Hlavní navigace

Pozor na spoření pro děti. Rodiče na peníze nárok nemají

2. 6. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Dětské vkladní knížky lákají vyšším zhodnocením než spořicí účty. A proč vlastně nezaložit dítěti stavební spoření, abychom dostali příspěvek navíc? Nezapomínejte ale, že peníze jsou pak dítěte, ne vaše.

Banky a stavební spořitelny rády lákají rodiče k založení spořicích produktů pro jejich nezletilé děti. Obvykle jde o spoření na delší časové období, po které by se vložené prostředky měly zajímavým způsobem zhodnocovat. Vše vypadá bezproblémově – rodina bude potomkovi na vkladní knížku nebo účet stavebního spoření posílat pravidelně určitou finanční částku, kterou tento po dosažení plnoletosti bude moci disponovat. Pokud vše proběhne tímto způsobem, pravděpodobně nenarazíte na sebemenší problém a vaše dítě vám na začátku svého dospělého života bude vděčno za uspořenou částku.

Peníze jsou dítěte

Nezřídka se ale situace vyvine trochu jinak. Mnozí rodiče ke spoření určenému pro děti přistupují jako k prostředku zhodnocování vlastních peněz, se kterými do budoucna počítají. Typické je to ostatně u stavebního spoření, kdy i jednotlivé spořitelny naznačují výhodnost spoření celé rodiny – maximalizuje se tak částka, kterou lze získat od státu na příspěvcích. Stejně tak dětská vkladní knížka může být svým zhodnocením atraktivnější než nízko úročené spořicí účty pro dospělé. Leckdo tak může propadnout dojmu, že může využít své dítě k založení a využívání takového produktu.

Jak to ale může dopadnout, nám napsal čtenář: Založili jsme nezletilému synovi vkladní knížku na jméno. Společně s prarodiči jsme našetřili částku, kterou jsme chtěli u České spořitelny vybrat. Peníze nám odmítli vydat s tím, že se na ně vztahuje ochrana a musíme mít vyjádření opatrovnického soudu (nejsme v rozvodovém řízení).

Faktem je, že finanční instituce na možný vývoj neupozorňují příliš ochotně a už vůbec ne proaktivně. Pokud se nezeptáte, často se nic nedozvíte. Při založení VK nám nebylo sděleno žádné omezení, nepodepsali jsme smlouvu s touto doložkou, při ukládání a podání výpovědi nás na tuto skutečnost nikdo neupozornil, na webu České Spořitelny není žádná taková podmínka, dodává čtenář.

Chybí informace

Zrovna Česká spořitelna, a platí to také pro Stavební spořitelnu České spořitelny, v podobných případech postupuje poměrně striktně a podle zkušeností čtenářů se snaží naplnit literu zákona. V jejím případě není zase tolik divu, protože už před lety prohrála spor s žalobkyní, která po ní žádala náhradu za prostředky ze svého stavebního spoření vybrané jejím otcem. Rodiče (zákonní zástupci) dítěte mohou disponovat s prostředky na dětské vkladní knížce. Při výběru finančních prostředků nad určitou částku však požadujeme rozhodnutí opatrovnického soudu, řekla serveru Měšec poněkud neurčitě tisková mluvčí České spořitelny Tereza Fořtová. O podobném omezení přitom v produktovém listu není žádná zmínka, naopak je zde výslovně uvedena možnost hotovostních výběrů. Dětskou vkladní knížku nabízí také Era a také ona na svém webu uvádí možnost výpovědi vkladní knížky a výběru prostředků, aniž by upozorňovala na jakoukoliv podmínku tohoto kroku.

Přitom nový občanský zákoník problematiku upravuje přesněji než starý a lze předpokládat, že vývoj bude směřovat k tomu, že banky a stavební spořitelny budou rozhodnutí opatrovnického soudu vyžadovat stále častěji.

skoleni_15_4

Nový občanský zákoník – § 898

(1) K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty.

(2) Souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě

a) nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá,

b) zatěžuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou část,

c) nabývá dar, dědictví nebo odkaz nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty, nebo takový dar, dědictví nebo odkaz odmítá, nebo takový dar nebo dar představující nikoli nepodstatnou část jeho majetku poskytuje, nebo

d) uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu.

(3) K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.

Na tuto právní úpravu budou muset zareagovat všechny stavební spořitelny a banky, a to s největší pravděpodobností i ty, kterým pro výběr prostředků dítěte dosud stačily podpisy obou rodičů. Nejde přitom jen o nutný administrativní krok, tedy podání k opatrovnickému soudu, které většině lidí bude muset zpracovat právník, a čekání na výrok. Žádost k opatrovnickému soudu totiž není jen formalitou s nutným razítkem. Je třeba do ní uvést také důvod výběru prostředků dítěte. Ten může být různý, ale měl by být především pravdivý, protože pokud by šlo pouze o důvod zástupný a prostředky by putovaly například jinam než na uvedené vzdělání dítěte, mohlo by se dítě peněz zpětně domáhat. Soud bude vycházet z toho, že naspořené peníze jsou dítěte a měly by být využity v jeho prospěch. Lze tak s úspěchem pochybovat o tom, zda by obstál důvod potřebujeme naspořené peníze na dovolenou pro celou rodinu.

Závěr

Bankám a stavebním spořitelnám lze těžko vytýkat postup, jehož součástí je v řadě případů požadavek na rodiče, aby předložili rozhodnutí opatrovnického soudu, pokud chtějí sáhnout na účet dítěti, byť by na něj do té doby přispívali výhradně sami. Na druhou stranu by finanční instituce měly o této variantě klienty informovat. Ti by potom nemohli být překvapeni v takové míře, jako se tomu děje dnes.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Spotřebitelské finance i politicko-ekonomická témata jsou vodou na můj mlýn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).