Hlavní navigace

Pokud vám špatně vyměří soudní poplatek, zaplaťte ho ve správné výši

1. 9. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Soud rozhodne o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku i v případě, že ho ve výzvě stanovil špatně a vy se rozhodnete ho nehradit vůbec.

Pokud zjistíte, že vám vyměřili špatnou výši soudního poplatku, uhraďte jej alespoň ve správné výši. Pokud nezaplatíte nic, soud zastaví řízení.

Spor o soudní poplatek

Soud prvního stupně vyzval žalobkyni po podání žaloby, aby zaplatila soudní poplatek ve výši 28 670 Kč do 8 dnů od doručení příslušného usnesení soudu. Zároveň byla poučena o tom, že pokud ho nezaplatí, bude řízení zastaveno. Žalobkyně tak ve stanovené lhůtě neučinila a soud řízení o vymáhání peněžité pohledávky skutečně záhy zastavil. Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání a požádala o osvobození od soudních poplatků, které soud prvního stupně a později i odvolací soud zamítl.

Žalobkyně si posléze podala opětovnou žádost o osvobození od soudního poplatku, které bylo kupodivu vyhověno.

Už jsme si uvedli, že soudy osvobozují od poplatků velmi nerady a dosáhnout osvobození se povede málokomu. Podrobnosti si můžete přečíst v článku Kdy vám soud může odpustit všechny soudní poplatky? 

Žalobkyni bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90 %. Soud ji vyzval k zaplacení poplatku za žalobu ve výši 3475 Kč, ona však tento nesprávně vyměřený poplatek opět neuhradila, načež soud prvního stupně zastavil řízení a odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí odvolacího soudu žalobkyně napadla dovoláním, o kterém rozhodl Nejvyšší soud ČR usnesením spis. zn. 23 Cdo 4438/2015, ze dne 4. 4. 2016.

Podle ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) může předseda senátu na návrh účastníka řízení přiznat zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků. To jen za situace, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

Soud následně hodnotí vaše poměry – nejen ty majetkové (rozsah majetku, příjmy z jeho závislé činnosti nebo z podnikání apod.), ale také např. okruh jeho vyživovacích povinností, zdravotní stav a další (osobní) poměry.

Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží:

  • k celkovým majetkovým poměrům,
  • k výši soudního poplatku,
  • k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování,
  • k povaze uplatněného nároku atp.

Soud přihlédne nejen k výši vašich příjmů a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k vaší možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro vaše poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných).

Shrnul v něm, že dovolatelka byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 28 670 Kč. Poté, co ji soud osvobodil od soudních poplatků v rozsahu 90 %, byla vyzvána k zaplacení 3475 Kč. Poplatek byl tedy vyměřen zcela zjevně nesprávně, kdy správná výše měla činit 2870 Kč. Z těchto důvodů dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí spolu s rozhodnutím soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, s tím, že správně vyměřený soudní poplatek neprodleně zaplatí.

Musíte zaplatit aspoň něco

Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spis. zn. 23 Cdo 4438/2015 uznal, že pokud soud ve výzvě nesprávně stanoví výši soudního poplatku, nevzniká tímto rozhodnutím poplatníkovi povinnost zaplatit ho v nesprávně stanovené výši, ale zůstává mu zachována poplatková povinnost zákonná.

Vzhledem k tomu, že následkem nezaplacení soudního poplatku je zastavení řízení, vystavila se dovolatelka svou nečinností riziku, že bude řízení zastaveno, a tak se také stalo, ač byla výše poplatku za žalobu stanovena nesprávně a žalobkyně nezaplatila poplatek proto, že tuto nesprávnost považovala za zcela zřejmou.

Nejvyšší soud ČR vytkl žalobkyni, že pokud se chtěla vyhnout zastavení řízení, neměla zůstat nečinná a spoléhat na to, že soud si tuto nesprávnost dříve či později uvědomí a vyzve ji k zaplacení soudního poplatku ve správné výši. Žalobkyně mohla zaplatit soudní poplatek v zákonné výši a upozornit soud na to, že poplatek byl vyměřen nesprávně.

skoleni_15_5

Odvolací soud proto postupoval správně, když potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Dovolatelka měla možnost zpochybňovat výši vyměřeného soudního poplatku, mohla zaplatit celou vyměřenou částku a požadovat vrácení přeplatku zaplaceného soudního poplatku či mohla zaplatit správnou výši soudního poplatku podle zákona.

Pokud však dovolatelka vůbec nereagovala a soudní poplatek nezaplatila ani ve správné výši určené zákonem, nelze dovodit, že rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku je nesprávné. Soud rozhodne o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, i v případě, je-li výše ve výzvě soudem k jeho zaplacení nesprávně určena a účastník jej nezaplatí ani zčásti.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).