Článek plynule navazuje na již zveřejněný článek o rozvaze Naučte se číst v účetních výkazech: Co je rozvaha?
Aktiva
Aktiva představují v podstatě majetek společnosti, tedy co tato společnost vlastní. Jedná se o položky, které jsou výsledkem minulých událostí a u kterých se očekává, že přinesou společnosti budoucí ekonomický prospěch. Aktiva se dělí na dvě základní části: dlouhodobý a krátkodobý (oběžný) majetek. Dlouhodobý majetek je ve společnosti držen déle než jeden rok a dále se dělí na tři podskupiny: hmotný, nehmotný a finanční majetek. Krátkodobý majetek je ve společnosti držen naopak do jednoho roku. V rámci účetnictví se s nimi pracuje na levé straně rovnice, resp. „šibenice“. Tuto levou stranu (pravá je pro pasiva) můžeme nazvat různými způsoby, jako například „Má dáti“ nebo „Debetní strana“. U nákladů a výnosů se toto otáčí a vlevo jsou náklady, respektive vpravo následně výnosy, ale o tom bude napsáno více v rámci dalších v blízké budoucnosti publikovaných článků.
Dlouhodobý majetek
U majetku s držbou nad jeden rok se může jednat například o již zmíněný majetek hmotný (dopravní prostředky, výrobní stroje, budovy a stavby, pozemky), nehmotný (licence a patenty, software, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje) nebo finanční (dlouhodobé investiční nástroje, termínované vklady). Dlouhodobý majetek se ve většině případů účetně odepisuje, což znamená, že se vstupní ceny majetku postupně rozpouští do nákladů společnosti. Pokud je majetek již úplně odepsán, následuje jeho účetní vyřazení.
Krátkodobý majetek
U majetku s držbou do jednoho roku se může jednat například o zásoby (materiál, polotovary, hotové výrobky), krátkodobé pohledávky za odběrateli, státem či zaměstnanci nebo finanční majetek (peněžní prostředky, prostředky na bankovních účtech, krátkodobé investiční nástroje).
Obecné části rozvahy bez konkrétní specifikace podčástí
Pasiva
Pasiva v podstatě představují zdroje financování majetku, tedy z čeho byl tento majetek financován. Jak již bylo dříve zmíněno, pasiva se dělí na dvě hlavní části: vlastní a cizí kapitál. Hodnota vlastního kapitálu se tedy vypočítá tak, že od aktiv odečteme cizí kapitál.
Vlastní kapitál
V podstatě se jedná o vše, na co si společnost nepůjčila peníze. Patří sem například základní kapitál společnosti (součet vkladů majitelů společnosti, forma záleží na druhu vlastnictví, viz akciové společnosti, s. r. o., v. o. s. a podobně), rezervní fondy, nedělitelné fondy a ostatní fondy ze zisku (zákonné a jiné fondy, pokud společnost dosáhla zisku), hospodářský výsledek minulých období (zisk nebo ztráta) nebo hospodářský výsledek aktuálního účetního období (zisk nebo ztráta). Tento údaj se zároveň napojuje, respektive vychází svou hodnotou z aktuálního výkazu zisku a ztráty (výsledovka).
Cizí kapitál
Cizí kapitál představuje současné dluhy či závazky společnosti, které pocházejí z minulosti a u kterých se očekává, že jejich vypořádáním (zaplacením) vznikne společnosti úbytek ekonomického prospěchu. Závazky můžeme rozdělit na krátkodobé (splatnost do jednoho roku vůči dodavatelům, zaměstnancům, bankám, státu) a dlouhodobé (splatnost nad jeden rok; emitované dluhopisy, bankovní úvěry, přijaté zálohy).
Specifickou částí cizího kapitálu jsou rezervy, které představují závazek společnosti s nejistou dobou splatnosti a částkou. Společnost si je odkládá stranou pro případ realizace různých rizik, plánovaných oprav a podobně. Tyto rezervy se chovají jako náklady a mohou snižovat daňový základ. Jejich použití tak souvisí s časovým rozlišením nákladů. Po jejich použití se dávají z nákladů pryč.
Závěr
Jak si můžeme všimnout z ukázkových rozvah vybraných společností v rámci příloh k tomuto článku, je rozvaha rozdělena do dvou částí. Aktiva jsou na vrcholu a pod nimi je zobrazen cizí a vlastní kapitál. Je také zřejmé, že tyto dvě části jsou v rovnováze. Dalším zajímavým aspektem rozvahy je, jak je strukturována. Aktiva a cizí kapitál jsou strukturovány v rámci rozvahy dle toho, jak jsou „aktuální“. To znamená, že pro stranu aktiv je rozdělení zpravidla od těch nejméně likvidních až po ty nejlikvidnější. Na straně závazků je to obvykle od těch dlouhodobých až po krátkodobé a ostatní. Nicméně může to být i úplně obráceně v závislosti na tom, v jaké zemi se daná společnost nachází, protože tyto zvyklosti se mohou měnit.
Rozvaha společně s výkazem zisku a ztráty a s výkazem o peněžních tocích jsou důležitým nástrojem pro investory, jak získat náhled na společnost a její činnosti. S větším pochopením těchto základních publikovaných informací můžeme využít některý ze způsobů, jak analyzovat tato data. Hlavním způsobem je takzvaná finanční analýza a na ní napojené různé poměrové ukazatele. Díky analýze těchto poměrů můžeme získat ještě lepší náhled na danou společnost a její fungování.
V tomto článku rozebíraná rozvaha je určitým obrázkem společnosti k vybranému datu a pokrývá aktiva, vlastní a cizí kapitál. Cílem rozvahy je podat uživatelům představu o finanční pozici společnosti spolu se zobrazením, co společnost vlastní a dluží. Pro investory je důležité, aby se nejenom v těchto číslech vyznali, ale uměli je také používat a analyzovat za účelem přidání určitého střípku do velké investiční mozaiky, jejíž sestavení by mohlo vést k odpovědi na otázku, zda nakoupit akcie vybrané společnosti, nebo je naopak prodat, pokud bychom je už drželi v našem investičním portfoliu. Obecně řečeno to může vést až k realizaci našeho racionálního investičního rozhodnutí.
Pro vlastní zpracování si můžete stáhnout účetní osnovu.
Položky ve sloupci pod označením „Bod“ odkazují na další části výroční zprávy, které detailněji popisují a doplňují jednotlivé řádky aktiv a pasiv (= příloha k účetním výkazům). Hlavním důvodem tohoto kroku je zpřehlednění finálních shrnujících čísel dané společnosti, která tak neobsahují velké detaily. Pokud by někoho právě tyto detaily zajímaly, najde je pod jednotlivými čísly dále v textu výroční zprávy, často také spolu s doprovodným textem. Příkladem může být třeba bod číslo 13 – Deriváty k obchodování:
A zde se můžete podívat na další příklady rozvahy: