Hlavní navigace

Jak jsou vysoké a jak se počítají úroky z prodlení?

20. 9. 2016
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Úroky z prodlení jsou nyní jedinou (jednotnou) zákonnou sankcí vůči dlužníkovi, který včas neplatí, protože poplatek z prodlení byl zrušen.

Jejich výši stanoví vláda a ČNB, můžete si ale dohodnout i jinou výši. Často se v Poradně objevují dotazy na úroky z prodlení. Přinášíme obsáhlejší příspěvek, který by měl odpovědět na všechny dotazy.

V prodlení je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, můžete vy jako věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednáte-li si výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Znamená to, že na rozdíl od dřívějších pravidel (dle zrušeného starého občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013) si vy coby věřitel a dlužník můžete (podle nového občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014) dohodnout smluvní úroky z prodlení výší odchylné od zákonných úroků z prodlení.

Právní úprava účinná od 31. 12. 2013 byla postavena na zákazu anatocismu. Úročeny však mohou být nově i úroky z prodlení. Podle ust. § 1932 odst. 1. nového občanského zákoníku má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Určí-li však dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se podle ust. § 1932 odst. 2 náklady i úroky. Jakkoliv však byly dříve úroky z úroků nepřípustné, již v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, spis. zn. 35 Odo 101/2002, se konstatuje: Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. Z toho je zřejmé, že bylo a je též možno dosáhnout toho, abyste mohli jako věřitel úspěšně požadovat platbu úroků z příslušenství dlužné pohledávky, smluvním ujednáním mezi stranami o tom, že příslušné příslušenství pohledávky – úroky – se stávají součástí jistiny.

Úprava zákonných úroků z prodlení prošla v posledních letech zajímavým vývojem, pravidla se často měnila, a proto je třeba pečlivě rozlišovat, kdy k prodlení došlo. Od 1. 1. 2016 také došlo k vypuštění poplatku z prodlení ze zákona č. 67/2013 Sb. Na prodlení s úhradami služeb se proto nově aplikuje obecná úprava obsažená v novém občanském zákoníku, podle které máte jako věřitel právo na zákonný úrok z prodlení.

Pevná sazba

Před 15. červencem 1994 činily úroky z prodlení 3 % ročně. Šlo o pevnou sazbu, která nebyla odvozována od žádné sazby České národní banky, resp. předtím Státní banky československé.

Dvojnásobek diskontní sazby a neměnná sazba

Od 15. července 1994 do 27. dubna 2005 výše úroků z prodlení činila ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Procentní sazba úroků zůstávala pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila diskontní sazba ČNB.

Datum Výše úroků z prodlení
15. 7. 1994 – 23. 10. 1994 16
24. 10. 1994 – 25. 6. 1995 17
26. 6. 1995 – 20. 6. 1995 19
21. 6. 1996 – 26. 5. 1997 21
27. 5. 1997 – 13. 8. 1998 26
14. 8. 1998 – 26. 10. 1998 23
27. 10. 1998 – 22. 12. 1998 20
23. 12. 1998 – 11. 3. 1999 15
12. 3. 1999 – 2. 9. 1999 12
3. 9. 1999 – 26. 10. 1999 11
27. 10. 1999 – 22. 2. 2001 10
23. 2. 2001 – 26. 7. 2001 8
27. 7. 2001 – 29. 11. 2001 8,5
30. 11. 2001 – 21. 1. 2002 7,5
22. 1. 2002 – 31. 1. 2002 7
1. 2. 2002 – 25. 4. 2002 6,5
26. 4. 2002 – 25. 7. 2002 5,5
26. 7. 2002 – 31. 10. 2002 4
1. 11. 2002 – 30. 1. 2003 3,5
31. 1. 2003 – 25. 6. 2003 3
26. 6. 2003 – 31. 7. 2003 2,5
1. 8. 2003 – 24. 6. 2004 2
25. 6. 2004 – 26. 8. 2004 2,5
27. 8. 2004 – 27. 1. 2005 3
28. 1. 2005 – 31. 3. 2005 2,5
1. 4. 2005 – 27. 4. 2005 2

Reposazba + 7 procent a případná změna dvakrát do roka

Od 28. dubna 2005 do 30. června 2010 výše úroků z prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla a je (a jde-li o prodlení započaté do 30. 6. 2010 včetně, stále bude) výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Procentní sazba úroků se tedy event. měnila, mění a bude měnit vždy k 1. lednu a 1. červenci kalendářního roku. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjela od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro první den toho kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo.)

Datum Výše úroků z prodlení
28. 4. 2005 – 30. 6. 2005 9,5
1. 7. 2005 – 31. 12. 2005 (2. pololetí r. 2005) 8,75
1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 (1. a 2. pololetí 2006) 9
1. 1. 2007 – 30. 6. 2007 (1. pololetí r. 2007) 9,5
1. 7. 2007 – 31. 12. 2007 (2. pololetí r. 2007) 9,75
1. 1. 2008 – 30. 6. 2008 (1. pololetí r. 2008) 10,5
1. 7. 2008 – 31. 12. 2008 (2. pololetí r. 2008) 10,75
1. 1. 2009 – 30. 6. 2009 (1. pololetí r. 2009) 9,25
1. 7. 2009 – 31. 12. 2009 (2. pololetí r. 2009) 8,5
1. 1. 2010 – 30. 6. 2010 (1. pololetí r. 2010) 8

Reposazba + 7 procent a neměnná sazba

Od 1. července 2010 do 30. června 2013 výše úroků z prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstávala, zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila nebo změní repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjela od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.)

Datum Výše úroků z prodlení
1. 7. 2010 – 31. 12. 2010 (2. pololetí r. 2010) 7,75
1. 1. 2011 – 30. 6. 2011 (1. pololetí r. 2011) 7,75
1. 7. 2011 – 31. 12. 2011 (2. pololetí r. 2011) 7,75
1. 1. 2012 – 30. 6. 2012 (1. pololetí r. 2012) 7,75
1. 7. 2012 – 31. 12. 2012 (2. pololetí r. 2012) 7,5
1. 1. 2013 – 30. 6. 2013 (1. pololetí r. 2013) 7,05

Reposazba + 8 procent a neměnná sazba

Od 1. července 2013 do 31. prosince 2013 výše úroku z prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstávala, zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjela od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.)

Datum Výše úroků z prodlení
1. 7. 2013 – 31. 12. 2013 (2. pololetí r. 2013) 8,05

Od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale už ani od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo, nýbrž od repo sazby platné v první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.)

Datum Výše úroků z prodlení
1. 1. 2014 – 30. 6. 2014 (1. pololetí r. 2014) 8,05
1. 7. 2014 – 31. 12. 2014 (2. pololetí r. 2014) 8,05
1. 1. 2015 – 30. 6. 2015 (1. pololetí r. 2015) 8,05
1. 7. 2015 – 31. 12. 2015 (2. pololetí r. 2015) 8,05

1. 1. 2016 – 30. 6. 2016 (1. pololetí r. 2016)
8,05
30. 6. 2016 – 31. 12. 2016 (2. pololetí r. 2016) 8,05

Vývoj diskontní sazby a reposazby ČNB viz na internetové stránce ČNB.

Pozor na časté změny

S ohledem na to, že byl opakovaně podstatným způsobem změněn mechanismus výpočtu úroků z prodlení, je třeba přesně rozlišovat, kdy k prodlení došlo, a věnovat maximální pozornost přechodným opatřením, aby úroky byly počítány správným způsobem:

Postupně bylo zavedeno několik rozdílných právních úprav a mechanismů výpočtu úroků z prodlení. Přitom všechny jsou současně uplatňovány v praxi. Je třeba vzít v potaz, že dlužné částky nejsou v praxi soudně vymáhány bezprostředně poté, co dlužník neplní své povinnosti dobrovolně a ocitne se v prodlení. Nikoliv nevýznamnou dobu trvá nalézací soudní řízení, z něhož (resp. než z něho) vzejde pravomocné a (exekučně) vykonatelné rozhodnutí ukládající dlužníkovi zaplacení dlužné částky včetně úroků z prodlení. Další čas uplyne, než jsou dlužné částky – včetně úroků z prodlení – vymáhány exekučně; úroky z prodlení jsou proto vyčíslovány obvykle zpětně – často za časově poměrně vzdálené období.

Určující – pro výběr správného mechanismu počítání úroků z prodlení – je první den prodlení, nikoliv období trvání (období, kdy trvalo) prodlení. Ostatně to potvrzuje i názor Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí ze dne 5. 4. 2000, spis. zn. 25 Cdo 213/2000, uzavřel: Pro stanovení výše úroků z prodlení (…) není rozhodující, od kterého data věřitel úroky požaduje, nýbrž den, kdy se dlužník dostal do prodlení.

Výpočtové vzorce

Výpočet úroků z prodlení za určité období (prodlení s úhradou dluhu), jestliže prodlení nastalo po 30. 6. 2010, lze shrnout v následujícím vzorci: úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně) / počet dnů daného kalendářního roku.

Jestliže prodlení nastalo od 28. dubna 2005 do 30. června 2010, uplatňuje se odlišný výpočtový vzorec: úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. ode dne změny sazby úroků z prodlení (vždy 1. 1. nebo 1. 7.), resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne předcházejícího dni (následující) změny sazby úroků z prodlení (vždy 30. 6. nebo 31. 12.) včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně, resp. do dne úhrady dluhu včetně) / počet dnů daného kalendářního roku.

Doba prodlení

Ačkoliv se v praxi objevují i názory, že úrok z prodlení přísluší jen do dne předcházejícího dni zaplacení dluhu (tedy nikoliv včetně dne jeho úhrady), úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (tj. ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy (v němž) mělo být nejpozději zaplaceno) do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně.

Občanský zákoník tuto otázku explicitně neřeší, na rozdíl např. od daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který v ust. § 252 odst. 2 větě první určuje: Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. (Výše úroku z prodlení odpovídá podle ust. § 252 odst. 2 věty druhé daňového řádu ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.) Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. srpna 2009, uzavřel: Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.

skoleni_15_4

Získáte-li dlužnou mzdu i s úroky, zaplatíte z nich daň

Úroky z prodlení dle občanského zákoníku se samozřejmě uplatňují i ve vztazích pracovně-právních. Nejvyšší soud ČR nedávno řešil i otázku, od kdy nastává prodlení zaměstnavatele se splněním vašeho práva coby zaměstnance na mzdu, jestliže jste se nedostavili v určeném termínu na stanovené místo k výplatě a jestliže vám zaměstnavatel nejpozději v nejbližší pracovní den nezaslal mzdu na svůj náklad a nebezpečí, od kdy mu tedy k dlužné mzdě náležejí i úroky z prodlení. Prodlení zaměstnavatele se splněním práva zaměstnance na mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu nenastává již tehdy, jestliže si zaměstnanec nevybere bez vážných důvodů mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu ve stanoveném pravidelném termínu výplaty a na pracovišti (nebyla-li dohodnuta jiná doba nebo jiné místo výplaty) nebo jestliže zaměstnavatel nezašle zaměstnanci, který se nemohl dostavit k výplatě z vážných důvodů, mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, ledaže by se se zaměstnancem dohodl na jiném termínu nebo způsobu výplaty. K prodlení dochází vždy teprve uplynutím období splatnosti. Je-li mzda, plat nebo náhrada mzdy nebo platu splatná – ve smyslu ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce – nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu, je tu rozhodné, zda právo zaměstnance (jako věřitele) na mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu bylo splněno (či zůstalo nesplněno) před uplynutím posledního dne takového měsíce, a prodlení se splněním takového dluhu vzniká od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, jehož uplynutím nastala splatnost mzdy, platu nebo náhrady mzdy nebo platu. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 403/2014, ze dne 15. 1. 2015.)

Nejvyšší soud ČR se již dříve zabýval otázkou, zda zdanění podléhají úroky z prodlení z dlužné mzdy, kterou doplácí zaměstnavatel zaměstnanci. Mezi příjmy, které plynou zaměstnanci v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce patří mj. i náhrady za ztrátu příjmů ze závislé činnosti, a to včetně úroků z prodlení. Úroky z prodlení je nutno zdanit stejně jako příjem ze závislé činnosti spolu s ostatní mzdou (resp. náhradou mzdy), neboť se jedná o příjem, který zaměstnanec dostává v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Mzda přísluší za výkon závislé činnosti, a pokud je zpožděna její výplata a v důsledku toho jsou přiznány úroky z prodlení, tedy další příjem, je nesporné, že se jedná o zvýšení příjmu ze závislé činnosti. (Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 20 Cdo 2006/2011, ze dne 24. 4. 2012.)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).