Hlavní navigace

Parazitům (OSVČ) povinně datovou schránku nebo elektronický podpis!

18. 3. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Kvůli jednorázovému úkonu si všechny OSVČ budou muset zřídit datovou schránku, nebo si pořídit kvalifikovaný certifikát a naučit se používat elektronický podpis.

Omlouvám  se za poněkud drsnější titulek, ale některé věci si nic jiného nezaslouží. Nejde ale jen o ono (dnes již odvolané) přirovnání živnostníků k parazitům, od ekonomického „experta“ ČSSD Jana Mládka. Protože do živnostníků, přesněji do osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), se nepěkně strefují i další, jen aby jim ještě více zkomplikovali život. Teď si například všechny OSVČ budou muset nechat povinně zřídit datovou schránku, nebo se stát odborníky na elektronický podpis, jen aby mohli jednou ročně vykonat jednorázový úkon: podání Přehledu o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných na Českou správu sociálního zabezpečení. Protože jinak už tento přehled podat nepůjde.

Že o takovéto povinnosti nevíte? To vás neomlouvá, protože zákon je zákon, a ten (582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) takovouto povinnost zavedl dokonce již od 1.1.2013, ve svém novém §123e/5. Konkretizuje totiž obecnější ustanovení, podle kterého je možné podávat příslušné formuláře jak elektronicky, tak i písemně (správně: v listinné podobě), a říká že OSVČ (ale i zaměstnavatelé, lékaři a zdravotnická zařízení) již mohou využívat pouze elektronickou formu. Nikoli již formu listinnou (lidově „na papírovém formuláři“), kterou zákon nesprávně označuje jako písemnou. Protože písemná (sestavená z písmen, a nikoli třeba nazpívaná či namalovaná) je i forma elektronická.

Naštěstí je v zákoně ještě určitá možnost odkladu této povinnosti, ke které může přistoupit ČSSZ, a ta skutečně přistoupila: pět minut po dvanácté, konkrétně 25. 1. 2013 (tj. 25 dnů po účinnosti popisované povinnosti) ji odložila do konce letošního roku.  Když sama konstatovala, že řada klientů na zavedení povinné elektronické komunikace není v tuto chvíli dostatečně připravena.

Od 1. 1. 2014 již budou všechny OSVČ muset podávat své Přehledy (a případně i další dokumenty) vůči ČSSZ pouze v elektronické formě. Na papírovém formuláři to již nepůjde.

Co to v praxi znamená?

Podávání vůči ČSSZ v elektronické formě má dvě varianty, zmiňované již v úvodu: buďto si OSVČ nechá zřídit svou datovou schránku, skrze kterou pak může odeslat vyplněný elektronický formulář (bez nutnosti jej elektronicky podepsat), nebo musí své podání (samozřejmě v elektronické podobě) opatřit svým uznávaným elektronickým podpisem a pak jej podat skrze tzv. VREP (Veřejné rozhraní pro e-podání), které provozuje ČSSZ.

Možnost zřídit si svou datovou schránku je celkem jednoduchá (stačí zajít na CzechPoint, či využít jinou možnost), a také zdarma. Důležité ale je nechat si zřídit datovou schránku podnikající fyzické osoby, když máte vůči ČSSZ vystupovat jako OSVČ. Také používání datové schránky se v poslední době výrazně zjednodušilo, díky eliminací noční můry v podobě tzv. 602XML Filleru. Na čem si dříve lámali zuby i mnozí počítačoví odborníci, dnes již zvládne i zkušenější uživatel běžného počítače. A takovými jsou přeci všichny OSVČ, ne? Nebo snad ne? Že jsou i takové OSVČ, kteří s počítačem nepracují vůbec? Pak nyní asi budou muset. Protože druhá možnost, tedy podávat příslušné podání skrze VREP, s uznávaným elektronickým podpisem, je opravdu jen pro zkušené milovníky moderních technologií.

Tato druhá možnost totiž vyžaduje kvalifikovaný certifikát (vystavuje se vždy na 1 rok, nejlevněji od CA PostSignum za 396 Kč vč. DPH), a pak získání poměrně pokročilých znalostí a dovedností v oblasti elektronického podpisu. Navíc, aby to nebylo až jednoduché, musíte dosti komplikovaným způsobem dopředu sdělit ČSSZ, který konkrétní kvalifikovaný certifikát pro své podání použijete. Protože, jak sama říká (a v tom má bohužel pravdu): ze samotného certifikátu nemusí býtř schopna poznat, komu patří a kdo je tedy podepsanou osobou, činící podání.

Komu za to vděčíme?

Pokud by vás zajímalo, kde se vzaly výše popisované změny v zákonech, které nutí všechny OSVČ do datových schránek (či do elektronického podpisu), pak vězte, že se tak stalo skrze „změnový“ zákon č. 470/2011 Sb., konkrétně tuto jeho část. Stejné ustanovení se přitom stejnou cestou dostalo i do zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, konkrétně do jeho §162/5, a to tudy.

Původ pak lze najít v pozměňovacím návrhu, který  ve druhém čtení sněmovního tisku č. 441 (budoucího zákona č. 470/2011) načetl poslanec Jan Husák.  Jeho odůvodnění předkládaného návrhu si můžete přečíst zde a zde.

dan_z_prijmu

Na závěr si neodpustím malé zamyšlení: zavést datové schránky povinně pro všechny OSVČ chtěli někteří „otcové datových schránek“ již při jejich spuštění v roce 2009. Nicméně ani tak silové ministerstvo, jakým tehdy bylo ministerstvo vnitra (pod vedením Ivana Langera) si na něco takového netrouflo. Nedávno se k tomuto záměru vrátilo, ale opět se k tak razantnímu kroku neodhodlalo (když navrhlo zřídit datové schránky skutečně všem OSVČ, ale jejich aktivaci ponechat na jejich dobrovolném rozhodnutí).

No a teď tady máme faktické zavedení (a vynucené používání) datových schránek pro všechny OSVČ jen jakoby „mimochodem“, jako jakýsi vedlejší efekt.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Věnuje se také pedagogické činnosti na MFF UK, kde přednáší problematiku počítačových sítí a komunikací.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).