Vyspělost Německa dokumentují nejenom hospodářské ukazatele jako HDP na jednoho obyvatele, nýbrž také styl bydlení, vybavenost domácností spotřebními předměty či počet lidí jezdící na drahé zahraniční dovolené. Přání po novém přepychovém autě nebo cestě do exotických zemí jsou plněna čím dál většímu počtu Němců.
Domácí ekonomika je výkonná
Přestože v současné době všechny evropské země ztrácí na světových trzích, je nadále německá ekonomika velmi výkonná. Německo se spolu s USA a Japonskem řadí v absolutních číslech mezi tři největší světové vývozce. Obchodní bilance Německa je vysoce aktivní řadu let, od roku 1998 nekleslo aktivní saldo obchodní bilance pod 60 mld. EUR. Nejvíce se na vývozu podílí vývoz německých automobilek (20 %).
Nejvýznamnějšími německými firmami jsou DaimlerChrysler, Siemens, BMW, Volkswagen, SAP, Porsche, BASF či Lufthansa.
Vláda v Německu nabízí rozvojové programy především pro malé a střední podniky, které jsou hnacím motorem německé ekonomiky. Podpora je koncentrována do výrobních oblastí, zlepšování hospodářské infrastruktury a programů zaměřených na zlepšování životního prostředí (na úsporu energie, čištění odpadních vod, zlepšování a udržování čistoty ovzduší, sběr a následná recyklace odpadů). Značná pozornost je věnována v Německu vědě a výzkumu (biomedicína, biotechnologie, farmacie, informační technologie, optika optoelektronika
Nejvyšší příjmy jsou v Hamburku
Jednotlivé regiony (či kraje) jsou ve všech evropských zemích různě bohaté a samozřejmě i platy občanů se liší kraj od kraje. Ve všech zemích jsou nejvyšší příjmy občanů ve velkých městech, kde je dostatek pracovních příležitostí i podmínek pro úspěšné podnikání a široká základna koupěschopného obyvatelstva. V okrajových, převážně na zemědělství orientovaných regionech jsou mzdy nejnižší.
Spolková republika Německo se skládá celkem z 16 spolkových zemí, které mají vlastní zemské sněmy a zemské vlády. Nejvyšší průměrné příjmy jsou v hospodářských oblastech Hambur, Bayern, Bremen.
Regiony s nejvyššími průměrnými mzdami jsou Hamburg, Baden-Wuerttemberg, Bayern, Bremen, Hessen, Nordrhein-Westfalen, Berlin. Naopak nejnižší mzdy jsou v regionech Thueringen, Mecklenburg-Vorpommern, Sachsen, Sachsen-Anhalt. Nejužší špičku ve výši průměrných mezd v německých městech tvoří velká města (Mnichov, Berlín, Brémy, Frankfurt nad Mohanem) a regiony se sídlem významných světových firem.
Ve velkých městech a hospodářsky kvetoucích oblastech je mnoho podnikatelských možností. Chce-li si firma kvalitního zaměstnance udržet, musí ho zaplatit. Protože ve finančním sektoru jsou nejvyšší příjmy zaměstnanců, uvedli jsme si v tabulce jak průměrné příjmy v průmyslu, kde pracuje nejvíce pracovníků, tak právě příjmy zaměstnanců ve finančním sektoru v jednotlivých krajích.
Trh práce a mzdy
U průměrné mzdy (2 820 EUR) činí povinné odvody zaměstnance (daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění) a zaměstnavatele (sociální a zdravotní pojištění) celkem 52 %. Minimální mzda není v zemi zavedena.
Životní minimum u dospělého občana činí 345 EUR na měsíc. Míra nezaměstnanosti je v Německu na evropské poměry vysoká, v roce 2005 činila 12,6 % – v „západních“ spolkových zemích činila 10,6 % a ve „východních“ 20,6 %. Největším problémem je především nezaměstnanost cizinců, která dosahuje více než 50 % a v některých oblastech i přes 65 %.
Mzdové odvody | Výše příjmu (v % z průměrné mzdy) | |||
---|---|---|---|---|
67 | 100 | 133 | 167 | |
Centrální daň z příjmů fyzických osob | 14,4 | 20,8 | 25,7 | 29,9 |
Místní daň z příjmů fyzických osob | 0 | 0 | 0 | 0 |
Celkem daň z příjmů | 14,4 | 20,8 | 25,7 | 29,9 |
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem | 21,1 | 21,1 | 20,4 | 18,9 |
Celkové odvody zaměstnancem | 35,5 | 41,9 | 46,1 | 48,8 |
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem | 21,1 | 21,1 | 20,4 | 18,9 |
Celkové zdanění práce | 46,7 | 52 | 55,2 | 57 |
Nejužší špičku ve výši průměrných mezd v německých městech tvoří velká města (Mnichov, Berlín, Brémy, Frankfurt nad Mohanem) a regiony se sídlem významných evropských firem.
Státní svátky se v zemi jsou různé pro jednotlivé spolkové země. Pro všechny členské země jsou svátky společné Nový rok (1.1.), Velký pátek (pohyblivý svátek, duben), Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek 2 dny, duben), První máj (1.5.), Nanebevstoupení Páně (20.5.), Svatodušní pondělí (pohyblivý svátek, květen), Den sjednocení Německa (3.10.) a Svátky vánoční (25. a 26. prosince).
Kraj | Průměrná mzda pracovníků v průmyslu (v euro měsíčně) | Průměrná mzda zaměstnanců ve finančním sektoru (v euro měsíčně) |
---|---|---|
BADEN-WUERTTEMBERG | 2 726 | 3 655 |
BAYERN | 2 538 | 3 613 |
BERLIN | 2 529 | 3 350 |
BRANDENBURG | 2 046 | 2 650 |
BREMEN | 2 820 | 3 561 |
HAMBURG | 2 888 | 3 775 |
HESSEN | 2 609 | 3 722 |
MECKLENBURG-VORPOMMERN | 1 973 | 2 395 |
BRD | 2 542 | 3 452 |
NIEDERSACHSEN | 2 599 | 3 265 |
NORDRHEIN-WESTFALEN | 2 616 | 3 465 |
RHEINLAND-PFALZ | 2 597 | 3 387 |
SAARLAND | 2 759 | 3 208 |
SACHSEN | 1 924 | 2 590 |
SACHSEN-ANHALT | 2 010 | 2 611 |
SCHLESWIG-HOLSTEIN | 2 494 | 3 237 |
THUERINGEN | 1 883 | 2 532 |
Prameny:
- Statistisches Bundesamt BRD, Statistisches Jahrbuch 2006
- OECD, Inoceme Tax Tables, Table 1. Central government personal income tax rates and thresholds
- The World Wide Tax and Tax Source Network 2006