Hlavní navigace

Jste chudí, nebo bohatí?

1. 12. 2004
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Všechno na světě je relativní, pohled na bohatství a chudobu nevyjímaje. Je třeba velký rozdíl být chudým ve Švýcarsku a v Senegalu. Máte-li k dispozici alespoň 25 Kč na den, jste na tom lépe než 1,5 miliardy jiných lidí.

Nejbohatší z bohatých

Časopis Forbes každoročně na podzim zveřejňuje výroční žebříček 400 nejbohatších Američanů. Vstupenkou do tohoto elitního klubu letos byl majetek ve výši nejméně 750 miliónů dolarů. Brzy to však asi nebude stačit, protože už letos mělo více než tři čtvrtiny jeho členů majetek nad miliardu dolarů.

Nejúspěšnějším při rozmnožování majetku byl finančník Warren Buffett, který dokázal za rok vydělat neuvěřitelných 5 miliard dolarů. Nejbohatší muž planety, Bill Gates, byl méně úspěšný a musel se spokojit s výdělkem 2 miliardy dolarů.

Kdo je chudý a kdo bohatý

Výše příjmů, která odlišuje chudé lidi od těch ostatních, se nazývá hranice chudoby. OSN i Světová banka pro globální srovnání používají hranici chudoby 1 USD na osobu a den. Při použití této hranice se na rozdíl od zemí subsaharské Afriky, Asie a střední i jižní Ameriky ve vyspělých zemích chudí lidé skoro nevyskytují.

Nejchudší země světa – podíl obyvatel s příjmem pod 1 USD a 2 USD na den
Země < 1 USD < 2 USD Údaj z roku
Mali 72,8 % 90,6 % 1994
Nigerie 70,2 % 90,8 % 1997
Středoafrická rep. 66,6 % 84,0 % 1993
Zambie 63,7 % 87, 4 % 1998
Niger 61,4 % 85,3 % 1995
Gambie 59,3 % 82,9 % 1998
Burundi 58,4 % 89,2 % 1998
Nikaragua 45,1 % 79,9 % 2001
Nepál 37,7 % 82,5 % 1995
Bangladéš 36,0 % 82,8 % 2000
Indie 34,7 % 79,9 % 2000
Kambodža 34,1 % 77,7 % 1997
Laos 26,3 % 73,2 % 1998
Uzbekistán 21,8 % 77,5 % 2000

Zdroj: Světová banka, listopad 2004

Srovnávat jen srovnatelné

Jednotlivé země používají různé způsoby stanovení hranice chudoby. Rozdílnost národních metodik dosti komplikuje možnost jednoduchého mezinárodního srovnání. Bez ohledu na to, jakým způsobem bude provedeno, je důležité především použít srovnatelné údaje, což bývá problém. Např. i ve veřejně dostupných publikacích CIA chybějí údaje o řadě zemí a u těch ostatních jsou k dispozici údaje různě staré. Lépe na tom ale nejsou prakticky žádná rozsáhlejší mezinárodní srovnání v této oblasti.

Země s nejvyšším a nejnižším podílem obyvatelstva pod hranicí chudoby
Země Lidí pod hranicí chudoby Rok měření Země Lidí pod hranicí chudoby Rok měření
Zambie 86 % 1993 Tchaiwan 1,0 % 2000
Čad 80 % 2001 Rakousko 3,9 % 1999
Haiti 80 % 2003 Jižní Korea 4,0 % 2001
Gautemala 75 % 2002 Belgie 4,0 % 1989
Angola 70 % 2003 USA 12 % 2003

Zdroj: CIA Fact book, listopad 2004

Největší riziko chudoby v EU je na Slovensku

O rozdílnosti národních metodik pro určování hranice chudoby už řeč byla. V USA a Německu např. vycházejí z výpočtu minimálního spotřebitelského rozpočtu, ve Francii z minimální mzdy, ve Finsku z minimálního starobního důchodu. Svou vlastní metodiku používá i statistický úřad EU Eurostat, který pro jedno ze srovnání stanovil práh rizika chudoby na tři pětiny průměrného příjmu v dané zemi.

Z nových členských zemí je podle této metodiky největší riziko chudoby na Slovensku, nejmenší v České republice. Ohroženo chudobou je 21 % Slováků a jen 8 % Čechů. Celounijní průměr se přitom pohybuje kolem 15 %. Jakékoliv srovnání podle těchto údajů je však třeba brát s velkou rezervou. Použitá metodika je mj. citlivá na rozdílnost příjmů v každé zemi. V mezinárodním srovnání také hraje podstatnou roli rozdílná životní úroveň mezi jednotlivými zeměmi (např. chudý Belgičan na tom může být lépe než průměrně bohatý Slovák).

Kde se žije nejlépe a nejhůře

Podle letošní Zprávy o lidském rozvoji, vydávané Rozvojovým programem OSN (UNDP), si v Česku nežijeme špatně. Stejně jako loni skončila Česká republika na 32. místě žebříčku, který hodnotí pomocí tzv. „indexu lidského rozvoje" (HDI) kvalitu života ve 177 zemích světa. Index je sestaven z mnoha ukazatelů ekonomických (např. HDP na obyvatele) i sociálních (porodní úmrtnost, délka života, přístup ke vzdělání, zdravotní péči atd.) a měl by tedy poskytovat komplexní a poměrně objektivní srovnání životních podmínek pro běžné obyvatele.

Podle indexu HDI se nejlépe žije v Norsku, Švédsku, Austrálii a Kanadě. Sousední Rakousko obsadilo 14., Polsko 37., Maďarsko 38. a Slovensko 42. místo. Nejhůře jsou na tom obyvatelé zemí subsaharské Afriky. Poslední místa žebříčku obsadily Burundi, Mali, Burkina Faso, Niger a Sierra Leone. Přes 80 % obyvatelstva zde musí přežívat za méně než 2 USD denně. Naprostá většina lidí tu nemá přístup ke zdravotně nezávadné vodě, hladoví, trápí ji nemoci a o alespoň základní lékařské péči nebo jakémkoliv vzdělání si může nechat leda zdát.

Polarizace bohatství a chudoby

Informaci o míře rozdílnosti příjmů v zemi lze získat například podle tzv. Gini indexu. Čím je vyšší jeho hodnota, tím větší jsou rozdíly v příjmech domácností v zemi. Vysoké hodnoty indexu jsou přitom typické pro rozvojové země s bohatstvím soustředěným v rukou málo početné elity a chudobou většiny ostatního obyvatelstva. Nízké hodnoty indexu naopak většinou svědčí o demotivujícím sociálním rovnostářství. V zemi s nízkým Gini indexem se mohou mít všichni stejně dobře, nebo taky stejně špatně.

Země s nejvyšším a nejnižším Gini indexem
Země Gini index Rok měření Země Gini index Rok měření
Namibie 70,0 2003 Bělorusko 21,7 1998
Sierra Leone 62,9 1989 Česká republika 25,4 1996
Středoafrická republika 61,3 1997 Slovensko 26,3 1996
Brazílie 60,7 1998 Německo 30,0 1994
Nikaragua 60,3 1998 evropský průměr 31,0 neuv.
Guatemala 55,8 1998 Rusko 39,9 2001
Zambie 52,6 1998 USA 45,0 2004

Zdroj: CIA Fact book, listopad 2004

Chudoba a bohatství v Česku

Představu o výši příjmů v Česku si lze udělat například z údajů ze statistické ročenky Českého statistického úřadu. V roce 2003 podle ní činil čistý měsíční příjem na osobu v deseti procentech nejchudších českých domácností 4 512 Kč a v deseti procentech nejbohatších domácností 16 335 Kč. V průměrné domácnosti činil čistý měsíční příjem na osobu 8 175 Kč, v domácnosti s dětmi to bylo 7 206 Kč.

Češi také spoří. Podle studie investiční společnosti Pioneer Investments připadají na každého obyvatele České republiky úspory ve výši 4 874 €, tzn. mírně přes 150 000 Kč, což je nejvíce mezi ostatními „reformími“ zeměmi. Na druhém místě jsou Maďaři s průměrnými úsporami ve výši 78.000 Kč. Nejmenší úspory mají Rumuni – pouze 8 000 Kč. Všechny tyto země však mají ve srovnání se „starými“ členskými státy EU co dohánět – průměrné úspory na obyvatele zde totiž činí 27 129 €, tedy přes 850 000 Kč.

skoleni_15_4

Spokojenost se životní úrovní je věc velmi subjektivní

Zatímco někdo v pohodě vystačí s pár tisícovkami na jídlo po celý měsíc, jiný je klidně utratí za jedinou večeři. Zajímavé informace lze najít třeba ve zveřejněných výsledcích sociodemografických průzkumů.

V říjnovém průzkumu IVVM potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 60 % respondentů. Životní úroveň své domácnosti označila jako dobrou třetina a naopak jako špatnou necelá čtvrtina respondentů. 4 % občanů přitom považují svoji domácnost za bohatou, zatímco 29 % ji označuje za poměrně nebo velmi chudou. V jiném průzkumu vyšla průměrná částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti na 22 210 korun, tj. 5 552 Kč na osobu.

Vaši ekonomickou situaci hodnotíte jako...

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).