléřů, a to je méně než koruna, takže klient nebude platit žádné daně. Banka umožňuje jednomu klientovi založit si až 10 takových účtů. Bohužel tento trik od nového roku padá. Čtěte více: Finta, jak se vyhnout zdanění úroků, od příštího roku skončí

Pásmové úročení

Dalším oblíbeným trikem je pásmové úročení. Situaci navíc komplikuje to, že mohou být použity dvě metody.

Ta první je, že celý vklad je úročen dle úrokové sazby stanovené pro danou výši vkladu. Z bank tuto metodu používá např. Wüstenrot. Je-li vklad na spořicím účtu nižší, než 30 000 Kč, je úročen 0,1 % p.a. Je-li mezi 30 000 Kč a 3 miliony, je celý úročen 2,1 až 2,3 % p.a. (dle varianty spořicího účtu). Částka nad 3 miliony je úročena pouze 0,1 %, a to celá částka.

Může tak dojít k paradoxní situaci, kdy připsáním úroku k vkladu těsně pod 3 miliony vklad tuto hranici přesáhne a vkladatel rázem přijde každý měsíc skoro o pět tisíc korun. Tuto informaci jsem si pro jistotu ověřoval na servisním centru banky.

Dále používají tuto metodu družstevní záložny u termínovaných vkladů.

Druhá varianta je, že každá část vkladu je úročena tou úrokovou sazbou, která platí pro dané pásmo.

Tuto metodu používá např. Axa Bank. Částky do 5 milionů jsou úročeny 2 % p.a. (2,8 % p.a. do konce roku pro nové klienty, kteří využili akční nabídky) , částky nad 5 milionů jsou úročeny 1,3 % p.a.

Tato varianta je nejzrádnější, protože většina klientů není schopna si spočítat, jakou průměrnou sazbou je jejich vklad vlastně úročen. Jak se můžete dočíst na konci mého staršího článku Vyberte si spořicí účet na míru, tento způsob úročení používá např. Česká spořitelna a Unicredit Bank.

dan_z_prijmu

Úrokové sazby již sice nesouhlasí (došlo k jejich poklesu), ale princip je z článku jasný. Banka naláká na úrok „až 3,2 %“, ale ve skutečnosti se nemůžete dostat nad 1,7 nebo 1,75 % p.a. a to ještě jen v případě, že vložíte „ideální částku“. Případně je podmínkou pro spořicí účet ještě placený běžný účet. To pak z inzerovaných až 3 % nemusíte také vymáčknout víc než 1,16 % p.a.

Závěr

Jak je vidět, výhodnost úvěru nebo vkladu neurčuje výhradně úroková sazba, ale i další faktory, jako je frekvence připisování úroků, poplatky nebo pásmové úročení. Ale informovaný klient na tyhle triky bance přece neskočí, nebo ano?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Neúnavný přispěvatel do diskuzních fór na českém internetu je zároveň moderátorem diskusí na serverech Měšec.cz a FinExpert.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).