V poslední době došlo k několika sice významným, ale pro praxi stále nedostatečným, změnám týkajících se rozhodování soudů o náhradě nákladů řízení spočívající v odměně za zastupování advokátem v tzv. bagatelních sporech.
To jsou spory o peněžité plnění do 10 000 Kč, tedy částky relativně nízké. Rozmohl se totiž obchod s těmito bagatelními pohledávkami, jehož ziskem není pohledávka samotná (úhrada dluhu), ale především náklady spočívající v (s ohledem na okolnosti případů, především pak jejich jednoduchost a nenáročnost) nepřiměřeně vysoké náhradě odměny advokáta za právní zastoupení vítězného žalobce, jejíž zaplacení je ukládáno poraženému dlužníku (žalovanému), který ji musí zaplatit vítězi sporu (žalobci) navíc, vedle samotného dluhu.
Dvakráte se k věci významným způsobem vyjádřil Ústavní soud ČR. V prvém svém rozhodnutí vyslovil názor, že za určitých podmínek nemusí být účastníkovi občanského soudního řízení, jenž byl ve sporu zastoupen advokátem, přiznána vůbec žádná náhrada spočívající v odměně za zastupování advokátem.
O několik měsíců později v dalším rozhodnutí dospěl Ústavní soud k tomu, že by výše přiznané náhrady nákladů řízení spočívajících v odměně za zastupování advokátem neměla přesahovat výši vymáhané jistiny.
V době mezi těmito rozhodnutími Ústavního soudu nabyla nadto účinnosti také novela vyhlášky o paušálních náhradách palmáre č. 484/2000 Sb., která reagovala mimo jiné právě na první rozhodnutí Ústavního soudu snížením sazeb odměn za zastupování advokátem právě v bagatelních sporech. Čtěte také: Kolik zaplatíte protistraně, když prohrajete soudní spor?
Věřitelům může stačit jen úhrada dluhu
Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 27. 12. 2011, spis. zn. IV. ÚS 2777/11 rozhodl, že odměna za zastupování advokátem v civilním řízení nemusí být sama o sobě a vždy nákladem potřebným k účelnému uplatňování nebo bránění práva, a je proto v kompetenci obecných soudů, aby účelnost vynaložených nákladů vždy individuálně posoudily, a náhradu palmáre tedy případně, pokud to dostatečně a přesvědčivě odůvodní, vůbec nepřiznaly. Čtěte také: Soudy vymahačským firmám zatrhly účtování přemrštěných nákladů nízkých pohledávek
Takto je možno postupovat především, pokud náklady právního zastoupení jsou svou výší nepřiměřené proto, že ve skutečnosti jsou v rámci právního zastoupení prováděny pouze rutinní úkony spočívající ve vyplňování údajů, pouze jimiž se jednotlivé jinak opakující žaloby liší a jinak jsou stejné, které může činit i osoba neznalá práva a takovou činnost administrativní povahy nelze považovat za poskytnutí právní pomoci, aby zasluhovalo náhradu nákladů za právní zastoupení.
Tímto zjednodušeným způsobem jsou obvykle hromadně vymáhány právě odkoupené bagatelní pohledávky.
Za vyplňování vzorů jen nízká kompenzace
Ústavní soud posléze svým nálezem spis. zn. I. ÚS 3923/2011, ze dne 29. 3. 2012, sjednotil rozhodování o náhradě nákladů řízení v bagatelních věcech zahájených tzv. formulářovou žalobou, tedy ve sporech na základě žalobního návrhu, který má podobu doplněného vzoru.
Finální žaloba se od něj odlišuje v minimální míře, a to právě jen takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, ale základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný nebo má jen drobné o odchylky. Soudy prvního stupně „odhalí“ formulářové žaloby i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.
V bagatelním sporu, jenž byl zahájen formulářovou žalobou, má být výše odměny za zastupování advokátem, určena jen jako ekvivalent jednonásobku vymáhané jistiny dluhu. Čtěte více: Novinka: ve spolu o malou částku zaplatíte „jen“ dvojnásobek dluhu
Ministerstvo spravedlnosti ČR změnilo svou vyhlášku upravující výši této náhrady, kterou přiznávají soudy věřitelům. Novela č. 64/2012 vyhlášky č. 484/2000 Sb. zavedla s účinností od 1. 3. 2012 celkem 5 pásem sazby odměny v řízeních, jejichž předmětem řízení je zaplacení peněžité částky do 5000 Kč.
Předtím se uplatňovala pouze pásma dvě – do 1000 Kč a přes 1000 Kč do 5000 Kč. Je tak umožněno, aby se v těchto řízeních výše odměny ještě více odvíjela od výše žalované částky. V nejnižších pásmech byla sazba odměny podstatně snížena (např. při žalované částce 100 Kč činila před novelou paušální vyhlášky sazba odměny 4500 Kč, po účinnosti novely činí sazba odměny pouze 1000 Kč).
Před novelou
Hodnota peněžité částky, jejíž zaplacení je předmětem řízení | Sazba odměny přiznávaná soudem jako náhrada nákladů řízení v jedné instanci podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinném před 1. 3. 2012 |
---|---|
do 1000 Kč | 4 500 Kč |
přes 1000 do 5000 Kč | 6 000 Kč |
přes 5000 do 10 000 Kč | 9 000 Kč |
Po novele
Hodnota peněžité částky, jejíž zaplacení je předmětem řízení | Sazba odměny přiznávaná soudem jako náhrada nákladů řízení v jedné instanci podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinném od 1. 3. 2012 |
---|---|
do 100 Kč | 1000 Kč |
přes 100 do 500 Kč | 1500 Kč |
přes 500 do 1000 Kč | 2 500 Kč |
přes 1000 do 2000 Kč | 3 750 Kč |
přes 2000 do 5000 Kč | 4 800 Kč |
přes 5000 do 10 000 Kč | 7 500 Kč |
Další plány: Od extrému k extrému
Zvažována je i změna právní úpravy, na jejímž základě by právo na náhradu palmáre neměli mít účastníci občanského soudního řízení:
- v bagatelních sporech,
- v řízeních, v nichž bylo rozhodnuto o jízdném nebo o přirážce k jízdnému,
- v řízeních, v nichž bylo rozhodnuto o samostatné povinnosti zaplatit poplatek uložený dle zákona (např. rozhlasové a televizní poplatky, regulační poplatky).
Takové rozhodnutí rozhodně nepovažuji za šťastné, protože je projevem opačně extrémního přístupu k věci – od přemrštěně vysokých náhrad přejít k nepřiznávání náhrad palmáre…
Zatímco dosud byli zvýhodňováni věřitelé, nyní by byli zvýhodňováni dlužníci. Mohlo by se stát, že drobné pohledávky by se vůbec nevyplatilo vymáhat. S každým vymáháním, a to i drobných pohledávek, jsou přece spojeny určité náklady. Copak advokáti pracují zadarmo?
Věřitelům drobných pohledávek by nemělo být upíráno právo na právní pomoc, resp. její úhradu dlužníkem při vymáhání jejich pohledávek. Pokud by dlužník svůj dluh řádně a včas uhradil, nebylo by třeba žádné právní pomoci věřiteli.
Jde to lépe?
Za mnohem lepší bych považoval návrat k úpravě před r. 1. 1. 2001, tedy opuštění tehdy zavedených paušálních náhrad palmáre, kdy by náhrada byla vítězi sporu přiznávána výhradně ve výši jím skutečně vynaložených (advokátu zaplacených) nákladů na vedení sporu.
Ostatně v důsledku stávající nešťastné a výkon soudcovské činnosti přepjatě zjednodušující právní úpravy dochází a i nadále bude docházet v praxi k tomu, že skutečně zaplacená tzv. mimosmluvní odměna (ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo i smluvní odměna na straně jedné a přisouzená náhrada palmární odměny (dle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) na straně druhé, a to nejen ve vyjmenovaných sporech, se diametrálně liší – v jednoduchých případech paušální odměna výrazně převyšuje skutečnou, ve složitějších může být naopak nižší, jen málokdy tedy odpovídá realitě, a to není spravedlivé.
Použitá literatura: Novotný, L.: Aktuální otázky v náhradách nákladů řízení – odměna za zastupování advokátem v občanském soudním řízení, epravo.cz, 11. 5. 2012