Hlavní navigace

Jak správně doručit oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době?

26. 1. 2012
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době udělejte nejlépe přímo na pracovišti. Pokud ho pošlete poštou, ne vždy je úkon platný. Napíšeme si, proč.

Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však nesmí ve zkušební době zrušit pracovní  poměr  v době prvních 14 kalendářních  dnů a  v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době  prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být provedeno písemně. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Čtěte více: Jak správně zrušit pracovní poměr ve zkušební době po 1. 1. 2012

O pravidlech, která letos platí pro zkušební dobu, jsme publikovali také článek Váš šéf může mít od nového roku delší zkušební dobu než vy a Jak správně počítat délku zkušební doby od roku 2012?

Dopis dávejte do ruky

Právní účinky oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době nastanou okamžikem, kdy je tato písemnost doručena druhému účastníku pracovního poměru.

Písemnosti týkající se skončení pracovního poměru, tedy i oznámení o jeho zrušení ve zkušební době, musejí být podle ust. § 334 odst. 1 zákoníku práce doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Zákoník práce upřednostňuje osobní doručení samotným zaměstnavatelem resp. jím pověřenou osobou, tedy takříkajíc „z ruky do ruky“ ve smyslu ust. § 334 odst. 2 zákoníku práce.

Teprve není-li osobní doručení nebo doručení prostřednictvím sítě či služby elektronických komunikací (za podmínek dle ust. § 335 zákoníku práce) možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb za podmínek dle ust. § 336 zákoníku práce.

Z judikatury

Doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance může provést buď sám zaměstnavatel, nebo je zaměstnavatel může učinit prostřednictvím držitele poštovní licence. Při výběru způsobu doručení do vlastních rukou zaměstnavatel nepostupuje podle vlastní úvahy; k doručení prostřednictvím držitele poštovní licence smí přistoupit, jen není-li možné, aby písemnost doručil zaměstnanci sám na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 1350/2009, ze dne 14. 7. 2010)

Realizace těchto pravidel by neměla v případě zrušení pracovního poměru ve zkušební době přinášet žádné obtíže, protože ve většině případů je zajisté doručováno zaměstnanci na pracovišti o pracovní době.

Případy, kdy je doručováno elektronicky nebo poštou, budou méně časté. Nicméně i v případě, že zaměstnavatel event. přikročí rovnou k doručení písemnosti zaměstnanci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, jde o platné doručení, pokud zaměstnanec poštovní zásilku převzal.

Osobně čili z ruky do ruky

Při osobním doručení zaměstnavatel doručuje zaměstnanci písemnost do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bydlišti nebo kdekoliv bude zastižen.

Zaměstnavatel může doručením písemnosti pověřit i jinou osobu na základě plné moci.

Pokud zaměstnavatel doručuje písemnost sám nebo prostřednictvím třetí osoby (ať už je touto osobou kdokoliv – kupř. někdo ze zaměstnanců, spolupracující osoba zaměstnavatele apod.), tedy doručuje-li „ve vlastní režii“, měl by si ve vlastním zájmu zajistit důkaz o doručení (a to podpisem zaměstnance na kopii příslušné písemnosti) či o odmítnutí převzetí písemnosti.

Očekává-li zaměstnavatel odmítnutí převzetí, je vhodné, aby si k doručení obstaral svědka a sepsal o event. odmítnutí převzetí písemnosti záznam.

Písemnost se považuje ve smyslu ust. § 334 odst. 3 zákoníku práce za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne. Zaměstnavateli pak v případném pracovněprávním sporu postačí, když toto odmítnutí převzetí prokáže.

Jestliže zaměstnanec odmítne písemnost převzít, není třeba, aby byla zasílána znovu poštou, neboť právní účinky doručení již nastaly. Za zmaření doručení písemnosti ani za odmítnutí jejího převzetí však nelze považovat skutečnost, že se zaměstnanec na výzvu nedostavil na příslušný útvar zaměstnavatele, kde mu měla být písemnost doručena.

Je-li zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz a není hospitalizován, zaměstnavatel má, resp. měl by mít jistotu, že jej s výjimkou povolených vycházek zastihne doma, kde mu může oznámení o zrušení pracovního poměru doručit.

Zaměstnavatel není vázán stanovenou pracovní dobou a rozvržením pracovních směn, může proto písemnost doručit i mimo ně, tedy kupř. brzy ráno, večer, v dny nepřetržitého odpočinku v týdnu apod. Totéž platí i o dnech dovolené, pokud během ní zaměstnavatel (nebo jím pověřená osoba) zaměstnance zastihne.

Když posíláte písemnost poštou

Je-li písemnost doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, je zaměstnavatel povinen vybrat takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost doručit poštovní zásilku obsahující písemnost za podmínek stanovených zákoníkem práce.

Písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá  na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Zaměstnavatel tedy zasílá písemnosti na poslední jemu známou adresu zaměstnance, aniž by musela být splněna podmínka, že se zaměstnanec na této adrese zdržuje.

Ačkoliv to zákoník práce výslovně nestanoví, z povahy věci je třeba, aby poštou zasílané písemnosti zasílal zaměstnavatel jako doporučenou zásilku s doručenkou a poznámkou: „Do vlastních rukou“.

Pokud by zásilku s písemností převzala jiná osoba než zaměstnanec, nebyla by tím splněna povinnost zaměstnavatele doručit předepsaným způsobem oznámení o zrušení pracovního poměru. Jestliže by byla písemnost vydána jiné osobě, než zaměstnanci, účinky doručení by tedy nenastaly.

Vedle samotného zaměstnance může být písemnost doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným (tzv. legalizovaným) podpisem zaměstnance. Doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení, tzv. „dodejkou“ či „doručenkou“.

Z judikatury

Přistoupí-li zaměstnavatel k doručení … zrušení pracovního poměru poštou, musí je zaslat jako doporučenou zásilku do vlastních rukou; převzala-li takovou zásilku jiná osoba než zaměstnanec, nebyla tím splněna povinnost zaměstnavatele doručit písemnost, a to i v případě, jestliže zásilka byla zaměstnanci dodatečně prokazatelně odevzdána.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 2638/2004, ze dne 28. 6. 2005)

Jestliže zásilku s písemností uvedenou v ust. 334 odst. 1 zákoníku práce, doručovanou zaměstnanci do vlastních rukou, převzala jiná osoba než zaměstnanec, nebyla tím splněna povinnost zaměstnavatele doručit písemnost, a to ani v případě, že zásilka byla zaměstnanci dodatečně jinou osobou odevzdána. Běh propadné lhůty k podání žaloby zaměstnance na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru (viz ust. § 72 zákoníku práce) před řádným doručením tohoto právního úkonu zaměstnanci nezapočne.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, spis. zn. 21 Cdo 2426/2000, ze dne 11. 10. 2001)

Okolnost, že zásilka obsahující písemnost uvedenou v ust. 334 odst. 1 zákoníku předaná poště (držiteli poštovní licence) zaměstnavatelem k doručení zaměstnanci, neobsahuje doručenku nebo poznámku „do vlastních rukou“, popřípadě, že je na zásilce uvedena jiná než poslední adresa zaměstnance, která je zaměstnavateli známa, nemá za následek neúčinnost doručení písemnosti zaměstnanci, jestliže zaměstnanec přes tyto nedostatky písemnost od pošty převzal. 

(Podle usnesení Krajského soudu v Ostravě spis. zn. 16 Co 176/97, ze dne 15. 5. 1997)

Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena poštou zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu.

Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl. Zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout.

V oznámení musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti. Jestliže si zaměstnanec uloženou písemnost nevyzvedne do 10 pracovních dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty.

Tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí. Za doručenou se písemnost tedy považuje 10. den úložní lhůty nikoliv až den, kdy se písemnost vrátí zaměstnavateli jako nedoručitelná.   

Trucování zaměstnanci nepomůže

Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo.

Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti. O poučení musí být proveden písemný záznam. Tento postup platí pouze pro doručovatele, zaměstnavatel není povinen na účinky odmítnutí převzetí písemnosti zaměstnance jakkoliv upozorňovat.

Jako zmaření doručení písemnosti však nelze posoudit situaci, kdy byl zaměstnanec v době doručování písemnosti na dovolené, jejíž nástup mu zaměstnavatel určil (nebo na žádost zaměstnance schválil) a z tohoto důvodu nebylo možno převzít zásilku na adrese známé zaměstnavateli.

Odmítnutí převzetí zásilky s poukazem na momentální čerpání dovolené (nebo pracovní neschopnost) by však neobstálo – písemnost by se považovala ve smyslu ust. § 336 odt. 4 věty třetí zákoníku práce za doručenou dnem (okamžikem), kdy zaměstnanec odmítl zásilku převzít.

Zaměstnanec zaměstnavateli

Zaměstnanec doručuje písemnost určenou zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele (většinou do podatelny nebo prostřednictvím svého nadřízeného vedoucího pracovníka, popř. prostřednictvím personálního útvaru apod.).

Na žádost pracovníka je zaměstnavatel povinen doručení písemnosti písemně potvrdit. Jestliže s tím zaměstnavatel souhlasí, může i zaměstnanec doručit za stanovených podmínek písemnost  prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.

Doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli je tedy více méně analogické s doručováním zaměstnavatele zaměstnanci. I zaměstnanec může samozřejmě využít služeb provozovatele poštovních služeb. Fikce doručení však v tomto případě uzákoněna není.

Zaměstnanec ale nemá povinnost doručovat do vlastních rukou zaměstnavatele).

O písemnostech zaměstnance platí, že je lze zaměstnavateli doručit jakýmkoliv způsobem, kterým se dostanou do sféry jeho dispozice, např. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, pomocí fyzické osoby, která bude ochotna doručení provést, nebo osobním předáním statutárnímu orgánu zaměstnavatele, k tomu určenému zaměstnanci, případně každému vedoucímu zaměstnanci, který je nadřízen zaměstnanci, o jehož písemnost jde.

Písemnost zaměstnance je doručena, jakmile se dostane do sféry zaměstnavatelovy dispozice. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice zaměstnavatele tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se zaměstnavatel opravdu s obsahem projevu vůle seznámil rozhodující je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah písemnosti poznat.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 1. 2006, spis. zn. 21 Cdo 563/2005 

Pokud jde o otázku, kdy je zásilka zasílaná zaměstnancem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb zaměstnavateli doručena, patrně lze dovodit s přihlédnutím ke shora citovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 1. 2006, spis. zn. 21 Cdo 563/2005, že: písemnost je doručena, jakmile se dostane do sféry dispozice zaměstnavatele.

Tedy i v případech, kdy ji zaměstnavatel odmítne převzít nebo si uloženou zásilku nevyzvedne. Za den doručení je patrně možno považovat již den, kdy se zásilka dostala do sféry dispozice adresáta, nikoli nezbytně až uplynutím úložné lhůty.

skoleni_15_4

Pokud měl zaměstnavatel objektivně možnost seznámit se s obsahem písemnosti dříve, bude zásilka považována za doručenou k tomuto dni. Právní úprava doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli není dostatečná (s obecným ust. § 337 odst. 3 zákoníku práce o tom, že doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal, nelze vždy vystačit), sporné otázky zatím nejsou vyřešeny ani judikatorně.

Použitá literatura: Černý, D.: Doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli, Právní rádce č. 4/2011, Economia a.s.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).