Hlavní navigace

Kdy vám soud může odpustit všechny soudní poplatky?

29. 10. 2015
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Google Inc.
Soudy poplatky odpouštějí velmi nerady. A nijak vám nepomůže, když svá práva převedete na chudého.

Má-li soud (a stačí jen jeho subjektivní) podezření, že k postoupení pohledávky došlo, aby její uplatnění nebylo spojováno s povinností uhradit soudní poplatky, soud žádosti o osvobození nevyhoví, i kdyby vaše sociální a finanční poměry osvobození odůvodňovaly.

Komu lze přiznat osvobození od soudních poplatků

Podle § 138 odst. 1 věty první občanského soudního řádu (o. s. ř.) vám na návrh může předseda senátu přiznat zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to vaše poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat vám osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

V souvislosti s uplatňováním nebo bráněním práva vám vznikají náklady, které jste povinni platit. Pokud se ocitnete v takové nepříznivé majetkové situaci, která vám znemožňuje, abyste platili všechny náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nemůže to mít za následek, aby jste se nedomohli v občanském soudním řízení ochrany svých práv.

Pokud vám poměry znemožňují platit náklady potřebné k vystupování před soudem, máte právo na osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., ledaže by šlo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

Bez poplatků jen pro „vyvolené“

Jenže slova zákona jsou v praxi často jen prázdnou proklamací, stát drtí i chudé. V poslední době v praxi soudy přiznávají osvobození od soudních poplatků jen velmi nerady. Zřejmě existuje neformální pokyn plnit státní pokladnu za každou cenu, jak říká jedna má kolegyně advokátka. Osvobození od placení soudních poplatků se opravdu dočká jen málokdo.

V praxi jsem se setkal s tím, že osvobození nebylo přiznáno ani vážně nemocnému invalidnímu důchodci, který má důchod v průměrné výši, z něhož navíc splácí půjčku na pořízení bydlení ve výši téměř poloviny důchodu, má značné náklady na léčebné výkony a medikamenty nehrazené z veřejného zdravotního pojištění – na běžné živobytí a úhradu plnění (služeb) spojených s bydlením mu měsíčně nezbývá ani životní minimum. To vše s poukazem na to, že byl tak poctivý a přiznal i drobné přivýdělky k důchodu v řádu stokorun, takže jej soud považoval za výdělečně činného a dostatečně finančně silného, a donutil ho proto, poté co neuspěl ani s odvoláním proti jeho vyměření, zaplatit soudní poplatek, který výrazně převyšoval výši jeho důchodu.

Důsledkem bylo, že se účastník řízení ocitl po určitou dobu zcela bez příjmů na živobytí a byl vystaven problémům s nesplácením půjčky. Kvůli zaplacení soudního poplatku byl nucen se zadlužit další půjčkou.

Nemusíte platit ani advokáta, ani zálohu na náklady důkazů

Pokud jste byli osvobozeni od soudních poplatků podle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. nebo jsou u vás alespoň předpoklady, aby vám bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků podle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř., máte právo, aby vám soud ustanovil na vaši žádost zástupce, je-li to třeba k ochraně vašich zájmů, a soud mu neuloží povinnost k náhradě nákladů řízení, které platil stát, i kdyby stát měl podle výsledku řízení vůči němu právo na náhradu nákladů řízení (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

Pokud jste byli osvobozeni od soudních poplatků podle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř., nelze uložit, abyste složili zálohu na náklady důkazu, i když jste důkaz navrhli nebo i když soud nařídil důkaz o skutečnostech vámi uvedených anebo ve vašem zájmu (§ 141 odst. 1 o. s. ř.).

Varování: Nezkoušejte se vyhnout se poplatkům převodem pohledávky na chudého žalobce. Neuspějete.

Jak má soud postupovat a co a jak má hodnotit

Vaše poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků tehdy, jestliže vzhledem ke stavu svého jmění (majetku a dluhů) nejste schopni platit náklady řízení, aniž byste tím ohrozili vlastní výživu (v rozsahu odpovídajícím zejména vašim potřebám a zdravotnímu stavu) a výživu osob, k nimž máte vyživovací povinnost.

Při posuzování vašich poměrů samozřejmě nelze brát v úvahu veškerý váš majetek. Podstatné jsou:

  • příjmy z vaší výdělečné nebo jiné činnosti,
  • výnosy vašeho majetku a další vaše disponibilní peněžní prostředky (včetně možnosti si je opatřit prací nebo jiným zákonným způsobem).

Zásadně se nepožaduje, abyste (pouze v zájmu zaplacení nákladů řízení) zpeněžovali své movité nebo nemovité věci nebo jiný majetek. Všechny okolnosti, které jsou významné pro posouzení vašich poměrů, musíte soudu věrohodně doložit.

Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o vašich poměrech, soud promítne do úvahy, zda jste

  • schopni ze svých příjmů a dalších disponibilních peněžních prostředků uhrazovat soudní poplatky,
  • platit ostatní náklady řízení, zejména náklady spojené s právní pomocí, která by vám byla poskytována od počátku řízení až do jeho skončení,
  • platit zálohy na důkazy, které jste navrhli nebo které soud nařídil o skutečnostech vámi uvedených anebo ve vašem zájmu.

Jestliže to vaše poměry (nedostatek disponibilních peněžních prostředků) nedovolují, je soud povinen vám přiznat odpovídající osvobození od soudních poplatků (zcela, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony).

Případ z praxe – postoupená pohledávka

Jistý žalobce vymáhal dosti vysokou peněžitou částku – více než 4 miliony korun. Po podání žaloby požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků z důvodu nepříznivé finanční situace, ve které se nyní nachází, neboť nemá k dispozici volné finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku ve výši 200 400 Kč. Nadto argumentoval tím, že je účastníkem i jiných sporů, které musí financovat. Soud prvního stupně mu osvobození nepřiznal.

Hypotéka? Jste bohatý

Soud zjistil, že žalobce dosahuje průměrného čistého měsíčního výdělku ve výši 13 350 Kč a pobírá výsluhový příspěvek ve výši 5968 Kč měsíčně.

Že žalobce má vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, že má ve společném jmění s manželkou rodinný domek s pozemky, že manželka žalobce dosahuje průměrného čistého měsíčního výdělku ve výši 22 749 Kč.

Dále zjistil, že žalobce má hypotéku ve výši 2 265 305,40 Kč a spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši 180 562 Kč, a dospěl k závěru, že poměry žalobce neodůvodňují osvobození od soudních poplatků ani zčásti (ve smyslu ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu).

Žalobce podal odvolání. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že příjmy žalobce a jeho rodiny jsou dostatečně vysoké, že lze předpokládat, že je v reálných možnostech žalobce soudní poplatek uhradit, a že tedy poměry žalobce neodůvodňují osvobození od soudních poplatků podle ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu.

Odvolací soud současně dospěl k závěru, že osvobození od soudních poplatků neodůvodňuje ani povaha uplatňovaného nároku. Žalobce totiž nabyl vymáhanou pohledávku od svého otce, jenž má možnost nakládat s tak vysokým obnosem a jistě není osobou nemajetnou, které by bránily její majetkové poměry se domoci svého práva u soudu, a v době postoupení si musel být vědom, že se jedná o pohledávky, které budou muset být vymáhány soudní cestou; žalobce tak měl možnost uzavřít se svým otcem ujednání o nákladech vzniklých v souvislosti s vymáháním pohledávky, případně vzhledem ke svému příjmu se na uplatnění pohledávek u soudu připravit či na postoupení pohledávky nepřistoupit.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, kterým se zabýval Nejvyšší soud ČR.

Pravidla podle Nejvyššího soudu ČR

Účastník nemusí v občanském soudním řízení vždy sledovat poctivý záměr. Soud proto vždy vybere soudní poplatek za řízení zejména tehdy, představuje-li žádost o osvobození od soudních poplatků (záměrnou) procesní obstrukci, sledující především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení, nebo jde-li o zneužití práva na osvobození od soudních poplatků.

Uplatňuje-li účastník v občanském soudním řízení pohledávku nebo jiné právo, které nabyl postoupením nebo jiným převodem, je nepochybně v rozporu s účelem a smyslem § 138 odst. 1 o. s. ř., aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, jestliže k postoupení (jinému převodu) došlo proto, aby se postupitel (jiný převodce) vyvlékl z povinnosti platit soudní poplatky a jiné náklady a aby tak bylo pro uplatnění práva (ze strany postupníka nebo jiného nabyvatele) dosaženo osvobození od soudních poplatků.

Vznikne-li tedy důvodné podezření, že k postoupení (jinému převodu) pohledávky nebo jiného práva došlo proto, aby jejich uplatnění v občanském soudním řízení nebylo spojováno s povinnosti uhradit soudní poplatky a další (výše uvedené) náklady řízení, soud žádosti účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků nevyhoví, i kdyby jeho poměry (jinak) odůvodňovaly osvobození od soudních poplatků; důvodné podezření je zpravidla dáno tehdy, požaduje-li postupník (jiný nabyvatel pohledávky nebo jiného práva) osvobození od soudních poplatků, zatímco poměry postupitele (jiného převodce) takové osvobození zcela nepochybně neumožňují.

skoleni_15_4

Zneužití práva

V projednávané věci dovolací soud souhlasil se závěrem odvolacího soudu, podle kterého poměry žalobce neodůvodňují osvobození od soudních poplatků, neboť žalobce je schopen platit náklady řízení, aniž by tím ohrozil vlastní výživu a výživu osob, k nimž má vyživovací povinnost.

Odvolací soud rovněž správně poukázal na poměry otce, od něhož žalobce postoupením nabyl pohledávku, z níž odvozená práva uplatňuje žalobou v tomto řízení. Neumožňují-li poměry postupitele osvobození od soudních poplatků podle hledisek uvedených v ust. § 138 odst. 1 o. s. ř., je zřejmým zneužitím práva, požaduje-li takové osvobození (jako postupník) žalobce.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).