Hlavní navigace

Podpora stavebního spoření: Má smysl?

31. 5. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Stát se snaží šetřit, kde může. Dříve či později přijde na přetřes téměř 16 mld. Kč, které vydává na státní podporu stavebního spoření. Jsou to účelně vynaložené prostředky? Nebo se jedná o vyhozené peníze a "úplatek" voličům? Podle Asociace českých stavebních spořitelen slouží svému účelu...

Reforma veřejných financí má spočívat v tom, že se seškrtají výdaje, které stát musí ze zákona vydávat (tzv. mandatorní výdaje). Jednou ze zákonem stanovených položek je též státní podpora stavebního spoření. Jejím účelem je podpořit investice domácností do vlastního bydlení.

Státní podpora stavebního spoření byla v roce 2003 snížena z 20 % uspořené částky v maximální výši 4500 Kč na 15 % uspořené částky v maximální výši 3000 Kč. Přes toto snížení zůstává nejvyšší ze všech zemí, které stavební spoření podporují. Celkové výdaje na státní podporu se snižují, nikoli však tak rychle, jak si politici při snížení podpory představovali.

Přiznaná státní podpora stavebního spoření
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Přiznaná státní podpora Objem (mld. Kč) 3,817 5,068 6,393 7,719 9,313 11,059 13,261 15,337 16,086 15,772
Přírůstek (%)  – 32,8 26,1 20,7 20,7 18,7 19,9 15,7 4,9  –2,0

Zdroj: AČSS

Vojtěch Lukáš, předseda AČSS, uvedl zajímavou statistiku: Jedna koruna vložená státem do státní podpory stavebního spoření pomáhá generovat cca 4,5 Kč poskytnutého úvěru. Půjčí-li si tedy domácnost na opravu nemovitosti 450 tis. Kč, je do systému stavebního spoření placeno 100 tis. Kč státní podpory.

Státní podpora, nebo jiné výhody?

Jisté je, že bez státní podpory by stavební spoření zřejmě nepřežilo. Zatímco u České republice je „živeno“ především státní podporou, např. v Německu, kde je státní podpora mnohem nižší, si lidé stavební spoření uzavírají zejména kvůli fixaci úrokové sazby. Při uzavření smlouvy získají rovněž úrokovou sazbu, za niž si budou moci vzít (po splnění dalších podmínek) úvěr.

Stálá úroková sazba z úvěru by měla být hlavním motivem k uzavření smlouvy o stavebním spoření. Odlišuje též úvěry ze stavebního spoření od hypoték, byť některé hypoteční banky nabízejí úrokové sazby s fixací na 20 či 30 let – tedy na celou dobu splatnosti hypotéky. U hypotečních bank je ovšem v průběhu fixace poměrně drahé část úvěru předčasně splatit… u stavebního spoření nikoli.

V období vysokých úrokových sazeb hypotečních úvěrů bývá úvěr ze stavebního spoření levnější. Umožňují to střadatelé, kteří ještě na úvěr nemají nárok či ho nechtějí čerpat, ale pouze spoří. Stavební spořitelny tak získávají levnější zdroje než na mezibankovním trhu, které mohou levněji poskytovat dále. Byla-li by zrušena či významně snížena státní podpora, pravděpodobně by ubylo lidí, kteří stavebně spoří. Nebyly by pak peníze na úvěry – a musely by zdražit.

Podle Vojtěcha Lukáše pravděpodobně dojde v následujících letech krátkodobě k tomu, že objem úvěrů převýší objem vkladů. Stavební spořitelny tak budou muset sáhnout alespoň k financování překlenovacích úvěrů na mezibankovní trh – a zvýšit úrokové sazby. Jinou možností bude např. zavedení různé doby fixace úrokové sazby z překlenovacích úvěrů. U řádných úvěrů bude ale i nadále platit stále úroková sazba zakotvená ve smlouvě.

Počet nově uzavřených smluv vč. zvýšení cílové částky (v mil. ks)

Vývoj počtu nově uzavřených smluv o stavebním spoření

Počet nově uzavíraných smluv znatelně klesl v roce 2004, od kdy platila nižší státní podpora. Zato počet zvýšených cílových částek se nesnížil, ale udržel se na řádově stejných hodnotách. Ostatně z té doby je celá řada zklamaných klientů, kteří přistoupili na zvýšení cílové částky, aby si zachovali delší dobu vyšší státní podporu, a přišli o úrokové zvýhodnění či výhodný úrok z vkladů.

Porovnání počtu smluv a objemu úvěrů ze stavebního spoření a hypoték

Srovnání hypoték a úvěrů ze stavebního spoření

Stavební spoření využívá mnohem více lidí než hypoteční úvěry. Na druhé straně financované částky jsou mnohem nižší. Uzavřených smluv o stavebním spoření ve fázi spoření je 5 297 522 (k 31. 12. 2006). Porovnáme-li toto číslo s 4 849 500 zaměstnanci a podnikateli (ČSÚ, 1. čtvrtletí 2007), zjistíme, že každý zaměstnanec či podnikatel ze svých daní dotuje více než jednu smlouvu. Průměrná státní podpora na jednu smlouvu přitom činí 3 242 Kč (za rok 2005, novější údaje bohužel nejsou k dispozici). Státní podpora na jednoho poplatníka tak vychází na 3 542 Kč.

<calculator id=„2“></calcu­lator>

Koho stavebním spořením podporujeme?

Stavebním spořením podporuje stát střední vrstvy. Nejchudší obyvatelé nemají dostatek volných prostředků, aby stavební spoření mohli využít, pro bohaté obyvatele jsou dostupné mnohem zajímavější investice než stavební spoření.

Ovšem „střední třída“ je též hlavním plátcem daní. Opět – chudí daně z nízkých příjmů zpravidla neplatí, bohatí mají mnohem větší příležitosti daňových optimalizací…

dan_z_prijmu

Shrnuto, podtrženo, střední vrstva dotuje sama sebe, aby se mohla postarat o své bydlení. (Tento závěr je poněkud zjednodušený, ovšem do značné míry odpovídá skutečnosti.) Přitom alternativy, jak podpořit střední třídu, jsou – a jsou mnohem levnější než

  1. vybrání daní,
  2. jejich vrácení formou příspěvku.

Levnějším způsobem je motivovat lidi např. daňovým zvýhodněním – tím, že daně nebudou muset odvést, užijí-li peníze např. na splátku hypotéky či jiného úvěru na bydlení. Daňový odpočet podpoří střední produktivní třídu, motivuje k práci a podnikavosti a neprochází státním rozpočtem. A takový průchod státním rozpočtem je pěkně drahá záležitost.

Má se omezit státní podpora stavebního spoření?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).