Hlavní navigace

Rodiny s více dětmi si polepší. Daňová sleva opět vzroste

11. 7. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Vyšší slevy na dítě do třetice. Spolu s nimi chce vláda bojovat proti zneužívání daňového bonusu a připravit půdu pro placení daní a správních poplatků kartou.

Vláda schválila daňový balíček, jehož součástí je další zvýšení daňového zvýhodnění.  Pokud návrh posvětí i Sněmovna, Senát a prezident, zvýší se sleva na druhé a další dítě potřetí v řadě.

Pracující s více dětmi si polepší

Třetí zvýšení daňového zvýhodnění v řadě proběhne podle stejného scénáře jako předchozí dvě. Sleva na jedno dítě zůstane stejná, ze změny budou profitovat jen pracující rodiče dvou a více vyživovaných dětí, se kterými bydlí ve společné domácnosti.

Na druhé dítě by mělo daňové zvýhodnění vzrůst o 200 Kč měsíčně (tj. o 2400 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3600 Kč ročně) oproti letošnímu roku 2016.

Sleva na druhé dítě tak měsíčně bude činit 1617 Kč (ročně 19 404 Kč) a na třetí a další děti pak 2017 Kč – ročně tedy 24 204 Kč.

Růst slevy na dítě
Výše slevy dle počtu dětí 2014
(za měsíc/za rok)
2015
(za měsíc/za rok)
2016
(za měsíc/za rok)
2017
(za měsíc/za rok)
Sleva na 1. dítě 1117 Kč / 13 404 Kč 1117 Kč / 13 404 Kč 1117 Kč / 13 404 Kč 1117 Kč / 13 404 Kč
Sleva na 2. dítě 1117 Kč / 13 404 Kč 1317 Kč / 15 804 Kč 1417 Kč / 17 004 Kč 1617 Kč / 19 404 Kč
Sleva na 3. dítě 1117 Kč / 13 404 Kč 1417 Kč / 17 004 Kč 1717 Kč / 20 604 Kč 2017 Kč / 24 204 Kč

Zaměstnanci si novou výši slev užijí tradičně dříve než OSVČ, které je budou uplatňovat až při podání daňového přiznání v následujícím roce po účinnosti změn. Zaměstnancům se navíc příští rok při zúčtování daní zaměstnavatelem (pokud si nebudou podávat daňové přiznání) bude dorovnávat i letošní zvýšení slevy na dítě z počátku roku 2016, které mělo být platné už od ledna, ale nestihlo se schválit včas.

Vláda je z hlediska výše daňového zvýhodnění štědrá. Sleva na druhé dítě se (pokud legislativním procesem úspěšně projde i tato poslední změna) oproti roku 2014 zvýší celkem o 6000 ročně a na třetí a každé další dítě dokonce o 10 800 Kč ročně.

Konec zneužívání bonusu?

Vláda schválila i návrh, který by měl zamezit zneužívání slevy na dítě, resp. daňového bonusu. Ten mohou poplatníci využít jen v případě, že za rok jejich příjem dosáhne nejméně šestinásobku minimální mzdy. Vidina výplaty peněz od finančního úřadu je ale tak lákavá, že někteří nevýdělečně činní poplatníci neváhají své roční příjmy „přifouknout“. Typicky se podle Kateřiny Vaidišové z Ministerstva financí ČR vytváří fiktivní příjem z nájmu. Podvod lze podle ní ale realizovat i prostřednictvím jiných typů příjmů, jak nám před časem potvrdila v článku o dalším směřování daňového bonusu.

Podle schváleného návrhu ministerstva financí už by se do budoucna do příjmů započítávaných pro vznik nároku na bonus neměly započítávat právě příjmy z nájmu a z kapitálového majetku.

Maximální výše částky, kterou od finančního úřadu můžete na bonusu získat, by se měnit neměla. Zůstane stále ve výši 60 300 Kč.

Otcovská zatím stále v procesu

Ve druhém čtení je nyní návrh novely zákona o nemocenském pojištění, který plánuje čerstvým tatínkům přiznat právo na týden otcovské dovolené.

Kartou už i daně a poplatky

Zpráva ministerstva financí o vládou schváleném balíku opatření opatrně naznačuje i případnou budoucí možnost platit na finančních úřadech a v jiných státních institucích kartou.

Doposud zákon nevytvářel vhodné podmínky pro placení daní, cel, poplatků a jiných peněžitých plnění platební kartou. Od příštího roku již bude záležet pouze na rozhodnutí příslušného úřadu, jestli svým klientům nabídne i platební terminál, uvedl k tématu ministr financí Andrej Babiš, který předpokládá, že nejprve by se mohly elektronicky platit hlavně soudní a správní poplatky, dovozní clo a případně také pokuty v blokovém řízení.

Zdanění závislé činnosti malého rozsahu srážkou

S další novinkou ministerstvo financí podle tiskového vyjádření myslelo hlavně na členy volební komise. Dotkne se ale všech pracovníků, jejichž závislá činnost spadá do škatulky „činnost malého rozsahu“ a měsíčně tedy nevynese ani 2500 Kč.

Poplatník již nebude povinen podat daňové přiznání v situaci, kdy obdrží vedle příjmů od svého zaměstnavatele současně jiný typ příjmů ze závislé činnosti, který představuje zanedbatelný příjem, uvedla náměstkyně pro daně a cla Alena Schillerová s tím, že povinnost podávat daňové přiznání odpadne také u svědečného zaměstnanců.

Nespolehlivý plátce a nespolehlivá osoba

Daňový balíček také počítá se zavedením institutu nespolehlivé osoby, která má doplnit současný institut nespolehlivého plátce. Opatření má za cíl bránit podnikatelům s nálepkou nespolehlivého plátce účelově rušit a poté opět získat registraci plátce za účelem fiktivního očištění. Novinka by měla přinést možnost označit statusem nespolehlivosti i jiné osoby, než jsou samotní plátci, pokud budou vykazovat srovnatelné společensky škodlivé jednání. A to tak, aby v momentě vzniku plátcovství už tyto osoby měly označení nespolehlivého plátce. Nespolehlivou osobou se bude moct stát jakákoli fyzická nebo právnická osoba, jestliže závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty, vysvětluje zpráva ministerstva financí.

dan_z_prijmu

Dál daňový balíček také rozšíří přenesenou daňovou povinnost (poskytnutí pracovníků pro provedení stavebních prací, dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v obstarávání dodání investičního zlata, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu). Novela by také měla zavést ručení příjemce zdanitelného plnění při poskytnutí úplaty virtuální měnou.

Ministerstvo také plánuje rozšířit počet vymezených situací, kdy bude vznikat finanční kompenzace v podobě úroku z daňového odpočtu. V současnosti vzniká jen v případě dlouhotrvajícího postupu k odstranění pochybností. Nově by měl být důvod zadržování daňového odpočtu pro vznik úroku irelevantní, podstatný bude jenom fakt, jestli byl uplatněný daňový odpočet daňovému subjektu vrácen. V praxi by tak měl úrok vznikat hlavně při dlouhotrvajících kontrolních postupech (daňové kontrole a postupu k odstranění pochybností). Novou právní úpravou by mělo dojít i ke zkrácení doby bezúročného zadržování daňového odpočtu (4 měsíce od posledního dne lhůty pro podání daňového tvrzení) a ke zvýšení sazby úroku z daňového odpočtu. Ta bude v případě odsouhlasení návrhu nově odpovídat ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 2 procentní body. V současnosti výše úroku odpovídá repo sazbě zvýšené o 1 procentní bod.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).