Hlavní navigace

Jak nakládáme s našimi penězi?

19. 5. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Loňský rok byl pro naše hospodářství úspěšný a stejně tomu tak bylo u většiny občanů. Reálné mzdy vzrostly o 3,7 % a v průměru každý z nás vytvořil hodnotu ve výši 270 000 Kč. Průměrná domácnost pak měla naspořeno téměř 340 tisíc korun. Jak jsme s penězi naložili?

Hospodářské podmínky

Jak již bylo výše uvedeno, v loňském roce se naší ekonomice dařilo a hospodářské výsledky by nám měly dodat kapku optimismu i do budoucna. Podle ČSÚ průměrný Čech získal na konci roku 2004 o 1 181 korun vyšší mzdu než ve stejném období roku 2003.

Co se týče našeho optimismu, zajímavá fakta přinesl průzkum společnosti Cetelem, z něhož vyplynulo, že jsme dokonce největšími optimisty v porovnání s našimi sousedy. Optimismus projevuje 45 % občanů, přičemž většími optimisty jsou v Evropě pouze Britové se 46 %. Z uvedeného průzkumu dále vyplynulo, že 19 % z nás očekává v budoucnu zlepšení své finanční situace a stejně tak kvality života a 45 % občanů plánuje zvyšovat v tomto roce své úspory. Více utrácet se pak chystá téměř každý třetí, přičemž nejvíce za cestování a volný čas.

Uspořeno máme 1,354 bilionu

Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2004, kterou nedávno zveřejnilo Ministerstvo financí, přinesla rovněž pozitivní závěry. Vyplynulo z ní, že české domácnosti disponovaly v polovině loňského roku úsporami ve výši 1,354 bil. Kč, což představuje 341 300 Kč na jednu domácnost. Ještě zajímavější byly závěry zprávy z pohledu vývoje úspor, neboť jejich stav se oproti stavu z konce roku 2001 zvýšil o cca 126 000 Kč.

Uvedená zpráva se dále zabývala hodnocením změn struktury úspor. Pravděpodobně s ohledem na rychlý pokles úrokových měr klesly úspory do termínových vkladů a přesunuly se do stavebního spoření. Nejinak tomu bylo v případě bankovních vkladů. Znamená to snad, že by se čeští občané začali více starat o své peníze? Odpověď je spíše negativní, neboť umisťování úspor obyvatelstva do cenných papírů, penzijních fondů, životního pojištění a fondů kolektivního investování zůstává i nadále relativně velmi nízké.

Ve zprávě se dále mimo jiné konstatuje, že z dlouhodobého pohledu pokleslo tempo přírůstku bankovních úspor, i když dynamika jejich růstu dosáhla 7,5 %. Důvody pro tento trend mohou spočívat ve vyšší spotřebě, popřípadě ve změnách struktury rozmístění uspořených prostředků.

Hospodářské výsledky finančního sektoru

Je samozřejmé, že s lepšící se ekonomickou situací domácností dochází i ke zlepšování hospodářské situace finančního sektoru jako celku. V loňském roce si tak například banky připsaly v ziscích téměř 33,17 miliard korun, což představuje téměř desetiprocentní nárůst oproti předešlému roku. Nebankovní peněžní instituce dosáhly celkového zisku 17,8 miliard korun, meziročně tedy o 28,9 % více, pojišťovny 14,4 miliard korun při rekordním meziročním zvýšení o 75,5 % a penzijní fondy 3,5 mld. Kč se slušným meziročním nárůstem 46,2 %. Na konci roku tak dosáhl objem vložených prostředků u finančních institucí 2 326,89 mld. Kč, což bylo o 151,72 mld. a o 6,98 % více než na konci roku 2003. I z těchto dat je patrné, že o úspory domácností se budou starat ve stále větší míře především nebankovní instituce (pojišťovny, penzijní fondy apod.).

Tento trend lze očekávat i ve světle zkušeností z vyspělých zemí, kde je ve srovnání s námi podstatně menší podíl bankovních vkladů a větší podíl umístěných úspor v cenných papírech, penzijním připojištění a životním pojištění. Velkým impulsem pro změny ve spotřebitelském chování by mohl být i vývoj na kapitálových trzích. Jen za loňský rok se totiž hodnota akcií umístěných na pražské burze meziročně zvýšila o 56,6 %.

Penzijní připojištění

Již téměř každý třetí občan se účastní penzijního připojištění (v průměru s příspěvkem 446 Kč a 414 Kč od zaměstnavatele), přičemž pouze za loňský rok se počet účastníků zvýšil o 8 %. Zajímavější jsou hodnoty z pohledu zapojení práceschopného obyvatelstva. V tomto případě totiž činila míra zapojení práceschopných obyvatel 62,5 % a posunula nás tak na úroveň srovnatelnou s nejvyspělejšími evropskými státy. Co se týče vložených prostředků, lze rovněž pozorovat silný růst. Objem aktiv v penzijních fondech vzrostl o 24 % na téměř 102 miliard korun a meziročně se tak zvýšil o 11,7 %. Průměrný měsíční celkový účastnický příspěvek v roce 2004 činil 471 Kč. Ministerstvo ve své zprávě shledává jako největší slabinu současného systému penzijního připojištění nevyhovující věkovou strukturu, neboť dominují účastníci starší 50 let.

Pokud bychom se zaměřili na pojištění obecně, tak nacházíme opět svižné tempo, s nímž dochází ke změnám v této oblasti finančního trhu. Objem celkového hrubého předepsaného pojistného se zvýšil z 105,95 mld. Kč v r. 2003 na 112,38 mld. Kč v r. 2004, což představovalo nárůst o 6,07 %. U životního pojištění činil nárůst 7,42 % (z 41,13 mld. Kč v roce 2003 na 44,18 mld. Kč v roce 2004), zatímco v oblasti neživotního pojištění 5,25 % (z 64,82 mld. Kč v roce 2003 na 68,20 mld. Kč v roce 2004). Pro srovnání se zahraničím se využívá ukazatel takzvané propojištěnosti, který poměřuje objemy prostředků směřujících do pojištění k hospodářské úrovni dané ekonomiky. V jeho případě pak stále vykazujeme hodnoty nižší, než které jsou běžné ve vyspělých zemích.

Investice

Pramen: MFČR

Zadlužování

V médiích často skloňované slovo zadlužování odráží skutečnost, že během uplynulého roku došlo k prudkému nárůstu úvěrů poskytnutých obyvatelstvu. Jeho zadluženost bankovními úvěry tak vzrostla o úctyhodných 76,51 mld. Kč (zatímco vklady jen o 66,19 mld. Kč). Pozitivní na celé věci je však ta skutečnost, že téměř 70 % z celkových úvěrů poskytnutých domácnostem je určeno na bytovou výstavbu a jedná se tak o úvěry investičního charakteru. Toto svižné tempo zadlužování bude nejspíše patrné i v následujících letech, neboť ve srovnání s EU 15 je objem hypoték v ČR zhruba osmkrát nižší.

Stavební spoření

Obliba stavebního spoření je stále velká, ačkoliv utrpěla v loňském roce značný šrám. Snížení ročního příspěvku ze státní pokladny ze 4,5 tisíce korun na 3 tisíce korun představovalo značný impuls pro občany k uzavření nových smluv do konce roku 2003, a proto došlo v roce 2004 poprvé v historii stavebního spoření k poklesu celkového počtu nově uzavřených smluv, a to o celých 85 %.

dan_z_prijmu

Stavební spořitelny však stále vykazují značný převis úvěrových zdrojů nad poskytnutými úvěry, neboť poměr mezi vklady ve stavebním spoření a úvěry ze stavebního spoření činil 291,24 mld. Kč ku 84,35 miliardám Kč. Letošní rok bude nejspíše opět rokem, kdy se po horečce z roku 2003 bude trh vzpamatovávat. Ke konci prvního čtvrtletí stavební spořitelny totiž získaly celkem 83 669 nových smluv a počet smluv, na které si klienti spoří, klesl na 5 824 084. To je o 75 000 méně než na konci roku 2004 a o plných 476 000 méně než na konci roku 2003.

Hazard

Sny o rychlém zbohatnutí byly možná i příčinou toho, proč v minulém roce pokračovaly objemy vsazených peněž v rychlém růstu. Ten činil celých 6,6 mld. Kč a navýšil tak celkově prosázenou částku na 84,6 mld. Kč. Nutno dodat, že šťastlivci si z hazardu odnesli o 5 mld. Kč více než v roce 2003 a celkem činil objem vyplacených výher 64,2 mld. Kč. Kladete-li si otázku, kudy tyto peníze „protekly“, tak odpověď bude znít prostřednictvím výherních hracích přístrojů, které jen za loňský rok pohltily téměř 48 miliard korun. Překvapivě kursové sázky zaznamenaly oproti roku 2003 pokles o 560 mil. Kč na 10,6 mld. Kč.

Co očekáváte od letošního roku?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).