Hlavní navigace

Kdo může v práci zkontrolovat, že jste nepili alkohol?

3. 9. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zjistit, zda nejste v práci opilí, je svaté právo zaměstnavatele. I samotné testování ale musí plnit určité podmínky, jinak jej můžete odmítnout.

Zaměstnancům je zakázáno požívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, proto se musejí, chce-li to zaměstnavatel, podrobit zjištění, zda nejsou pod vlivem alkoholu.

Jednou z povinností zaměstnance je tedy nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště.

Ani pivečko v restauraci, ani s kocovinou do práce

Zákaz požívání alkoholických nápojů platí i pro dobu pracovní cesty. Zákaz požívání alkoholu se vztahuje i na přestávky v práci na jídlo a oddech. Nesmíte tak konzumovat alkoholické nápoje např. ani během oběda v restauraci (ačkoliv se v tu chvíli nenacházíte na pracovišti, ani se přestávka na jídlo a oddech nezapočítává do pracovní doby), neboť byste po skončení přestávky nastupovali pod vlivem alkoholu na pracoviště. Čtěte také: Kdy máte nárok na přestávku v práci?

Zákaz požívání alkoholických nápojů se vztahuje i k mimopracovní době, jestliže by vliv alkoholu mohl přetrvávat až do nástupu do práce. Při požití kupř. půllitru desetistupňového (tj. výčepního) piva je obvyklá doba potřebná k vymizení alkoholu z organismu (krve) 1 hodina, u půl litru dvanáctistupňového piva (ležáku) pak 3 hodiny. 

A proto k tomu, abyste nebyli schopni nastoupit v řádném stavu do zaměstnání (např. na ranní směnu), stačí, když předtím večer požijete pět ležáků. Doba potřebná k vymizení alkoholu z krve je 10 hodin. Uvádíme samozřejmě průměrné hodnoty. Záleží zejména na tělesné konstituci, fyzickém a psychickém stavu, věku a v neposlední řadě na pohlaví (muži zásadně snášejí alkohol o poznání lépe než ženy). 

Je třeba, když už nastane situace, že se před nástupem směny uvedete do stavu opilosti nebo u vás přetrvávají následky opilosti, nechcete-li porušovat ustanovení zákoníku práce o zákazu požívání alkoholických nápojů ani se vystavit postihu za neomluvenou absenci v práci, aby jste si se zaměstnavatelem dohodli (požádali o) čerpání dovolené, event. neplaceného volna.  Nelze vyloučit, že dosáhnete i toho, že budete ošetřujícím lékařem uznán dočasně práce neschopným; v takovém případě bude omluvena vaše nepřítomnost v práci.

Důvěřuj, ale prověřuj

Aby zaměstnavatel mohl zajistit dodržování zákazu požívání alkoholu a vstupu pod jeho vlivem na pracoviště, jste povinni podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda nejste pod vlivem alkoholu.

Povinnost podrobit se kontrole je kategorická a bezvýhradná. Nepřísluší vám hodnotit, jaký cíl zaměstnavatel testováním sleduje. Příslušnou zkoušku může provést kdykoli i bez podezření, že jste pod vlivem alkoholu, může zkoušky provádět i opakovaně nebo pravidelně. 

Způsob, jakým zaměstnavatel bude vliv alkoholu zjišťovat, explicitně pracovně-právními předpisy stanoven – předepsán není, záleží na zaměstnavateli jakou formu „zjišťování“ zvolí. Většinou se provádí tzv. orientační dechová zkouška (analyzátorem alkoholu v dechu) a při pozitivním nálezu i vyšetření alkoholu v krvi. I k vyloučení pochybností o závěru, že je pod vlivem alkoholu, můžete být vyzváni k tomu, abyste se podrobili odběru krve.

Zatímco pokyn ke zkoušce vám může dát pouze oprávněný vedoucí zaměstnanec, samotné provedení této zkoušky již může příslušet jinému pracovníkovi. (Odborné lékařské vyšetření včetně odběru biologického materiálu (krevní zkoušku) může provést pouze zdravotnické zařízení k tomu odborně a provozně způsobilé.) 

Zákoník práce vyžaduje, aby pokyn k provedení zkoušky nebo vyšetření dal výhradně vedoucí zaměstnanec, který je zaměstnavatelem za tímto účelem písemně určen (nejlépe ve vnitřním předpisu zaměstnavatele buďto jmenovitě, nebo uvedením pracovní pozice.) Není proto v pořádku, pokud dechové zkoušky na přítomnost alkoholu ve vašem těle sami o sobě vykonávají např. bezpečnostní technici. (Bezpečnostní technik může sice dechovou zkoušku provést, ale pokyn musí dát příslušný vedoucí pracovník.) Pokud byste odmítli se za těchto okolností podrobit dechové zkoušce, nelze vaše odmítnutí považovat za porušení pracovní kázně, jak by tomu v případě, že by pokyn dala oprávněná osoba, bylo.

Vyšetření biologického materiálu (krevní zkoušku) hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu, vyšetřovaná osoba, tedy vy. V případě, že se přítomnost alkoholu neprokáže, náklady na krevní zkoušku nese zaměstnavatel.

Pijete v práci pivo nebo jiný alkohol?

Ale co když „chlastá“ sám šéf?

V odborné literatuře zaměřené na personalisty a mzdové účetní (uvedena v použité literatuře) byla onehdy řešena situace, kdy je potřeba prověřit na přítomnost alkoholu v těle vedoucího zaměstnance na nejvyšším stupni řízení (osobu vykonávající funkci statutárního orgánu). 

Na rozdíl od odborníka na pracovní právo pana Bukovjana si dokáži představit, že by pokyn ke zjištění přítomnosti alkoholu v těle dal jiný z vedoucích zaměstnanců (podřízených dotčenému vedoucímu zaměstnanci). 

Pravda, už neřeším otázku, jak tento odvážný vedoucí zaměstnanec dopadne třeba v otázce svých odměn… 

Problém je, že právo podrobit zmíněného vedoucího zaměstnance (statutární orgán) nemá ani zřizovatel (jde-li např. o příspěvkovou organizaci zřízenou krajem). Takový vedoucí zaměstnanec se může zjišťování alkoholu jedině dobrovolně podvolit, není možné ho nutit. Zřizovatel není totiž zaměstnavatelem a ve vztahu ke statutárnímu orgánu jím zřízené organizace má jen pravomoci dané mu zákonem, např. právo jmenovat a odvolat zaměstnance z vedoucího pracovního místa. 

dan_z_prijmu

A tak vlastně krajní možnosti odvolání z funkce lze využít v případě, jestliže je zřizovateli z jiných zdrojů známo, že statutární orgán, zejména pak opakovaně, požívá alkohol o pracovní době. Čtěte také: Nový zákoník práce: Co se mění pro šéfy opouštějící svůj post

Použitá literatura: Bukovjan, P.: Alkohol na pracovišti (58.), Průvodce pracovně-právními předpisy č. 5/2013

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).