Hlavní navigace

Koupíte-li směnku, musí vám zbýt i na výlohy spojené s vymáháním

30. 8. 2016
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Od soudních poplatků vás neosvobodí proto, že nemáte peníze, protože jste si za všechny koupili směnku.

Důvodem pro osvobození od soudních poplatků nemůže být skutečnost, že směnečný žalobce je nemajetný, neboť veškeré prostředky vynaložil právě na koupi směnky.

Žádat o odpuštění soudních poplatků není jen tak

Jistý pan O. K. koupil směnku znějící na pěknou sumičku 6 582 933 Kč, nevíme za jakých podmínek, za kolik – levné to asi nebylo – možná za ni vydal veškeré své úspory. Pochopitelně se směnečnou částku rozhodl vymáhat. Současně s podáním žaloby ale požádal o osvobození od soudních poplatků s odůvodněním, že je nezaměstnaný, nemá žádné příjmy a jeho jediným majetkem je právě předmětná směnka. Předložil vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, což musí udělat každý, kdo žádá o osvobození od soudních poplatků. V něm uvedl, že je rozvedený, žije sám, není zaměstnán, neboť není schopen výkonu práce ve svém oboru. Jiné příjmy ani sociální dávky neuvedl. Má sice rodinný dům, ale ten je zatížen exekucí.

Soud byl překvapivě aktivní, to v případě každé žádosti o osvobození od soudních poplatků nebývá, a zjistil dále vlastním šetřením, že žalobce je vlastníkem motorového vozidla, které bylo ovšem vyřazeno z provozu. Je jednatelem a společníkem v společnosti s ručením omezeným, výše jeho vkladu činí 90 000 Kč, jenže jeho obchodní podíl je rovněž postižen exekucí. Jak vidno, žalobce opravdu neměl peníze, aby zaplatil poměrně vysokou částku soudního poplatku. Jenže když žádáte o osvobození, musíte se před soudem doslova obnažit, předložit všechny možné dokumenty, jinak vám soud všechno spočítá ve váš neprospěch a to mnohdy i když všechno potřebné předložíte.

Soud vyčetl žalobci, že nepředložil výpisy z účtu, ani prohlášení v tom směru, že jimi nedisponuje. Stejně tak neuvedl, zda případně hradí nějaké výdaje spojené např. s chodem domácnosti (nájemné, služby, místní poplatky), či má nějaké dluhy a půjčky, související s exekucí vedenou na jeho obchodní podíl a nemovitost. Neuvedl ani, jaký je jeho obor, v němž není schopen vykonávat práci a proč případně není této práce schopen (např. z důvodů zdravotních). Není tak zřejmé, z čeho žadatel hradí své běžné výdaje na obživu a živobytí, když nemá žádný příjem a není ani osobou závislou na sociální pomoci od státu.

Nic hodnotného než směnku neměl

Soud prvního stupně tedy žádosti o osvobození od soudního poplatku nevyhověl. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že je věcí každého s kým vstupuje do závazkových vztahů a zda mu v budoucnu vzniknou závazky, jež nebude schopen uhradit. Tuto skutečnost nepovažuje soud za důvod pro osvobození, byť i jen částečné, od poplatkové povinnosti, neboť z žádného zákonného ustanovení nelze dovodit, že úhrada jakýchkoli jiných závazků má přednost před zaplacením soudního poplatku a že o splnění poplatkové povinnosti vůči státu lze uvažovat až poté, co budou veškeré ostatní platební povinnosti žadatele zcela nebo alespoň zčásti splněny.

Soud rovněž poukázal na to, že žalobce vlastní cenný papír v hodnotě 6 582 933 Kč, který nabyl indosací (a musel také pravděpodobně vynaložit určité finanční prostředky na jeho získání), a bude-li ve sporu úspěšný, kromě žalované částky mu bude přiznána i náhrada nákladů řízení sestávající mimo jiné i z uhrazeného soudního poplatku.

Místo vymáhání směnky spor o poplatky

Žalobce si tedy podal proti usnesení soudu prvního stupně odvolání. Žalobce uvedl, že soud prvního stupně nereflektoval zjištění, svědčící o jeho nemajetnosti a jeho tvrzení nesprávně posoudil. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrů sice vyplývá, že je žalobce vlastníkem rodinného domu, ale tento je zatížen exekucí. Motorové vozidlo bylo vyřazeno z provozu. Žalobce má proto za prokázané, že je sice vlastníkem hodnotnějšího majetku, ale nemůže s ním disponovat. Ke zjištění soudu prvého stupně, týkajícímu se jeho účasti v obchodní společnosti, uvedl, že společnost již delší dobu nevykonává svou podnikatelskou činnost. Zopakoval, že je nezaměstnaný, nepobírá žádné sociální dávky ani jiné příjmy a jeho relevantním majetkem je jen předmětná směnka. Jeho finanční situace je velmi špatná a poplatek ve výši 329 147 Kč není schopen uhradit. Nepřiznáním osvobození od soudního poplatku by mu bylo jen z důvodu nemajetnosti odepřeno právo na přístup k soudu.

Proklamativní právní úprava a aplikace na daný případ

U odvolacího soudu pán dopadl stejně, ba vlastně ještě hůře. Podle ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Pokud jde o úspěšnost podané žaloby, nelze ji podle soudu v tomto stadiu řízení předjímat. Je možné, že žalobce bude v řízení úspěšný, vyloučen však není ani výsledek řízení opačný. Podstatné je, že žalobu nelze považovat za zjevně bezúspěšnou. Pro posouzení jeho žádosti je tedy rozhodné, zda je současně naplněna i druhá podmínka, tedy zda osvobození žalobce od soudních poplatků odůvodňují jeho poměry.

Při posouzení této otázky je nutno vycházet z toho, že řízení před soudy ČR zásadně podléhá soudnímu poplatku, který je povinen hradit každý z poplatníků uvedených v ust. § 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Tato povinnost vzniká každé fyzické i právnické osobě přímo ze zákona, nezávisle na její aktuální příjmové či majetkové situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ust. § 11 zákona č. 549/1991 Sb., přičemž v posuzované věci se o žádný z případů zmiňovaných v tomto ustanovení nejedná.

Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu ust. § 138 o.s.ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Má-li ovšem účastník řízení těžit z výhody, kterou citované ustanovení poskytuje, je jeho povinností poskytnout soudu pro takové rozhodnutí náležité podklady, tedy podat úplné a pravdivé informace o svých osobních, příjmových a majetkových poměrech a spolehlivě je doložit.

Pro osvobození se musíte snažit víc

Jak vyplývá z předloženého Prohlášení o osobních o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, žalobce v něm vyplnil pouze údaje o svých osobních poměrech, dále uvedl, a to bez jakéhokoli vysvětlení, že není zaměstnán proto, že je „neschopen práce ve svém oboru“ a dále uvedl, že je vlastníkem rodinného domu, který je zatížen exekucí. Veškeré ostatní rubriky formuláře žalobce zcela pominul. Netvrdil tedy ani to, zda a jakých příjmů dosahuje z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z podnikání, z hmotného a sociálního zabezpečení, z pronájmu, z kapitálového majetku, atd., ani to, že žádné takové příjmy nemá.

V Prohlášení dále přes výslovné poučení neuvedl ani hodnotu svého nemovitého majetku, ani výši dluhů, které jsou vymáhány v exekučním řízení. Nezmínil rovněž ani žádné další závazky a nevyhověl ani výzvě soudu prvního stupně na předložení výpisů z účtů, které jsou vedeny na jeho jméno. Za této situace soud prvního stupně přiléhavě poukázal na skutečnost, že není zřejmé, z jakých zdrojů žalobce čerpá prostředky na svou obživu a na výdaje spojené s chodem domácnosti. K žádné změně v tomto směru nedošlo ani v odvolacím řízení, v němž žalobce zjevné mezery ve svých tvrzeních nijak nedoplnil a pouze opakoval svá tvrzení o naprosté absenci jakýchkoli příjmů i nedostatku majetku využitelného pro účely splnění poplatkové povinnosti.

Odvolací soud tedy přitakal soudu prvního stupně, ale dále ještě přitvrdil, když uvedl další judikaturní závěry, pro které zejména usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 7. 2015, spis. zn. 12 Cmo 130/2015, věnujeme pozornost.

Odvolací soud byl ještě přísnější

V poměrech posuzované věci podle soudu nelze přehlédnout ani další, dokonce podstatnější důvod, pro nějž nelze žádosti žalobce vyhovět. Z jeho žalobních tvrzení i z kopie směnky, která je obsahem spisu, totiž vyplývá, že žalobce nabyl předmětnou směnku až téměř po třech letech od její splatnosti. Musel si být proto vědom toho, že směnka již dobrovolně zaplacena nebude, bude-li vůbec, a že zaplacení směnečného peníze bude nutno vymáhat v řízení před soudem.

Jestliže žalobce na sebe hodlá převést takovou směnku, je nutno považovat za zcela přirozené, že bude disponovat nejen prostředky, které mu vůbec umožní takový obchod realizovat (v této souvislosti odvolací soud připomíná, že nominální hodnota směnky předložené v tomto řízení přesahuje 6 500 000 Kč), ale též prostředky, které bude třeba v souvislosti s vymáháním takto nabyté pohledávky vynaložit.

dan_z_prijmu

Jestliže tomu tak nebylo, jde o zjevný, a nutno dodat, že zcela nepřijatelný, pokus o podnikání na účet státu. Bude-li žalobce v řízení úspěšný, získá prostředky v řádu miliónů korun, když nikoliv, celé riziko takové obchodní operace přechází na stát. Proto ani v případě, že by žalobce skutečně byl (jak také tvrdí) zcela nemajetný, nebylo by možné za daných okolností o přiznání osvobození od soudních poplatků z této žaloby vůbec uvažovat, neboť by tím došlo ke zneužití práva.

(Podle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 7. 2015, spis. zn. 12 Cmo 130/2015).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).