Hlavní navigace

Přímé daně: stát nepřiznává poplatníkům všechny poplatky

12. 12. 2001
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Běžný poplatník státu platí určité procento z hrubé mzdy. Ale stát za něj dostane více. Na tyto "z ničeho se objevující peníze" musí však běžný poplatník také pracovat. Takže stát neříká vše. Stát nám jen řekne, v kterém daňovém pásmu jsme, ale rozdíly mezi pásmy už tak velké nejsou. Tedy mluvíme-li v procentním vyjádření.

Když běžný občan podává daňové přiznání, s napětím sleduje, do kterého daňového pásma se dostane. Většina z nás patrně doživotně zůstane v těch nižších pásmech, což mnohé jistě uspokojí. Ale od ostatních pásem nás vždy dělí několik procentních bodů. Jsou tyto rozdíly propastné? Nejsou, protože daň z příjmu není jediný, a zdaleka nejvyšší poplatek, který my státu platíme.

Hrubá mzda pana Malého se skládá nejen z daní, ale i ze sociálního pojistného a zdravotního pojištění. Při podprůměrné hrubé mzdě kolem 10 000 Kč měsíčně je daň necelých 500 korun, zatímco sociální zabezpečení je téměř dvojnásobné. Přičteme-li k tomu i základní zdravotní pojištění, dostaneme se na necelé 2 000 Kč zaplacené státu. Tedy něco kolem 20 % mzdy. To zní přijatelně.

Tak to jde alespoň podle oficiálních čísel. Podle nich je mzda pana Malého 10 000 korun. Ne to, co pan Malý vydělá, ale to, co on „sám dostane“. Není to však vše, co zaměstnavatel platí. Na stejné účty však ještě musí poukázat asi dvojnásobné částky sám. Tedy další asi 4 000 korun. Počkat! To už je asi 6 000 korun státu a jiným organizacím, zatímco panu Malému, „podprůměrně placenému zaměstnanci“ zůstává přibližně 8 000 Kč.

dan_z_prijmu

Málokoho asi utěší, že mu zůstane něco přes polovinu. Podle jiných oficiálních statistik je v průměru naše „přímé daňové zatížení“ (rozuměj: jen přímé daně, neboť ty stejně tvoří menší část příjmů státního rozpočtu) asi 48 – 50 % (liší se podle zdroje). Jestliže z daní pana Malého jde řekněme 46 %, znamená to, že někdo, třeba pan Velký, platí třeba i víc než polovinu. To je takzvaná vertikální spravedlnost: Víc vyděláš, víc plať. To však panu Malému finančně nepomůže. O to více, když se občas dočte, že třeba pan Obrovský nic nezaplatil, a že jeho firma ještě dostane od státu peníze. Nebo že pan Ouřada jeho peníze zpronevěřil, možná přijde o práci, ale s tučným odchodným.

Stát však panu Malému řekne: Jste v nižším pásmu, platíte méně. Stát mu ještě řekne: Vaše mzda je 10 000 korun hrubého, vždyť si tolik nebereme! A stát ještě zvýší platy ve svém sektoru, důchody, a hlavně minimální mzdu. Ano, platu pana Malého se přiblíží minimální mzda a životní minimum. Takže pan Malý je teď pan menší. Jen se může divit, proč tolik lidí nepracuje, a radši se nechává platit státem. Nízká mzda se nevyplatí. I když jste v nižším daňovém pásmu.

Víte, jaké jsou mzdové náklady na vaši práci?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).