Nejbohatší z bohatých
Časopis Forbes každoročně na podzim zveřejňuje výroční žebříček 400 nejbohatších Američanů. Vstupenkou do tohoto elitního klubu letos byl majetek ve výši nejméně 750 miliónů dolarů. Brzy to však asi nebude stačit, protože už letos mělo více než tři čtvrtiny jeho členů majetek nad miliardu dolarů.
Nejúspěšnějším při rozmnožování majetku byl finančník Warren Buffett, který dokázal za rok vydělat neuvěřitelných 5 miliard dolarů. Nejbohatší muž planety, Bill Gates, byl méně úspěšný a musel se spokojit s výdělkem 2 miliardy dolarů.
Kdo je chudý a kdo bohatý
Výše příjmů, která odlišuje chudé lidi od těch ostatních, se nazývá hranice chudoby. OSN i Světová banka pro globální srovnání používají hranici chudoby 1 USD na osobu a den. Při použití této hranice se na rozdíl od zemí subsaharské Afriky, Asie a střední i jižní Ameriky ve vyspělých zemích chudí lidé skoro nevyskytují.
Země | < 1 USD | < 2 USD | Údaj z roku |
---|---|---|---|
Mali | 72,8 % | 90,6 % | 1994 |
Nigerie | 70,2 % | 90,8 % | 1997 |
Středoafrická rep. | 66,6 % | 84,0 % | 1993 |
Zambie | 63,7 % | 87, 4 % | 1998 |
Niger | 61,4 % | 85,3 % | 1995 |
Gambie | 59,3 % | 82,9 % | 1998 |
Burundi | 58,4 % | 89,2 % | 1998 |
Nikaragua | 45,1 % | 79,9 % | 2001 |
Nepál | 37,7 % | 82,5 % | 1995 |
Bangladéš | 36,0 % | 82,8 % | 2000 |
Indie | 34,7 % | 79,9 % | 2000 |
Kambodža | 34,1 % | 77,7 % | 1997 |
Laos | 26,3 % | 73,2 % | 1998 |
Uzbekistán | 21,8 % | 77,5 % | 2000 |
Zdroj: Světová banka, listopad 2004
Srovnávat jen srovnatelné
Jednotlivé země používají různé způsoby stanovení hranice chudoby. Rozdílnost národních metodik dosti komplikuje možnost jednoduchého mezinárodního srovnání. Bez ohledu na to, jakým způsobem bude provedeno, je důležité především použít srovnatelné údaje, což bývá problém. Např. i ve veřejně dostupných publikacích CIA chybějí údaje o řadě zemí a u těch ostatních jsou k dispozici údaje různě staré. Lépe na tom ale nejsou prakticky žádná rozsáhlejší mezinárodní srovnání v této oblasti.
Země | Lidí pod hranicí chudoby | Rok měření | Země | Lidí pod hranicí chudoby | Rok měření |
---|---|---|---|---|---|
Zambie | 86 % | 1993 | Tchaiwan | 1,0 % | 2000 |
Čad | 80 % | 2001 | Rakousko | 3,9 % | 1999 |
Haiti | 80 % | 2003 | Jižní Korea | 4,0 % | 2001 |
Gautemala | 75 % | 2002 | Belgie | 4,0 % | 1989 |
Angola | 70 % | 2003 | USA | 12 % | 2003 |
Zdroj: CIA Fact book, listopad 2004
Největší riziko chudoby v EU je na Slovensku
O rozdílnosti národních metodik pro určování hranice chudoby už řeč byla. V USA a Německu např. vycházejí z výpočtu minimálního spotřebitelského rozpočtu, ve Francii z minimální mzdy, ve Finsku z minimálního starobního důchodu. Svou vlastní metodiku používá i statistický úřad EU Eurostat, který pro jedno ze srovnání stanovil práh rizika chudoby na tři pětiny průměrného příjmu v dané zemi.
Z nových členských zemí je podle této metodiky největší riziko chudoby na Slovensku, nejmenší v České republice. Ohroženo chudobou je 21 % Slováků a jen 8 % Čechů. Celounijní průměr se přitom pohybuje kolem 15 %. Jakékoliv srovnání podle těchto údajů je však třeba brát s velkou rezervou. Použitá metodika je mj. citlivá na rozdílnost příjmů v každé zemi. V mezinárodním srovnání také hraje podstatnou roli rozdílná životní úroveň mezi jednotlivými zeměmi (např. chudý Belgičan na tom může být lépe než průměrně bohatý Slovák).
Kde se žije nejlépe a nejhůře
Podle letošní Zprávy o lidském rozvoji, vydávané Rozvojovým programem OSN (UNDP), si v Česku nežijeme špatně. Stejně jako loni skončila Česká republika na 32. místě žebříčku, který hodnotí pomocí tzv. „indexu lidského rozvoje" (HDI) kvalitu života ve 177 zemích světa. Index je sestaven z mnoha ukazatelů ekonomických (např. HDP na obyvatele) i sociálních (porodní úmrtnost, délka života, přístup ke vzdělání, zdravotní péči atd.) a měl by tedy poskytovat komplexní a poměrně objektivní srovnání životních podmínek pro běžné obyvatele.
Podle indexu HDI se nejlépe žije v Norsku, Švédsku, Austrálii a Kanadě. Sousední Rakousko obsadilo 14., Polsko 37., Maďarsko 38. a Slovensko 42. místo. Nejhůře jsou na tom obyvatelé zemí subsaharské Afriky. Poslední místa žebříčku obsadily Burundi, Mali, Burkina Faso, Niger a Sierra Leone. Přes 80 % obyvatelstva zde musí přežívat za méně než 2 USD denně. Naprostá většina lidí tu nemá přístup ke zdravotně nezávadné vodě, hladoví, trápí ji nemoci a o alespoň základní lékařské péči nebo jakémkoliv vzdělání si může nechat leda zdát.
Polarizace bohatství a chudoby
Informaci o míře rozdílnosti příjmů v zemi lze získat například podle tzv. Gini indexu. Čím je vyšší jeho hodnota, tím větší jsou rozdíly v příjmech domácností v zemi. Vysoké hodnoty indexu jsou přitom typické pro rozvojové země s bohatstvím soustředěným v rukou málo početné elity a chudobou většiny ostatního obyvatelstva. Nízké hodnoty indexu naopak většinou svědčí o demotivujícím sociálním rovnostářství. V zemi s nízkým Gini indexem se mohou mít všichni stejně dobře, nebo taky stejně špatně.
Země | Gini index | Rok měření | Země | Gini index | Rok měření |
---|---|---|---|---|---|
Namibie | 70,0 | 2003 | Bělorusko | 21,7 | 1998 |
Sierra Leone | 62,9 | 1989 | Česká republika | 25,4 | 1996 |
Středoafrická republika | 61,3 | 1997 | Slovensko | 26,3 | 1996 |
Brazílie | 60,7 | 1998 | Německo | 30,0 | 1994 |
Nikaragua | 60,3 | 1998 | evropský průměr | 31,0 | neuv. |
Guatemala | 55,8 | 1998 | Rusko | 39,9 | 2001 |
Zambie | 52,6 | 1998 | USA | 45,0 | 2004 |
Zdroj: CIA Fact book, listopad 2004
Chudoba a bohatství v Česku
Představu o výši příjmů v Česku si lze udělat například z údajů ze statistické ročenky Českého statistického úřadu. V roce 2003 podle ní činil čistý měsíční příjem na osobu v deseti procentech nejchudších českých domácností 4 512 Kč a v deseti procentech nejbohatších domácností 16 335 Kč. V průměrné domácnosti činil čistý měsíční příjem na osobu 8 175 Kč, v domácnosti s dětmi to bylo 7 206 Kč.
Češi také spoří. Podle studie investiční společnosti Pioneer Investments připadají na každého obyvatele České republiky úspory ve výši 4 874 €, tzn. mírně přes 150 000 Kč, což je nejvíce mezi ostatními „reformími“ zeměmi. Na druhém místě jsou Maďaři s průměrnými úsporami ve výši 78.000 Kč. Nejmenší úspory mají Rumuni – pouze 8 000 Kč. Všechny tyto země však mají ve srovnání se „starými“ členskými státy EU co dohánět – průměrné úspory na obyvatele zde totiž činí 27 129 €, tedy přes 850 000 Kč.
Spokojenost se životní úrovní je věc velmi subjektivní
Zatímco někdo v pohodě vystačí s pár tisícovkami na jídlo po celý měsíc, jiný je klidně utratí za jedinou večeři. Zajímavé informace lze najít třeba ve zveřejněných výsledcích sociodemografických průzkumů.
V říjnovém průzkumu IVVM potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 60 % respondentů. Životní úroveň své domácnosti označila jako dobrou třetina a naopak jako špatnou necelá čtvrtina respondentů. 4 % občanů přitom považují svoji domácnost za bohatou, zatímco 29 % ji označuje za poměrně nebo velmi chudou. V jiném průzkumu vyšla průměrná částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti na 22 210 korun, tj. 5 552 Kč na osobu.