Hlavní navigace

Jak na nemocenskou od září do prosince 2008

24. 9. 2008
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

V poslední době byla nemocenskému pojištění věnována velká, avšak z důvodu častých a po sobě rychle následujících změn zasloužená pozornost. Od září nás provází další změna, která potrvá jen do konce roku. A od ledna se opět nemocenská změní

„Nemocenská“ je lidově zvaná sociální dávka, která nahrazuje ucházející příjem účastníkům nemocenského pojištění (povinně pojištěným zaměstnancům a též dobrovolně pojištěným osobám samostatně výdělečně činným – tzv. soukromým podnikatelům), jež byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jimž byla nařízena karanténa; dále v době ústavní péče nebo komplexní (zdravotní pojišťovnou plně hrazené) péče lázeňské apod.

Především zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, byl v poslední době opakovaně měněn a doplňován, zejména reformním zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb. s účinností od 1. ledna 2008, pak derogačním (zrušovacím) nálezem Ústavního soudu č. 166/2008 Sb. s účinností od 30. června 2008 a posléze (na rozhodnutí konstitučního tribunálu reagující) novelou zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců (tj. zákonem č. 305/2008 Sb.) s účinností od 1. září 2008. Poslední novelizace je součástí zákona měnícího vícero předpisů nemocenského zabezpečení.

Jak to bylo? Přetahovaná o karenční dobu

Od 1. ledna 2008 přestalo být v rámci vládní reformy veřejných financí (tzv. stabilizace veřejných rozpočtů) nemocenské vypláceno za první 3 dny pracovní neschopnosti (nebo nařízené karantény), současně došlo ke snížení sociálních dávek za dobu od 4. dne trvání pracovní neschopnosti. Nevyplácení nemocenského za prvé 3 dny pracovní neschopnosti – tzv. karenční dobu – však shledal Ústavní soud v rozporu s ústavně zaručenými sociálními právy občanů, a proto některé restriktivní kroky, některá ustanovení upravující tuto karenční dobu v nemocenském pojištění zaměstnanců (dle zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů), s účinností od 30. června 2008 svým nálezem č. 166/2008 Sb. zrušil. V důsledku toho začalo být od 30. června 2008 nemocenské vypláceno znovu i za prvé 3 dny pracovní neschopnosti a (za určitých podmínek) i za prvé 3 dny nařízené karantény (pokud karanténa trvala déle než 3 dny).

To vše ale jen osobám pojištěným (dle zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tedy zejména povinně pojištěným zaměstnancům, činným v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti a dobrovolně pojištěným osobám samostatně výdělečně činným (ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Kalkulačka sociálních dávek

Spočítejte si, kolik dostanete na státních sociálních dávkách

  1. Nemocenská (XLS 36 bytů)
  2. Ošetřování člena rodiny (XLS 18 bytů)
  3. Peněžitá podpora v mateřství (XLS 20 bytů)

Ústavní soud totiž reformní změny, tedy některá zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů změněná ustanovení, zrušil právě jen v zákoně o nemocenském pojištění zaměstnanců. Jiné právní předpisy nemocenského zabezpečení (péče), v nichž byla provedena obdobná restriktivní opatření, nebyly totiž konstitučnímu soudu k posouzení jejich ústavně-právní konformity předloženy. Ústavní soud, vázaný jemu předloženým návrhem, proto nemohl do znění dalších nemocenských předpisů zasáhnout, k jejich změně však vyzval moc zákonodárnou v odůvodnění svého derogačního nálezu týkajícího se zákona č. 54/1956 Sb.

Současně od 30. června 2008 došlo ke zvýšení nemocenských dávek za prvé 3 dny pracovní neschopnosti, a to nejen oproti jejich výši v období od 1. ledna do 29. června 2008, kdy byly na nulové úrovni, ale i oproti původní výši, která se uplatňovala (vyplácela) v období do 31. prosince 2007.

Problémy s karanténou

Ovšem při nařízené karanténě i od 30. června 2008 do 31. srpna 2008 náleželo nemocenské až v případě, že karanténa trvala déle než 3 kalendářní dny; trvala-li karanténa déle než 3 kalendářní dny, náleželo nemocenské od prvního dne karantény; pokud (v praxi spíše výjimečně) karanténa trvala jen 1 až 3 dny, nemocenské nenáleželo.

Pokud jde totiž o nárok na nemocenské dávky při karanténě, nebyly derogační změny nálezu Ústavního soudu, účinné od 30. června 2008, důsledně provedeny, neboť Ústavní soud zrušil toliko ust. věty druhé § 16 zákona, ovšem nezrušena zůstala v ust. § 16 větě první slova trvá-li karanténa déle než 3 kalendářní dny; ta byla zrušena až s účinností od 1. září 2008 novelou zákona.

Opětné snížení nemocenského

Od 1. září 2008 nemocenské v době prvních 3 dnů pracovní neschopnosti, jakož i nařízené karantény, za 1 kalendářní den činí 25 % redukovaného denního vyměřovacího základu pojištěnce (zaměstnance), což je v podstatě jeho redukovaný (čili nikoliv samozřejmě celý) hrubý příjem připadající na 1 kalendářní den. Nerozlišuje se již karanténa v délce 1 až 3 dny a 4 dny více. Snížily se nemocenské dávky za prvé 3 dny pracovní neschopnosti (karantény) z 60 % na 25 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Od 4. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti (karantény) nemocenské činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (v době od 30. června 2008 do 31. srpna 2008 se sazba 60 % uplatňovala i v období od 1. do 3. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény), od 31. do 60. dne nemocenské činí 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 61. kalendářního dne pak 72 %.

Zákonem předepsanou redukci denního vyměřovacího základu zachycuje přehledně tabulka. Další tabulka pak zachycuje příslušné procentní sazby pro výpočet nemocenského z denního vyměřovacího základu. Poslední tabulky pak porovnávají úroveň nemocenských dávek v jednotlivých obdobích.

Redukce denního vyměřovacího základu (hrubého denního příjmu) pojištěnce pro účely výpočtu nemocenského od 1. 1. 2008
Z částky se započte
do 550 Kč 90 %
od 551 Kč do 790 Kč 495 Kč + 60 % z rozdílu zjištěného DVZ a částky 550 Kč
od 791 Kč 639 Kč

Zdroj: Autor, resp. ust. § 18 odst. 7 písm. a) zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Procentní sazby nemocenského od 1. září 2008

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

  • 25 % denního vyměřovacího základu od 1. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 3. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (v této době tedy nejvyšší nemocenská dávka činí 160 Kč),
  • 60 % denního vyměřovacího základu od 4. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (v této době tedy nejvyšší denní nemocenská dávka činí 384 Kč),
  • 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (v této době tedy nejvyšší denní nemocenská dávka činí 422 Kč),
  • 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (v této době tedy nejvyšší denní nemocenská dávka činí 461 Kč).

Zdroj: Autor, resp. ust. § 17 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Porovnání maximální výše nemocenského
Výše nemocenské dávky za 1 kalendářní den v Kč
1. – 3. den 4. – 14. den 15. – 30. den 31. – 60. den 61. – 365. den
v r. 2007 160 441 479 479 479
v r. 2008 (1. 1. – 29. 6.) 0 384 384 422 461
v r. 2008 (30. 6. – 31. 8.) 384 384 384 422 461
v r. 2008 (1. 9. – 31. 12.) 160 384 384 422 461

Zdroj: Autor

Porovnání výše nemocenského při průměrném měsíčním příjmu 20.000 Kč
Výše nemocenské dávky za 1 kalendářní den v Kč
1. – 3. den 4. – 14. den 15. – 30. den 31. – 60. den 61. – 365. den
v r. 2007 140 387 425 425 425
v r. 2008 (1. 1. – 29. 6.) 0 336 336 370 403
v r. 2008 (30. 6. – 31. 8.) 336 336 336 370 403
v r. 2008 (1. 9. – 31. 12.) 140 336 336 370 403

Zdroj: Autor

Návrat k dřívější úpravě

Lze zjednodušeně konstatovat, že právní úprava nemocenského za dobu prvních 3 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény se od 1. září 2008 (do 31. prosince 2008) v zásadě (pokud jde o její principy) vrátila k právnímu stavu, který tu byl do 31. prosince 2007, tedy před účinností změn dle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů.

Obdobná legislativní opatření byla provedena příslušnou novelou i v oblasti nemocenské péče v ozbrojených silách, byl tedy novelizován i zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.

Zcela nově od 1. ledna 2009

Další významné změny v nemocenském pojištění nastanou od 1. ledna 2009, kdy začne být uplatňován zcela nový systém nemocenského zabezpečení, neboť vstoupí v účinnost nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., jehož původní účinnost plánovaná na 1. ledna 2007 byla dvakráte odložena, a to nejprve na 1. ledna 2008, posléze na 1. ledna 2009, mezitím byl zákon několikrát novelizován. Nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že nemocenské náleží teprve od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény pojištěnce.

skoleni_15_4

Zákoník práce proto upravuje nový typ náhrady mzdy nebo platu (resp. odměny z dohody o pracovní činnosti), kterou je (resp. bude) zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci v pracovním poměru (resp. zaměstnanci činnému na dohodu o pracovní činnosti) v období prvních 14 kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény namísto nemocenského (a to za dny, které jsou pro zaměstnance dny pracovními, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí – samozřejmě při splnění podmínek nároku na výplatu nemocenského podle nemocenských předpisů) a stanoví (v ust. § 192 a násl.) podmínky, za nichž tato náhrada přísluší.

Karenční dobu bude moci zaměstnavatel vyloučit

Náhrada příjmu bude příslušet za prvé 3 dny karantény, nikoliv (ze zákona) za prvé 3 dny pracovní neschopnosti; náhradu za prvé 3 dny pracovní neschopnosti bude možno dohodnout smluvně nebo stanovit vnitřním předpisem.

Byli jste v posledním roce nemocní? A jak jste to řešili?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).