Hlavní navigace

Porodnost je nízká... půjdeme do důchodu později?

26. 3. 2007
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Penzijní systémy doznávají ve většině evropských zemí změny. Ve východoevropských zemích se postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu tak, aby se hranice srovnala s důchodovým věkem obvyklým pro západní Evropu. Ty zase uvažují o zvýšení důchodového věku na 67 let. Kdy půjdeme do důchodu?

Průběžný způsob financování je neudržitelný

Průběžný způsob financování důchodů (pay-as-you-go) nastavený nejenom v naší ekonomice je v dnešní podobě vzhledem k demografickým trendům dlouhodobě neudržitelný. Vždyť průměrný věk občana je skoro ve všech členských zemích Evropské unie vyšší než 38 let.

V průběžném systému lidé v produktivním věku, tedy zaměstnaní, podnikající, ve svobodném povolání, financují penze spoluobčanů v důchodovém věku. Kdo bude ale platit penzi současných pracujících, až budou v důchodovém věku? A jakou bude mít tato penze reálnou hodnotu?

V Evropě bude v příštích 25 letech docházet k neustálému stárnutí pracovní síly. Evropané jsou jednoznačně nejstarší na světě. Průměrný věk občanů v ostatních státech světa je mnohem nižší.

Jenom pro zajímavost si uvedeme několik příkladů: Brazílie 27,0 let, Čína 31,5 let (přitom se v posledních letech rodí v Číně, díky státem podporovaným rodinám s jedním dítětem, málo dětí), Indie 24,1 let, Súdán 17,7 let, Saudská Arábie 18,8 let.

Vůbec nejstarší jsou občané v Japonsku, kde průměrný věk činí 42,0 let. V USA je průměrný věk 35,8 let. Z evropských zemí jsou na tom nejlépe Irové (průměrný věk je 33,1 let), Kyperčané (34,2 let) a Slováci (35,0 let). Nejvyšší průměrný věk je v Německu (41,3 let), Itálii (41,0 let) a ve Finsku (40,3 let).

<calculator id=„16“></cal­culator>

Pracovat v šedesáti?

Mnoho Evropanů v současné době již v zákonem stanoveném věku pro odchod do důchodu nepracuje, neboť hojně využívají předčasné důchody. Je tedy vůbec možné i po šedesátce vykonávat svou práci a kolik občanů ještě vůbec pracuje?

Nejvíce padesátníků pracuje ve Skandinávských zemích, kde z celkového počtu lidí ve věku 55 – 64 let pracuje přes 55 % obyvatel – Švédsko (69,4 %), Velké Británii (56,9 %), Dánsko (59,5 %), Finsko (52,7 %). Naopak nejméně lidí ve stejné věkové kategorii pracuje v Polsku (27,2 %), Slovensku (30,3 %) a Maďarsku (33,0 %).

Občané ze skandinávských zemích jsou na tom po padesátce dle statistických údajů zdravotně nejlépe, a tudíž mají mnohem menší problémy vykonávat dokonce fyzicky náročnější zaměstnání i v předdůchodovém věku (vykouří se zde též průměrně nejméně cigaret na jednoho obyvatele a spotřeba alkoholu je velmi nízká; současně mají Švédové, Dánové a Finové velmi kvalitní zdravotní péči). Navíc je v těchto zemích zkušený pracovník s dlouholetými zkušenostmi ceněn.

Porodnost v Evropě je velmi nízká

V členských zemích Evropské unie dochází k postupnému úbytku obyvatel. Rok od roku se totiž rodí méně dětí. Mladí lidé mnohdy nemají děti vůbec, neboť preferují kariéru před založením rodiny. Další mladé rodiny mají jenom jedno dítě, aby svému potomkovi mohly zabezpečit vše potřebné pro jeho bezstarostné dětství a dopřát mu všech nabízených výhod dnešní doby.

Vlády jednotlivých zemí to mají na paměti a snaží se mladým lidem vytvářet lepší sociální podmínky, ať už zvyšováním přídavků na děti, porodného nebo rodičovského příspěvku. Přesto porodnost v Evropě neroste.

<calculator id=„13“></cal­culator>

Ještě v roce 1994 činil průměrný věk prvorodičky v EU 26,8 let a v loňském roce již 28,2 let. V Česku došlo k jednomu z největších skoků v Evropě, kdy vyrostl průměrný věk prvorodičky z 22,9 let na 26,3 let a do budoucna se očekává ještě mírné zvýšení.

Porodnost v Česku je jedna z nejnižších

Na jednu ženu v reprodukčním věku připadá v Česku 1,28 dítěte, což je jedna z nejnižších hodnot z členských zemí Evropské unie (společně s Polskem, Slovenskem, Slovinskem, Litvou a Řeckem). Pro zajištění prosté reprodukce obyvatelstva je přitom zapotřebí, aby na ženu v průměru připadalo narození dvou dětí.

dan_z_prijmu

Absolutně nejnižší porodnost v loňském roce vykázalo Německo (8,33 porodů na 1000 obyvatel za rok – což je druhý nejnižší počet na světě po Hong Kongu), následuje Litva (8,62), Rakousko (8,81) a Itálie (8,89). Nejvyšší porodnost z členských zemí Evropské unie má Irsko (14,47), což však při světovém srovnání stačí pouze na 153. místo.

Počet dětí připadajících na jednu ženu v reprodukčním věku
Země Počet dětí připadajících na jednu ženu v reprodukčním věku
Francie 1,92
Irsko 1,88
Dánsko 1,80
Finsko 1,80
Velká Británie 1,80
Švédsko 1,77
Nizozemí 1,73
Belgie 1,72
Lucembursko 1,70
EU27 1,52
Estonsko 1,50
Kypr 1,42
Rakousko 1,41
Portugalsko 1,40
Malta 1,37
Německo 1,34
Španělsko 1,34
Itálie 1,34
Maďarsko 1,32
Rumunsko 1,32
Bulharsko 1,31
Lotyšsko 1,31
Česko 1,28
Řecko 1,28
Litva 1,27
Slovinsko 1,26
Slovensko 1,25
Polsko 1,24

Pramen: Eurostat: Pressemitteilung Nr. 32/2007

V kolika očekáváte svůj starobní důchod?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).