Hlavní navigace

Penzijní reforma: Budoucí stav?

6. 2. 2007
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Součástí programového prohlášení nové vlády je reforma penzijního systému. V úvahu připadá tzv. třípilířový systém založený na dobrovolném spoření na vlastní účet, který celkem úspěšně funguje například na Slovensku. Jak se uchytil u sousedů a jaké jsou jeho výhody a nevýhody?

Česká vláda si je naštěstí vědoma toho, že současný důchodový systém nemůže mít dlouhého trvání. I když se zdá, že o nutných opatřeních spíše jen mluví (a že o nich mluví pěkně dlouho), přesto již zavedla některá opatření, která by měla připravit Českou republiku na penzijní reformu.

Dosavadní vládní opatření však sama o sobě nic neřeší a samotnou penzijní reformou se dají nazývat jen s notnou dávkou fantazie. Spíše se ji snaží co nejvíce oddálit. Do samotné reformy se totiž žádná vláda moc nehrne. Slovo reforma v dnešním světle znamená velice často to, že běžní lidé kvůli ní přijdou tak trochu zkrátka. Ono to ale asi jinak nepůjde – dle současných prognóz peníze na důchody chybět budou, a nebude jich chybět málo. Někde se vzít budou muset. A to politikům zrovna moc obliby nepřinese.

Co by mělo být podstatou reformy penzijního systému?

Jednou z možností důchodové reformy je přetvoření dvoupilířového systému na třípilířový. Za optimální řešení financování důchodového systému považujeme vytvoření tří vedle sebe existujících pilířů, řekl již minulý rok Petr Žaluda, generální ředitel společnosti Winterthur pro Českou republiku a Slovensko.

Třípilířový (fondový) systém předpokládá kromě státního důchodového pojištění a dobrovolného penzijního připojištění i existenci třetího pilíře (tzv. opt-out), kterým je investování do podílových fondů. Systém předpokládá částečné vystoupení ze státního důchodového pojištění a přesměrování části plateb k soukromým správcům. Třípilířový systém samozřejmě není bez chyb, ale mohl by přinést ozdravení současného systému díky řadě výhod, které nabízí.

Výhody:

  • růst míry úspor – díky zhodnocení, které umožňuje částečně otevřený trh, by byla naspořená částka výrazně vyšší než v současném systému,
  • individuální zodpovědnost – každý by byl sám zodpovědný za zabezpečení svého stáří,
  • pozitivní dopad na trh práce v podobě motivace k setrvání v zaměstnání.

Nevýhody:

  • vysoká inflace může mít nepříznivý dopad na reálnou hodnotu důchodových dávek,
  • skrytá rizika spojená s investováním na kapitálovém a finančním trhu,
  • snižuje míru solidarity v dané společnosti,
  • chybí státní garance*, morální hazard.

Poznámka:
* Z extrémního pohledu nemusí být státní garance výhodou. Soukromé společnosti mohou dosáhnout vyššího ratingu nezávislých agentur než samotný stát.

Hlavní výhodou opt-out systému je, že občané by v produktivním věku nespořili na jiné (současné důchodce), ale sami na sebe. S tím je spojená vyšší míra zodpovědnosti. Díky výnosům na kapitálovém trhu by mohli v důchodovém věku pobírat vyšší důchodové dávky. Součástí reformy by však měla být zákonná omezení rizikovosti investic.

Slovenská zkušenost

1. 1. 2005 byl na Slovensku zaveden třípilířový systém. Vstup do fondového systému je pro osoby mladší 16 let povinný, pro ostatní je nepovinný. Základem systému jsou tři důchodové fondy, které se liší dle rizikovosti a výnosnosti vložených prostředků – růstový, vyvážený a konzervativní. Zatímco investice v rámci růstového fondu tečou téměř všechny do akcií, konzervativní fond spoléhá na dluhopisy s nízkým rizikem a vklady v bankách, přičemž každý občan se může rozhodnout, který mu vyhovuje nejvíce. Růstový fond je otevřen pro osoby pouze do 15 let před odchodem do důchodu a vyvážený do 7 let.

K úspěšnosti slovenské reformy se vyjádřil Ľudovít Kaník, bývalý ministr práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky: Slovensko se díky důchodové reformě dostalo mezi země se středně rizikovým vývojem veřejných financí. Zároveň reforma zvýšila výši starobních důchodů, a zlepšila tak životní úroveň důchodců. Za podmínky pokračování v reformních krocích, především v prvním průběžném pilíři, je ve střednědobém horizontu možné trvale odstranit deficit systému a nastolit jeho finanční stabilitu a zároveň nezvyšovat, ale postupně snižovat odvodové zatížení. Akumulace důchodových úspor a jejich investování v ekonomice zároveň podpoří výrazný a dlouhodobý ekonomický růst země.

Podrobně se o slovenské důchodové reformě dočtete v článku Dana Švarce – Důchodová reforma na Slovensku.

Třípilířový systém funguje dobře například v Polsku (kde byl zaveden v roce 1999) a Švýcarsku (1985). Systém však sám o sobě neznamená jistý úspěch. Především je důležité, aby byl zaveden dobře a aby se ho podařilo financovat, což může být při současném stavu veřejných financí docela problém, nemluvě o nevoli politiků jakékoliv změny provádět.

Penzijní reforma v Maďarsku byla dle mnohých expertů příkladem zpackané práce. S tímto názorem souhlasí i István Hamecz, ředitel, vedoucí direktoriátu ekonomiky a měnové politiky Maďarské národní banky: Maďarská penzijní reforma může být pro českou reformu užitečným ponaučením. Na reformu z let 1997 – 1998 se v současné době pohlíží jako na totální neúspěch. Udržitelnost prvního, státem řízeného pilíře je téměř tak špatná, jako byla před reformou. Aby Maďarsko zvládlo situaci, připravuje nyní druhou penzijní reformu. Výkonnost druhého, plně finančně krytého a soukromě řízeného pilíře je slabá, zatímco náklady na něj jsou v mezinárodním srovnání velmi vysoké. Je tomu tak zejména kvůli problémům s předpisy a problémům s konkurencí v oblasti penzijních fondů.

skoleni_15_4

Co slibuje vláda?

Po sáhodlouhých debatách politiků reforma sice není, ale existují různé návrhy a směry, kterými by se měla důchodová reforma ubírat. Současná koaliční vláda v souvislosti s reformou důchodů slibuje mimo jiné následující:

  • Mandatorní výdaje se sníží pod 50 % státního rozpočtu a schodky veřejných financí dosáhnou v roce 2008 3,0 % HDP, v roce 2009 2,6 % HDP a v roce 2010 2,3 % HDP.
  • První etapou důchodové reformy budou parametrické změny průběžného systému (zvyšování důchodového věku, prodlužování doby pojištění atd.).
  • Druhá etapa bude spočívat v oddělení majetku akcionářů a klientů systému dobrovolného důchodového připojištění, přičemž minimální příjmy důchodců ve výši životního minima budou garantovány.
  • Třetí etapu bude tvořit případné vytvoření dobrovolného třetího pilíře – opt-out.

Zdroj: Internetové stránky ODS – programové prohlášení vlády

Reformu potřebujeme – jak na ni?

Ať tak či tak, reformu potřebujeme jako sůl. Výše uvedené důvody jsou jen některé z mnoha. Doufejme, že se naše vláda poučí například z maďarského debaklu. Bývalý koordinátor komise vlády České republiky pro přípravu penzijní reformy, Vladimír Bezděk, minulý rok na tiskové konferenci Winterthuru upozornil na důležitost precizní přípravy: Hlavním důvodem je zajištění dlouhodobé udržitelnosti jeho financování. Prvním krokem by měla být úprava jeho parametrů, jako jsou například věk odchodu do důchodu nebo zvýhodnění osob s pozdějším odchodem do důchodu. Kromě těchto změn je vhodné připojit pilíř kapitálového důchodového spoření.

Následuje seznam možných změn provedených v rámci přípravy na přechod na třípilířový systém v současnosti i letech budoucích:

  • pomalejší indexace důchodů – důchody obyvatel mohou být indexovány (vázány) buď na růst mezd v ekonomice, na inflaci nebo na kombinaci obou těchto faktorů, přičemž v ČR funguje kombinovaný systém,
  • snížení podílu průměrného důchodu a průměrné hrubé mzdy – replacement ratio,
  • postupné zvyšování zákonného věku odchodu do důchodu – věk potřebný pro nárok na starobní důchod, tj. důchodový věk v ČR, až na 65 let pro muže i ženy,
  • zvyšování sazby příspěvků pojistného,
  • snížení předčasných starobních důchodů, snížení invalidních penzí, snížení vdovských a vdoveckých důchodů a snížení sirotčích důchodů,
  • omezení zápočtu doby studia po dosažení věku 18 let, který byl získán před 1. 1. 1996,
  • zrušení omezení souběhu starobního důchodu a výdělku v období 2 let po nabytí nároku na důchod,
  • zvýšení platby pojistného – zvýšení ceny práce a míry zdanění.

Kdy se dočkáme penzijní reformy?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor působí jako redaktor ekonomické redakce České televize.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).