Hlavní navigace

Mzdy nám klesají, manažeři se snažili vyhnout solidárni dani

12. 3. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Kvůli nelichotivému vývoji ekonomiky nám reálné mzdy poklesly v eurovém vyjádření o desetinu. Jaký bude další vývoj?

Reálné mzdy se výrazně propadají. Za 4. čtvrtletí roku 2013 podle dat Českého statistického úřadu došlo k poklesu průměrných mezd o 484 Kč na 26 637 Kč, ve 4. čtvrtletí roku 2012 přitom dosahovala 27 170 Kč.  Spotřebitelské ceny se zvýšily o 1,1 % , reálně průměrná mzda klesla o 2,9 %. Ještě smutnější statistiky jsou v případě poklesu mezd v eurovém vyjádření. Připomeňme také, že kurz ve 4. čtvrtletí se dosahoval přibližně 25,3 Kč za euro koncem roku. Zatímco jsme tedy ve 4. čtvrtletí vydělali přibližně 1070 euro, nyní naše mzda dosahuje při kurzu 27,3 Kč „jen“ 964 euro. Znamená to, že jsme kvůli devizovým intervencím a oslabování ekonomiky přišli v eurovém vyjádření o více než 100 euro, což je desetina našich průměrných příjmů. 

V tomto výpočtu také není zohledněn 1,1% růst spotřebitelských cen, u nízkopříjmových skupin, které utratí větší podíl na potravinách, však byl pokles ještě větší. Takový pokles mezd je srovnatelný například s jižními ekonomikami, které si prošly hlubokou krizí, nebo například Irskem, kde však mzdy stále patří mezi nejvyšší v Evropské unii.

Česká republika bohužel v řadě oblastech ztrácela konkurenceschopnost. Jediným výrazným konkurenčním prvkem se stávají nízké mzdy: Stagnace mezd, resp. reálný pokles, má svá pozitiva i negativa. Loňský vývoj mezd napomohl zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Při stagnaci produktivity práce a poklesu  nákladů na práci reálné jednotkové mzdové náklady klesly o 1,9 %. Díky tomu a intervenci ČNB reálný kurz spočítaný z nominálního kurzu a jednotkových mzdových nákladů loni oslabil o 5,2 %, uvádí analytik Patria Finance David Marek.

Manažeři dostali prémie

Ač se pokles může zdát děsivý, je nutné také připomenout, že koncem roku 2012 se vyplácely vysoké prémie a odměny manažerům, kteří se chtěli vyhnout solidární dani.  Nikdy od roku 1993 nebyly údaje o vývoji mezd horší, uvádí Marek a zároveň dodává: Nicméně výsledek je poznamenán mimořádným zvýšením mezd o rok dříve, které zkresluje meziroční srovnání. V závěru roku 2012 totiž řada firem vyplatila manažerům a vysoce kvalifikovaným zaměstnancům mimořádné odměny a bonusy tak, aby se vyhnuli zvýšení daně z příjmu fyzických osob v podobě zavedení solidární přirážky od roku 2013. Pohled na mzdy v jednotlivých odvětvích odhaluje, že se tato praxe týkala zejména finančního sektoru, síťových odvětví (výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla) a showbyznysu (v oficiální statistice vedeno jako kulturní, zábavní a rekreační činnosti).  To potvrzují například i data o tom, že mzdy nejvíce poklesly Pražanům, a to téměř o 5 %. V Praze je totiž největší koncentrace vysokých manažerů s nadprůměrnými platy.

Podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika serveru Jobs.cz, jsou výrazným důvodem propadu mezd především devizové intervence ČNB: Kvůli zásahu ČNB se v závěru roku přeci jen o něco více zvýšila inflace, zatímco stávající mzdy stagnovaly a nové nástupní mzdy v druhé polovině loňského roku kvůli větší konkurenci mezi uchazeči na trhu práce v některých případech (dle oborových specifik) i klesaly. Celkově proto logicky došlo k poklesu reálných mezd, uvádí. Tip: ČNB se vydala po socialistické cestě (NÁZOR). Na článek reagoval viceguvernér ČNB Hampl 

Na druhé straně jsou tyto důvody jen malým dílkem do skládačky do již dlouhodobého poklesu mezd a stagnaci české ekonomiky. Česká ekonomika je strnulá už dlouho – hrubý domácí produkt v roce 2013 nedosáhl podle parity kupní síly úroveň z roku 2008. Česko ztratilo polovinu dekády a hospodářsky se zcela zastavilo.


tradingeconomics.com

Vývoj HDP dle parity kupní síly

Oživení existuje

Ekonomové a odborníci na pracovní trh však už oznamují, že se situace začíná pozvolna měnit. Pracovní trh však začal pozvolna oživovat, server Jobs.cz údajně eviduje 8% meziroční nárůst počtu obsazovaných pracovních míst na celkových bezmála 23 tisíc volných pozic v průběhu února. Nejspíše brzy také dojde k mírnému nárůstu mezd: Pravděpodobně již během letošního roku by mohlo dojít k alespoň mírnému nárůstu reálných mezd – firmy se v případě většího oživení budou čím dál tím více přetahovat o schopné uchazeče o zaměstnání, což posílí tlak na nárůst nástupních mezd. Za 1. čtvrtletí půjde nejspíše o stagnaci reálných mezd, od 2. čtvrtletí se snad již dočkáme jejich mírného nárůstu, dodává Dombrovský.

skoleni_15_4

Nezaměstnanost by mohla poklesnout

Rekordní nezaměstnanost ve výši 8,6 % by také mohla podle ekonomů poklesnout. Návrat ale na předkrizové úrovně rozhodně očekávat nemůžeme Při podrobnějším pohledu na dnešní statistiku už můžeme pozorovat první náznaky zlepšování situace na trhu práce. V polovině roku by tak mohla nezaměstnanost oproti současné hodnotě poklesnout o zhruba jeden procentní bod, v letošním prosinci by ovšem měla míra nezaměstnanosti opět vystoupat na zhruba 8,1 %, uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal.

Bránit ale poklesu nezaměstnanosti by mohl růst minimální mzdy, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová by chtěla minimální mzdu zvýšit až na 12 000 Kč: V programovém prohlášení vlády se má zvyšovat až na 40 % mzdy průměrné. Musíme zajistit, aby se práce vyplatila, aby lidé chtěli pracovat, tvrdila v pořadu Hydepark. Podle ní by lidé neměli zůstávat na sociálních dávkách v případě, že dojde k dostatečnému zvýšení minimální mzdy: V ideálním případě bychom zvýšili mzdu až na 12 000 korun do roku 2018, ale to je opravdu ideální případ. Uvidíme, do jaké míry se to podaří, dodává. Velkým odpůrcem minimální mzdy je však analytik X-trade Brokers a ekonom Jaroslav Brychta. Čtěte více: Jaroslav Brychta: Program ČSSD je cestou k vysoké nezaměstnanosti a korupci

Jak za uplynulý rok vzrostla vaše mzda?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).