Zatímco úroky z prodlení jsou sankcí za prodlení dlužníka se splněním závazku (povinnost platit je vzniká ze zákona), smluvené úroky jsou úplatou za užívání půjčené jistiny a (povinnost dlužníka zaplatit je věřiteli vzniká ze závazku ve smlouvě).
Smluvené úroky jsou splatné v termínech dohodnutých stranami nebo nejpozději spolu s jistinou. Je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky podle ust. § 1805 odst. 1 nového občanského zákoníku pozadu. Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, však pozbývá podle ust. § 1805 odst. 2 nového občanského zákoníku právo požadovat další úroky.
Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží. Plní-li dlužník peněžitý dluh před stanoveným časem, není podle ust. § 1967 nového občanského zákoníku oprávněn bez souhlasu věřitele odečíst od dlužné částky úroky odpovídající době, o niž plnil dříve.
Konkurence úroků
Smluvené úroky představují odměnu za půjčení peněz, kdežto úroky z prodlení jsou sankcí za porušení povinnosti – nedodržení dohodnuté doby splatnosti. Zatímco povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě, povinnost platit úroky z prodlení vyplývá ze zákona jako důsledek prodlení se splněním dluhu. I když dlužník není v prodlení s plněním dluhu, může věřitel požadovat úroky smluvené a úroky z prodlení může požadovat při prodlení dlužníka i u bezúplatné půjčky. Obojí úroky mohou být věřitelem požadovány vedle sebe.
(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 33 Cdo 1401/2014, ze dne 24. 7. 2014)
V prodlení je podle ust. § 1968 nového občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní.
Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 věty první nového občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se podle ust. § 1970 věty druhé nového občanského zákoníku za ujednanou výše takto stanovená.
Znamená to, že na rozdíl od dřívějších pravidel (zrušeného starého občanského zákoníku, účinných do 31. 12. 2013) si věřitel a dlužník mohou (podle nového občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014) dohodnout smluvní úroky z prodlení výší odchylné od zákonných úroků z prodlení.
Přečtěte si také: Úroky z prodlení podle nového občanského zákoníku od 1.1. 2014
Dlužil vám někdy někdo?
Úroky z prodlení z dlužných smluvených úroků?
Otázku, zda je možno po dlužníkovi požadovat úroky z prodlení při prodlení s platbou příslušenství pohledávky, tedy smluvených úroků, zodpovídalo negativně usnesení Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 29 Odo 689/2006), vydané na základě zrušeného občanského zákoníku: Smluvní ujednání o placení úroků z prodlení ze smluvených úroků je neplatné pro rozpor se zákonem.
Nový občanský zákoník zřejmě požadovat úroky z prodlení ze smluvených úroků umožňuje. Ust. § 1806 věty první nového občanského zákoníku říká, že úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jakkoliv však byly dříve úroky z úroků nepřípustné, již v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, (spis. zn. 35 Odo 101/2002) se konstatuje: Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny.
Z toho je zřejmé, že bylo a je též možno dosáhnout toho, aby mohl věřitel úspěšně požadovat platbu úroků z příslušenství dlužné pohledávky, smluvním ujednáním mezi stranami o tom, že příslušné příslušenství pohledávky (např. právě smluvené úroky) se stávají součástí jistiny.
Čtěte také: Poplatek z prodlení nově hrozí i vlastníkům bytů, nejen nájemcům