Marcel Gajdoš, Visa Europe: Karta je nejbezpečnější způsob placení

O spojení s Visa Inc.

Visa Europe se spojuje s Visa Inc. Z neziskové asociace se stane komerční společnost. Co se tím změní?

V roce 2007 se tyto dvě Visy oddělily. Visa Europe vznikla hlavně proto, že evropské banky chtěly mít vlastní platformu, která povede dialog s Evropskou komisí. Dávalo to smysl, vytvořila se procesingová platforma, tedy skvělá na to, abychom dál rozvíjeli karetní byznys. Zbytek Visy šel na burzu a je kotovaná v New Yorku. V roce 2008 proběhla největší IPO Visy.

Nyní máme rok 2016 a vy se vracíte zpět.

Ano, Visa Inc. se dohodla s Visa Europe na vytvoření jedné globální společnosti. Právě Visa Inc. viděla velký potenciál v dalším rozvoji plateb a penetraci karet Visa. Věří, že se v Evropě přiblíží úrovni jako v USA, kde používání karet je několikanásobně vyšší než v evropském regionu. A když se budeme bavit konkrétně o České republice, z celkových útrat domácností se na kartách utratí okolo 15 %. Vyspělé trhy toto číslo mají okolo 60 %, např. Dánsko, Švédsko. Velká Británie je na úrovni někde 45 %.

Myslíte, že se v Česku začne více platit ne-hotovostně? Karty mohou být jednou z cest.

Je tu obrovský potenciál na to, aby platby kartou nahradily hotovost. Obecně říkáme, že v Evropě je penetrace karet z celkových útrat domácností okolo 30 %. Vidíme tady dalších 3–6 miliard, kterými by šlo nahradit hotovostní transakce pomocí bezhotovostních aktivit. V tom by měla pomoci síla Visa Inc.

Pořád tu nevidím přínos spojení s Visa Inc.

Další věcí je, že v postregulovaném finančním světě se samozřejmě řeší poplatky a náklady na transakci spojené s kartou. A protože Visa Inc. je několikanásobně větší než Visa Europe, tak spojením obou organizací dojde k synergii a budeme moci využívat platformy, které ušetří náklady s transakcemi spojené s autorizací, s clearingem nebo se settlementem. Důležitým bodem také je, že jsou zde velcí globální hráči, kteří se zajímají o platební systémy, jako Apple, Samsung či PayPal. A abychom s nimi mohli nejen spolupracovat, ale nacházet i další společné platformy v podobě Apple Pay či tokenizace karet Visa a zároveň jsme mohli více zrychlit nahrazování hotovosti kartami, tak opět dává smysl, že budeme jednou organizací.

Jaký smysl tedy dávala členským bankám účast ve Visa Europe?

Visa Europe byla neziskovou organizací, přesto jsme v rámci Evropy vyrostli v tržním podílu z 50 % na 58 % z pohledu posledních 5 let. Asociační platforma pro celou Evropu dávala smysl, byly to banky, které v asociaci rozhodovaly o poplatcích. Podobně si ve Visa Europe banky rozhodovaly o mezibankovním poplatku, který je už sice regulovaný, ale rozhodovaly i o poplatcích za výběr z bankomatu. Pro většinu evropského trhu model asociace byl proto lepší.

O poplatcích

Co mám informace, tak některé banky už na vaši konkurenci tlačí, aby poplatek za výběr z bankomatů zvýšila. Do jejich bankomatů totiž chodí mnoho klientů bank, které vlastní bankomaty nemají. Jinak by také v Česku mohl vzniknout nový poplatek, který by si účtoval přímo provozovatel bankomatu.

To nemohu komentovat. Ovšem k tomu surcharge poplatku, v cizině je běžný. Nedávno změnili například způsob účtování a výše bankomatového poplatku ve Španělsku. Ale nelze říct, zda je lepší surcharge poplatek nebo pevný poplatek za výběr, to musí ukázat trh.

Téma mezibankovního poplatku je stále horké. Některé banky proto raději nevýdělečné bankomaty demontovaly a odvezly, než aby jej dotovaly.

Opět toto nemohu komentovat. Ale obecně se dá diskutovat, zda je lepší mít poplatek na nějaké úrovni a mít dostatečnou síť bankomatů, anebo může dojít k averznímu trendu, že když se poplatek nezvýší, bankomaty zmizí z míst, kde je lidé nejvíce potřebují. Některé trhy to řeší například „cost studies“, na základě kterých by se určila výše tohoto poplatku.

Potom budou hlavně v nákupních střediscích a rušných ulicích s turisty?

Přesně tak. Bankomat nezmizí z frekventovaného místa, ale z továrny, malého města či vesnice, což ale není dobře.

Takže mít vše zadarmo není dobře, ale vysoké poplatky jsou také špatné. Máte nějaký nápad, jak z toho ven?

Byli bychom rádi, kdyby vznikly nějaké mantinely na trhu (již zmíněná cost study), které by ukázaly, kde by měl být bankomatový poplatek, aby se vyplácel vydavatelům karet i provozovatelům bankomatů.

Jenže co vím, trpělivost dochází i jiným bankám, které provozují bankomaty. Výjimkou jsou jen soukromé bankomatové sítě, ty ale své bankomaty obecně umísťují jen na zisková místa.

Abychom zamezili snižování počtu bankomatů, tak zároveň, a to je důležité, je potřeba stanovit, na základě čeho by se výše bankomatového poplatku nastavila. Klient na jedné straně samozřejmě nesmí platit nějaké vysoké částky, to je potřeba usměrnit, ale na straně druhé provozovatel bankomatu by měl mít z něj přiměřený zisk, aby jej nemusel zavírat.

Jinými slovy bankomatový byznys musí být výhodný a výdělečný pro obě strany, tj. provozovatele bankomatu a vydavatele karty. A je už pak obchodní politikou vydavatele karty, jak (ne)zpoplatní svého klienta.

Přesně tak.

Pojďme zpět k Visa Inc. Bude jen jedna globální značka Visa?

Budeme součástí jedné Visy. A když jsem se díval na statistiky, tak Visa Inc. je 2× větší než zbytek karetních značek.

Na to, jak jste velcí, ale sídlíte v Praze v malé kanceláři o velikosti panelového bytu 3+1.

(Smích.) Umíme šetřit. A pokud jde o počet zaměstnanců Visa Europe, tak na celou Evropu jich nemáme více jak 1700. A tito lidé obsluhují celou Evropu. Mimochodem, z toho je téměř 40 % žen. A přitom máme tržní podíl okolo 60 % v Evropě.

To se chlubíte?

Jsme velmi efektivní systém. Nemáme potřebu navyšovat počty lidí. A to máme v Evropě vydáno přes 500 milionů karet.

O produktech

Ale v Česku se vám moc značka Visa prosazovat nedaří. Kolem sebe vidím hlavně karty MasterCard Debit. A kreditek taky máte poskrovnu.

Kreditek v Česku opravdu mnoho nemáme, vydává je hlavně Komerční banka, Citibank, mBank a UniCredit Bank, dohromady však máme 10 vydavatelů. Trend a budoucnost ale vidíme v mobilních telefonech. Když budete mít chytrý mobil a na něm aplikaci, tak dostat do něj debetní nebo kreditní kartu bude snadné. Když se podíváte na statistiky SBK, tak kreditní karty se drží víceméně na stejné úrovni, ale debetní karty rostou.

Není hlavním důvodem absence kreditek Visa jejich nízký mezibankovní poplatek? Když se podívám na původní výši mezibankovního poplatku u konkurence před regulací, která kreditky má v Česku hojně zastoupené, asi se dá pochopit, proč vydavatelé karet sáhli po konkurenci. Prostě vzali kartu, která jim víc vydělá. Ta data o poplatcích jsou veřejná.

Ano, data o poplatcích jsou veřejná a naše strategie byla nenavyšovat interchange poplatek. Mohu vám prozradit, že v zahraničí obchodníci přijímali karty, které byly prostě levnější a oproti některým karetním značkám šlo o propastný rozdíl. Teď se to celé změnilo právě regulací a dobrým příkladem je Německo nebo Rakousko, kde velcí obchodníci začali akceptovat karty Visa.

Rozumím, jde o to, kdo je pro banku ziskovější, anebo levnější. Jenže spotřebitelé jsou zmatení z toho, když během několika let dostanou od své banky různé typy hlavní karty. Tu Visa, pak MasterCard, pak Visa a pořád dokola.

Dobrou zprávou je, že Visa Inc. je obrovská firma, které se daří na celém světě udržovat vysoký tržní podíl. Má produkty, které pomohou adresovat požadavky českého klienta. Takže v tomto jsem optimistický a jsem přesvědčený, že letos dojde k velkým změnám i co do tržních podílů v Česku. Tím, že se dostáváme do roviny stejného mezibankovního poplatku (intechange), tak některé banky už na to začaly fyzicky reagovat, tedy začaly více vydávat karty Visa.

Jak se ve Vise daří ve firemních a korporátních kartách?

V tomto segmentu jsme majoritní značkou a máme tu největší tržní podíl. Ale je potřeba připomenout, že tyto typy karet nejsou regulované, takže se s bankami bavíme o vhodném nastavení propozic. Ale stále je počet těchto karet relativně nízký v porovnání se západní částí Evropy. Proto se snažíme do Česka dovézt to tzv. best practice a know-how, abychom zvýšili podíl komerčních karet v korporátním sektoru. Zrovna v dubnu chystáme spustit jednu propozici, která tomuto segmentu karet pomůže.

Vydávají se ještě vůbec charge karty?

Málo, velmi málo. Charge karta byla dobrá v době, kdy ji banky začaly nabízet, ale v současné době už nenaplňuje ta očekávání klientů, kteří jsou více sofistikovanější. Proto trhu vévodí hlavně debetní, kreditní a předplacené karty.

Visa v Česku předplacené karty zatím nemá. Budou?

Ano, budeme mít předplacené karty Visa, v současné době dochází k jejich implementaci.

Říkáte, že Visa v mobilních platbách vidí budoucnost. V Česku už bylo několik projektů mobilních plateb, resp. mobilních karet, a postupně všechny skončily. Připomeňme iCarte od České spořitelny a Komerční banky, ta byla s Visou. Pak GE Money Bank a ČSOB s MasterCard. Ani jeden projekt už nežije. Jak vnímá mobilní platby Visa?

Mobilní platby jsou pro nás vše, co je uskutečněno jinak než fyzickou kartou. Může to mít různé podoby. Pro nás je zásadní, že velké firmy jako Apple, Google a Samsung demonstrovaly, jak mají mobilní platby vypadat a že dávají smysl. Podle našich odhadů v roce 2020 budou mobilní platby tvořit více jak polovinu transakcí v našich systémech.

Visa měla mobilní aplikaci V.me. A také ji ukončila.

Ano, máte pravdu. Teď se hlavně řeší platforma tokenizace karet. Ale protože jsme zatím jako Visa Europe stále asociace, tak jsme museli velmi citlivě přistupovat k pilotním projektům. Určitě jsme nechtěli žádná drahá řešení, která sice budou mediálně zajímavá, ale bude je používat jen pár set technologických nadšenců.

To je asi i důvodem, proč digitální peněženka V.me už není.

Ano, i to byl tento důvod. V.me nahrazuje Visa Checkout, což je více otevřený a globální systém. Ale určitě jste zaregistroval loňskou tiskovou zprávu Komerční banky, ve které sdělovala připravované spuštění mobilních plateb. Půjde o první komerční projekt roll-out, kde platební karta bude fungovat v režimu HCE (Host Card Emulation). A chystáme pilot s Českou spořitelnou.

Podle vás je budoucnost v HCE? Tedy v cloudu?

Myslíme si, že systém mobilních plateb bude akcelerovat hlavně tím, že budou existovat buď HCE platformy, jaké spouští Komerční banka, anebo to budou platformy typu Apple Pay, Samsung Pay apod., kde se také využívá tokenizace. Nyní je jednodušší implementovat technologii pro mobilní platby, zároveň ale pro koncového klienta je o hodně snazší používat mobil pro aktivaci a užívání takového produktu, než to bylo v předchozích třech, pěti letech.

O marketingu a klientských akcích

Ale stále vám chybí takzvaná kritická masa klientů, která by mobilní platby začala používat.

Pro český trh bude důležité nejprve ještě více konvertovat lidi k používání klasických plastových platebních karet. Protože objemově ještě stále vybírají 70 % v hotovosti na bankomatech a jen 30 % platí u obchodníků. A všimněte si, že z těch celkových útrat je jen 15 % pomocí platebních karet.

Musíte přesvědčit lidi k používání karet.

Před námi je ještě stále dlouhá cesta, abychom vůbec lidi naučili platební karty používat a preferovat a zkonvertovali je z hotovosti na karty. Pokud už někdo používá kartu a je na ni zvyklý, tak ji začne používat dál. A některé naše kampaně nám spolehlivě prokázaly, že jakmile si platbu kartou vyzkouší, už ji nedá z ruky.

Myslíte marketingové akce s 10% slevou na CZC.cz a slevou na Vervu od Benziny?

Ano, ty akce byly úžasně úspěšné. Neviděli jsme, že by někdo využil jen tuto kampaň v daném čase a pak dal kartu do šuplíku. Na těchto akcích jsme viděli, že se klienti s kartou Visa rozplatili i po jejich ukončeních. Ty kampaně patřily mezi jedny z našich nejúspěšnějších, protože po nich následoval doslova raketový nárůst transakcí našimi kartami.

Na jakou cílovou skupinu míří vaše kampaně?

Když děláme kampaně s obchodníky, zajímáme se hlavně o nové klienty, kteří kartu ještě nepoužili, nebo ji používají jen minimálně. Ale míříme i na stávající klienty, kteří už karty používají v nějakém sektoru, například platí v potravinách, ale karty nepoužívají třeba na čerpací stanici. To, že někdo naší kartou zaplatí během kampaně, je fajn, ale nás zajímá, že obecně někdo kartou konečně zaplatil, protože pak vzrůstá pravděpodobnost, že ji bude používat i nadále a nebude konvertovat zpět do hotovosti. Ta konverze ale není stoprocentní. Samozřejmě ale, že někteří lidé jen využijí nabídku kampaně a pak se vrátí k hotovosti.

A konkrétní zkušenosti?

Třeba na akci s Benzinou bylo vidět účinky kampaně, protože oproti jejímu sektoru tam byl výrazný nárůst transakcí. Ale na každé kampani je potřeba dodržet pravidla. Zaprvé, musí jít o obchodníky, kteří mají zastoupení po celé České republice. Zadruhé je důležitý sektor. Na rozplacení zákazníků je nejvhodnější sektor potravin a čerpacích stanic. Jakmile kampaň míří na tento sektor, je velká pravděpodobnost, že se klienti chytí a začnou kartu používat. Úspěšná však byla i kampaň s Tesco Online, a byť byla geograficky limitována, dopadla nad naše očekávání. Teď v únoru jsme spustili kampaň s Alza.cz, kde při platbě kartou bude mít jejich zákazník dopravu zdarma.

Kdo takové akce platí? Visa má na to nějaký rozpočet, anebo si je platí obchodník sám?

Je to kombinace. Vyhnuli jsme se modelu, ve kterém bychom to celé platili. Pro obchodníka jsme nejlevnějším platebním schématem na trhu. A zároveň v současném regulovaném prostředí už nejsou speciální „fondy“, ze kterých bychom to všechno financovali. Je potvrzeno, že pro obchodníka v postregulovaném světě je poplatek za přijímání Visa karet stejný, jako je náklad spojený s hotovostí. Ale pokud obchodníkům někdo platí kartou, tak s naší kampaní mohou vidět konkrétní segment zákazníků a mohou na ně zacílit další, výrazně lepší kampaně. Naproti tomu při platbě v hotovosti chování zákazníka moc nepoznají.

Vaše konkurence měla před koncem roku akci, kdy bylo možné získat 5% slevu na čerpacích stanicích MOL a k tomu další slevy od vydavatele. Na jedné nádrži se tak slevy mohly vyšvihnout i přes sto korun. Z pohledu spotřebitele je to pro mě skvělá akce, ale z pohledu novináře je to nesmysl a je jasné, že to někdo musí dotovat.

Celá naše myšlenka aktivit s obchodníky byla a je založena na tom, že obchodník by v kampani měl vidět přidanou hodnotu a podílet se na benefitu pro koncového zákazníka. Vidíme velký potenciál spolupráce s obchodníky, na druhé straně se vyhýbáme tomu, abychom za nějakým obchodníkem přišli a zaplatili mu celou kampaň.

Jistě, který obchodník by do takové akce nešel.

Víte, model, co popisujete, nevidíme jako správný. To je vše.

Vzpomínám si na naši konferenci před dvěma lety, kde jste se vyjadřoval k regulaci mezibankovních poplatku a dopadu na trh. Jak vidíte regulaci teď?

Máme před sebou výzvy. První, chceme, aby klient obecně začal používat kartu. Ať si to vyzkouší u známých a důvěryhodných obchodníků, tedy na místě, kde takřka nehrozí podvod. Druhá výzva je náročnější. Spotřebitel si vyzkouší, že to funguje a nemusí se karty bát. A teď jde do večerky, ale nemá tam platební terminál. Chce si koupit jízdenku na městkou dopravu a musí lovit mince. Chce zaplatit parkovné a má stejný problém. Nedá se tam platit kartou. Takže je nucen znovu jít do bankomatu pro hotovost, aby mohl platit jízdné, poplatky nebo drobnosti v menších obchodech. Česká republika je hodně pod evropským průměrem, kde na 1000 obyvatel bychom měli mít dvojnásobek POS terminálů. Teď jich tu máme okolo 120 tisíc. A my tvrdíme, že by jich tu mělo být alespoň 200 tisíc, aby česká akceptační síť byla porovnatelná se západními zeměmi.

O novinkách

Ale pokud jde alespoň o dopravu, tak v Ostravě přece chystáte platbu kartou v MHD.

Ano, ve vozech Dopravního podniku Ostrava od tohoto léta půjde platit běžné jízdné bezkontaktními kartami.

Takže takový „malý Londýn“, kde už podobný systém pár let funguje?

Ano, tak se to dá taky nazvat. Cestující si už nebudou muset kupovat papírové jízdenky, anebo používat elektronickou peněženku na tamní ODISce, stačí jim stávající bezkontaktní karta. A tím nemyslím, že si někdo koupí papírovou jízdenku a zaplatí ji kartou, to už funguje, ale to nechceme dělat. Bavíme se tady o plně elektronickém odbavení.

Jak bude placení kartou v MHD fungovat?

Funguje to tak, že použijete platební kartu a ta bude sloužit jako jízdenka. Samotný proces ověření a jakou hodnotu jízdného má zaúčtovat se bude zpracovávat na pozadí v back-office a ke konci dne se vše zaúčtuje.

Nebude to „čekování“ cestující spíše zdržovat?

Jde tady samozřejmě i o čas. Kdyby se autorizační zpráva měla někde odeslat a čekalo by se na její zpětné vrácení od systému, tak by to trvalo cenné vteřiny. Pokud vše systém zaúčtuje až na konci dne, je to rychlejší a pohodlnější. Systém pak obdrží zprávu, že jste dvakrát, třikrát vstoupil do MHD, sečte cenu jízdného a zkontroluje s nastaveným stropem, který můžete maximálně zaplatit. A vydavatel to zaúčtuje na kartě.

Chystáte ještě další města v Česku?

Minimálně jedno ještě letos ke konci roku (Děčín) a máme další dva adepty na příští rok. Praha to zatím není.

Pro Visu je takové spuštění i dobrou referencí, že dopravní projekt nemusí stát miliardy korun.

Jsme rádi, že v Ostravě se to podařilo. Protože už to nebude něco „malého“, ale jde o velké město. Jakmile se podaří ve velké aglomeraci spustit plnohodnotnou platbu kartou v transportu, otevírá to dveře do dalších měst. Doprava a parkování jsou jedním z našich velkých cílů. V Londýně je v MHD 9 z 10 transakcí právě platební kartou Visa. I proto je Londýn pro Visu vlajková loď.

O bankách a obchodnících

Když Visa Europe končí jako asociace a sloučí se s Visa Inc., tak svůj zisk rozdělí mezi své členy. Tedy mezi členské banky. Polská média už informovala o velmi zajímavých částkách, kterou jednorázově každá členská banka dostane.

Dohoda za odkup Visa Europe vychází z takzvaného upfrontu, který činí 16,5 miliardy eur, s dalším benefitem earn-out v hodnotě 4,7 miliardy eur za období dalších 4 roků. Na konkrétní číslo se musíte zeptat jednotlivých členských bank, ale nepopírám, že je tam významný finanční element, který banky dostanou.

Regulace měla umožnit rozšířit karty do míst, kde dříve nebyly. Ale místo toho se stávající acquireři sice regulaci přizpůsobili a obchodníky informovali o změnách, ale ceny nesnížili.

Platí, že je to plně v režii bank, tedy výše poplatků i akceptace. Co je pro nás důležité, aby jednoznačně bylo vidět, že značka Visa je levnější pro obchodníka, což jsme schopni dokázat. Ale jak jsem říkal, kolik ve finále kdo má platit je na bankách. Pro obchodníka je ale hlavní, že pokud akceptuje kartu, rozšiřuje si počet klientů, kteří začnou k němu chodit. A útrata kartou je řádově o 15–20 % vyšší než při platbě v hotovosti. Navíc, na vesnicích a v malých městech může terminál sloužit nejen k platbám, ale může nabízet i další služby, např. cashback, dobíjení mobilů apod., takže pak je to multifunkční zařízení. Máme statistiky z e-commerce a polovina lidí, kteří mají kartu z české banky, platí na internetu mimo Českou republiku. A to je na zamyšlení pro obchodníky na internetu, kteří podle statistik akceptují jen v 15 % z celkového počtu, zda by se jim nevyplatilo karty přijímat a získat nového klienta, který by k nim za normálních okolností nepřišel, nebo zboží koupil v zahraničí.

Jenže obchodníci si stěžují, že poplatky jsou pro ně stále vysoké. Pořád se bavíme o 1,5–2 procentech.

Hodně záleží na segmentu, každý je odlišný. Potom je otázkou, zda poplatek třeba 1 % je skutečně vysoký, anebo je skutečným důvodem šedá ekonomika. A když je možné, aby to fungovalo v Norsku, Švédsku, Velké Británii a v dalších zemích, není důvod, proč by to nemohlo fungovat i v Česku.

Když se začaly vydávat bezkontaktní karty a řešilo se jejich možné zneužití, někteří vydavatelé karet veřejnost ujišťovali, že případné zneužití takové karty hradí. Není to ale i věc karetní společnosti, anebo to jde plně za vydavatelem?

Je to vždy věc vydavatele. Zásadní je uvědomit si hlavní element. Celý náš systém, celá naše platforma Visa je postavená hlavně na značce a technologiích. Musíme mít tak nastavený procesing a systém pravidel, aby nepoškozoval žádnou ze stran, na druhé straně si nemůžeme dovolit, aby značka Visa byla spojována s něčím negativním. Mimochodem, web Brandz značku Visa vyhodnotil jako 5. nejsilnější značku na světě. Proto je pro nás zásadní velmi dobrá reputace. Mezi námi a ostatními značkami v karetním byznysu je propastný rozdíl. To reputační riziko je pro nás tak obrovské, že si nemůžeme dovolit spustit třeba nějaký problémový produkt.

Ale mohu čtenáře uklidnit, že výše podvodů se pohybuje mezi 3–4 eurocenty ze 100 eur zaplacených kartou. To jsou 0,3–0,4 promile. V Česku po spuštění bezkontaktních karet výše podvodů nijak nenarostla. Karta je nejbezpečnější způsob placení. V případě nedodání zboží nebo služby se klient nejprve obrátí na obchodníka, a pokud by nebyl s reklamací úspěšný, má právo obrátit se na vydavatelskou banku. To mu hotovost tak jednoduše neumožňuje.

Kdy budeme platit mobily?

Aby platby mobilem začaly fungovat, musí je nejprve začít používat tzv. kritická masa. Česká republika je však jedničkou v používání karet s bezkontaktní technologií. A to nám dává dobrý základ pro rozvoj mobilních plateb. A osobně očekávám, že rozvoj mobilních plateb v Česku bude rychlý jako u bezkontaktních karet. Jak jsem už říkal, mobilní platby spustí Komerční banka, poběží pilot s Českou spořitelnou, a kdyby se k nim přidala ještě třetí banka, máte tady pomyslnou kritickou hranici, aby tyto platby mohly začít úspěšně fungovat. A upřímně, pokud se pokryje masa uživatelů s mobilem s Androidem, kritická hranice se prolomí. Visa bude první na trhu, kdo spustí komerční projekt s virtuální kartou v mobilu. My v tom máme jasný názor. Nejprve naučme lidi obecně používat platební karty. Pak je naučme nebát se bezkontaktních karet. A pak jim můžeme mluvit o mobilech a digitálních peněženkách.

Poslední otázka. Držitelé karet jsou někdy rozladění z horších kurzů při použití karty v cizí měně. Jak to funguje? Visa si na kurzu něco přihodí?

My se řídíme referenčními kurzy. Máme pro vydavatele karet osvědčené tipy, jak by se měli chovat, a většina se chová racionálně, přestože nějakou marži účtují. Naštěstí je jen málo takových, kteří mají nastavenou tak vysokou marži, že jakmile to zákazník zjistí, už kartu v cizí měně nikdy nepoužije. To je samozřejmě špatně, protože jednou transakcí pak vydavatel karty může klienta zcela odradit od používání.

Děkuji Vám za rozhovor.