Podnikáte a kvůli výdajovému paušálu si nemůžete uplatnit slevu na manželku či na dítě? Možná můžete využít institutu spolupracující osoby a na daních tak stejně ušetřit.
Paušál nebo sleva
V letošním roce došlo k dalšímu omezení pro OSVČ, které si uplatňují výdaje paušálem. Od roku 2014 nemohou využít daňové slevy na vyživovanou manželku nebo daňové slevy na dítě, pokud uplatňují výdajový paušál ve výši 40 a 30 % (svobodná povolání, autorské honoráře a příjmy z pronájmu).
V letošním roce došlo ke sjednocení pro všechny kategorie OSVČ (tedy i pro OSVČ, které využívaly 60% nebo 80% výdajový paušál) tak, že paušál v plné míře uplatníte jen na příjmy, které nepřesáhnou dva miliony korun za rok.
Kdy vás zachrání spolupracující osoba?
Spolupracující osobou se může stát vaše manželka, za určitých okolností vaše dítě nebo další osoba, která s vámi žije ve společně hospodařící domácnost a podílí se na vašem podnikání.
Využít institutu spolupracující osoby se vám vyplatí v několika případech. Například pokud vaše manželka nemá žádné zdanitelné příjmy, protože je na mateřské, rodičovské, studuje nebo je nezaměstnaná a nemůže tak využít zejména daňové slevy na poplatníka nebo na dítě (případně další odčitatelné položky), které není z čeho odečíst. To samé platí v případě, že sice příjmy má, ale jsou tak nízké, že výše daňové povinnosti neumožňuje využít daňových slev a odčitatelných položek od základu daně v plné výši.
Rozdělit příjmy na spolupracující osobu vám může pomoci i v případě, že vaše příjmy už přesáhnou hranici pro aplikaci solidárního zvýšení daně (solidární přirážka), anebo naopak pokud jste ve ztrátě, ta může snížit daňovou povinnost spolupracující osobě, která má vyšší základ daně.
Rozdělte příjmy na manželku
Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) v § 13 přiznává poplatníkům právo rozdělit část příjmů a výdajů dosažených při podnikání na manželku/manžela (dále jen manželka) nebo na ostatní osoby žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Zákon v témže paragrafu také stanovuje, kolik příjmů na ně smíte převést.
Pokud bude spolupracující osobou vaše manželka, smíte na ni převést maximálně 50 % vašich příjmů a výdajů (výše podílu na příjmech a výdajích přitom musí být u spolupracující osoby vždy stejná) s tím, že převedená částka, o kterou budou příjmy přesahovat výdaje, nebude vyšší než 540 000 Kč za rok a zároveň 45 000 Kč za každý započatý měsíc.
Příjmy na manželku nepřevedete v případě, že na ni uplatňujete slevu podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (sleva na vyživovanou manželku). Pokud jste ale OSVČ s výdajovým paušálem, v drtivé většině na tuto slevu stejně nemáte nárok.
Na dítě jen s omezením
Na své dítě žijící s vámi ve společně hospodařící domácnosti můžete příjmy převést pouze za situace, že už ukončilo povinnou školní docházku, a to jen v měsících, kdy na něj neuplatňujete daňové zvýhodnění.
Podíl příjmů, které můžete převést na své dítě nebo jinou osobu, která s vámi žije ve společně hospodařící domácnosti (kromě manželky), nesmí v úhrnu přesáhnout 30 %. Částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, může za zdaňovací období dosáhnout v tomto případě maximálně 180 000 Kč a zároveň za každý započatý měsíc spolupráce maximálně 15 000 Kč.
Na co se připravit předem?
Rozdělit příjmy na spolupracující osobu není možné jen tak. Spolupracující osoba je totiž z hlediska daně z příjmů a zdravotního a sociálního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou.
Pokud si chcete tedy v daňovém přiznání za letošní rok (tedy v tom, které budete podávat v roce 2016) dělit příjmy s manželkou, měla by být v tomto roce za příslušné měsíce jako spolupracující osoba taky registrována na finančním úřadě, příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) a u zdravotní pojišťovny. Po registraci obdrží své DIČ.
Finančnímu úřadu je nutné spolupráci oznámit do měsíce od jejího počátku. Příslušné okresní správě sociálního zabezpečení musíte dát vědět do osmého dne měsíce, který následuje po tom, ve kterém spolupráce začala. Zdravotní pojišťovně musíte spolupráci oznámit do osmi dnů od jejího zahájení.
Není možné si tedy spolupracující osobu vymyslet příští rok, až se vám přestane pozdávat výše vaší daňové povinnosti za letošní rok, protože by tak vlastně spolupracující osoba letos nesplnila svou registrační povinnost a vystavila se riziku sankcí ze strany finančního úřadu, OSSZ nebo zdravotní pojišťovny.
Nezapomeňte také, že spolupracující osoba musí podávat daňové přiznání. V něm uvede rozdělené příjmy a výdaje ze společného podnikání a využije slevu na poplatníka 24 840 korun. Tím manželé získají stejnou úlevu, jako by podnikatel využívající výdajové paušály mohl uplatnit slevu na manželku. Stejně může postupovat i pár, který nežije v manželském svazku, a podnikatel tak nemohl do svých daní zahrnout slevu na manželku,
vyjmenovala výhody Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision.
Výhodou tohoto institutu pak je i to, že spolupracující osoba si nemusí vyřizovat živnostenské oprávnění.
Rozlišujte hlavní a vedlejší činnost spolupracující osoby
Pokud už zaregistrujete svou manželku jako spolupracující osobu, je důležité také rozlišovat, zda vykonává hlavní nebo vedlejší činnost. V případě činnosti hlavní jí totiž vznikne povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. U vedlejší činnosti tato povinnost v prvním roce nevzniká a v dalších letech závisí na výši vyměřovacího základu.
Pokud nedosáhne za rok se svými příjmy rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění (pro rok 2015 je to 63 865 Kč), nemusí odvádět ze své činnosti sociální pojištění za toto období vůbec a v dalším roce nebude mít povinnost platit zálohy na pojistné. Zdravotní pojištění se v případě vedlejší činnosti bude platit ze skutečné výše příjmu po odpočtu výdajů. Neplatí tedy povinnost odvádět minimální zálohy.
OSVČ vykonává vedlejší činnost, pokud má ve stejném roce příjmy ze zaměstnání, má nárok na invalidní či starobní důchod, pobírá rodičovský příspěvek, mateřskou či nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, jsou-li tyto dávky vypláceny z nemocenského pojištění zaměstnance. Dále je důvodem pro vedlejší činnost péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby (a je osobou blízkou či žije ve společné domácnosti), výkon vojenské služby nebo fakt, že činnost vykonává nezaopatřené dítě.
