Hlavní navigace

Kdo není na síti, jako by nebyl...

15. 2. 2001
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Podobně se v dřevních dobách elektronické kultury mluvilo o televizi, dnes se pomalu, ale rychle toto pravidlo začíná uplatňovat i u internetu. Jak pohotově se tomuto trendu přizpůsobují české komerční banky?

V budoucnu bude internet zřejmě prvořadým komunikačním kanálem klienta s jeho bankou. Už dnes banky na internetu nabízejí řadu zajímavých služeb (např. home banking nebo internetové bankovnictví). Nicméně v současné době internet představuje hlavně ideální platformu pro reklamu a prezentaci bank a zároveň praktický zdroj informací pro klienty.

Kvalita i obsah bankovních stránek nejsou vždy podmíněny významem či velikostí banky, nicméně do značné míry tyto faktory hrají svou úlohu. Proto snad nejkomplexnější a na informace nejbohatší stránky nabízí Česká spořitelna. Za to však platí méně přehlednou titulní stranou, kde částečně chybí jednotící design a kde není rozlišena důležitost nabízených informací. Oproti tomu lze postavit například Union banku, či eBanku, které nabízejí jednoduché, přehledné a elegantní (modré) stránky, jež ale za svou jednoduchost vděčí především menšímu množství informací.

Nicméně základní schéma bankovních stránek se příliš neliší – po levé straně či nahoře je umístěna výchozí nabídka základních služeb a její obsah se pak po kliknutí zjevuje dole nebo vpravo od ní. Jde o nejpraktičtější a nejúčelnější uspořádání, které jen občas pokazí nevhodně zvolený název rubriky (když jsou například měnové kurzy u Hypovereinsbank ukryty pod položkou Informační servis).

Snadnost ovládání také ovlivňuje způsob rozvíjení menu – trochu rušivá jsou v tomto případě pohyblivá pole, známá a funkční ve Windows, ale lehce nepřesvědčivá například u eBanky a zvláště u Komerční banky (tam je trochu problém trefit se do požadovaného odkazu). U Austria Bank Creditanstaldt je zase lehce matoucí, že záhlaví jsou podtržená stejně jako hypertextové odkazy. Jinak ale s ovládáním obecně nejsou problémy. Rozdíly v přehlednosti také nejsou příliš výrazné a jak už jsme zmínili, jsou většinou přímo úměrné množství dostupných dat. Což neznamená, že by stránky nemohly být přehledné a zároveň bohaté na informace.

Existuje také rozdíl v počtu kliknutí nutných k získání určité informace. Zjišťovali jsme kolik je jich nutných ke zjištění aktuálních úroků termínovaných vkladů, aktuálních pohybů kurzů či základních informací o určitém produktu banky. Pomineme-li to, že GE Capital Bank nabízí výběrový kurz určitých měn hned na titulní straně, pohybují se počty kliknutí u ostatních bank od jednoho do čtyř. Zde také hrají velkou roli hypertextové odkazy a možnost kdykoli vrátit se na hlavní stránku, což však většinou není problém.

Jako vstřícný krok uživateli se jeví i možnost vyhledávání zadaného hesla. Tuto možnost nabízejí ČSOB, ČS, KB, GE Capital Bank, IPB a chystá se jí zavést i Union Banka. Jiné banky jako Raiffeisenbank či Hypovereinsbank nabízejí alespoň mapu webu. Ostatní banky se zřejmě domnívají, že by to byl jen zbytečný luxus.

Za zbytečný luxus některé banky však pokládají i přímou komunikaci s klientem prostřednictvím internetu. Takto nemůžete napsat svůj dotaz Hypovereinsbank ani IPB. Union Banka místo toho nabízí alespoň bohatý výběr telefonních čísel. Kontakt na ČSOB a KB z našeho počítače nějak nechtěl fungovat.

Některé banky také nevěnují přílišnou pozornost tomu, že právě internetové stránky jsou asi tím nejdostupnějším informačním materiálem pro cizince, proto dvojjazyčné mutace Čj/Aj nabízejí jen KB, ČSOB, ČS, eBanka, GE Capital Banka (zde jsou i odkazy na centrálu v zahraničí), částečně Union Banka a velmi omezeně Bank Austria Creditanstaldt.

Nicméně to nejpodstatnější, tedy informace o bankovních produktech dané banky lze prostřednictvím internetu najít téměř v každém případě. Z tohoto hlediska trochu selhává snad jen IC Banka, na jejíž vcelku pohledných stránkách najdeme jen minimum informací (základní menu tvoří prakticky jen čtyři položky). Většina bank také nabízí seznam poboček, často předvedených v podobě mapy České republiky.

Kromě základních informací některé banky nabízejí řadu zpestření – nemluvíme-li o různých soutěžích, které jsou spíše reklamou než službou klientovi, najdeme tu řadu užitečných věcí nejen ze světa financí – KB a GE Capital Bank nabízejí slovníček základní bankovní terminologie, ČS a Bank Austria Creditanstaldt zase informace o nové evropské měně (podobný odkaz u Poštovní spořitelny nefungoval), obě banky spolu s Raiffeisenbank a ČSOB nabízejí analýzy či vývoj trhů, mnohé banky vydávají tiskové zprávy a informace o svých činech (mezi jiným i omluvy za nefunkčnost bankomatů), vhod přijdou také finanční kalkulačky, které pomohou s modelovým výpočtem úroků či splátek (tuto praktickou službu však nabízí jen ČS, ČSOB, GE Capital Bank a stránky hypotečních úvěrů Majordomus skupiny Bank Austria Creditanstaldt). Samozřejmě, že je pak nejjednodušší používat kalkulačku u nás na Měšci. Nabídku volných míst můžete najít u Živnobanky, u Raiffeisenbank a u Bank Austria Creditanstaldt…

skoleni_15_4

Vlastní internetové stránky v případě bank nemusí představovat jen možnost obyčejné reklamy, ale prostřednictvím nabídnutých služeb mohou znamenat i spokojeného zákazníka, který zajisté ocení pohodlí a rychlost, s jakými získal informace. A není třeba připomínat, že čím lépe se banky o své klienty postarají, tím více jich budou mít. Internet navíc představuje výbornou možnost bezprostředního kontaktu s klienty. Čím dříve si jeho rostoucí roli banky uvědomí, tím více získají.

Bank Austria Creditanstaldt: účelné, možná příliš jednoduché
ČS: velká nabídka, předimenzovaná titul.strana, kalkulačky
ČSOB: pěkný design, kalkulačky
eBanka: elegantní, méně informací
GE Capital Bank: slovníček, chaotičtější tit.strana, kalkulačky
Hypovereinsbank: velmi málo informací, stručné
IC Banka: prakticky nevyužitá stránka
Interbanka: bohaté animace, málo aktuální
IPB: veselé, trochu chaos, hodně hypertextu
KB: doplňky, slovníček, zmatečná pohyblivá pole nabídky
Plzeňská banka: efektní titul.stránka, pomalejší
První městská banka: odkaz na inf. stránky Prahy
Poštovní spořitelna: tradiční image, dobré odkazy
Raiffeisenbank: praktické, ale nenápadité
Union Bank: velmi příjemné, oblé tvary, méně informací
Živnostenská banka: velmi přehledné, méně informací

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je výkonným ředitelem společnosti Internet Info, s.r.o. Je absolventem FF UK Praha. Profesně se věnuje marketingu, internetovému prostředí a financím.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).