Hlavní navigace

Jak funguje platební styk mezi státy Evropské unie?

6. 8. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Evropská unie stanovila pravidla pro provádění mezinárodního platebního styku mezi bankou a klientem na území EU. Jaká to jsou?

Evropská unie vytvořila speciální pravidla také pro provádění mezinárodního platebního styku mezi bankami a klienty, působících v členských státech. S těmito pravidly vás chci stručně seznámit.

Jedním ze základních pojmů v této oblasti je tzv. přeshraniční platební styk, který je definovaný jako převod prostředků v rámci Evropské unie nebo v rámci tzv. Evropského hospodářského prostoru (tj. Norska, Islandu a Lichtenštejnska).

Je proveden v měně státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (tedy včetně švýcarských franků, kterými se platí v Lichtenštejnsku a až do výše protihodnoty 50 000 euro).

Provádění přeshraničního platebního styku je zajišťováno jednak stejným způsobem jako provádění zahraničního platebního styku (tj. pomocí korespondenčních bank, resp. systému SWIFT), jednak specifickými platebními systémy (např. systémem TARGET nebo EURO1).

Přečtěte si také: Velký reality test kurzů a výběrů z bankomatů v zahraničí

Bez čeho nezaplatíte?

Každá platba, která má být provedena v rámci přeshraničních převodů, musí obsahovat (vedle obvyklých náležitostí platebního příkazu) další  dvě nutné náležitosti, a to tzv. IBAN – International Bank Account Number a tzv. BIC – Bank Identifier Code (jedná se o swiftovou adresu).

Obchodní banky, které působí v Evropské unii, mají povinnost poskytnout svému klientovi na jeho žádost IBAN jeho účtu na výpisu z účtu nebo v příloze k němu.

Z hlediska cen za přeshraniční platby v eurech, platí, že ceny účtované bankou za přeshraniční platby v eurech nesmějí být vyšší než ceny za domácí platby v eurech. 

Banka může účtovat dodatečné ceny, pokud klient nepoužije IBAN příjemce a BIC jeho banky. To je hlavní důvod, proč plátci v Evropské unii požadují od klientů českých bank jejich IBAN. Při nepoužití IBANu na přeshraničním příkazu jim může banka účtovat mnohonásobně vyšší ceny, případně může takový příkaz odmítnout.

Svým zahraničním partnerům (odběratelům) mimo Evropský hospodářský prostor (viz výše) může klient nadále poskytovat číslo účtu jak v domácím formátu, tak ve formátu IBAN. Použití IBANu může však s postupující automatizací zahraničního platebního styku zpracování zkvalitnit a urychlit.
Obchodní banka příjemce připíše částku platební transakce na platební účet příjemce neprodleně poté, kdy byla připsána na její účet.

 U platebních transakcí v měně jiného než členského státu Evropské unie (EU), resp. Evropského hospodářského prostoru (EHP) nebo u platebního účtu vedeného v měně jiného než členského státu EU (resp. mimo EHP), do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla platební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce.

Obecně platí, že klient si po dohodě s příjemcem platby může vybrat ze tří různých režimů placení ceny (poplatků) za převod finančních prostředků, a to:

  • BEN, kdy poplatek platí pouze příjemce platby.
  • OUR, kdy ceny platí pouze plátce.
  • SHA, kdy stanovené ceny za provedení transakce platí plátce i příjemce platby, a to vždy ceny tzv. „u svojí banky“.

Existuje povinnost používat poplatku SHA pro transakce do zemí Evropské unie a do Islandu, Norska a Lichtenštejnska a zároveň prováděné v měnách, používaných v těchto státech. Jinak řečeno, není v této oblasti možné využít poplatek typu BEN.

Projekt SEPA

V souvislosti s prováděním platebního styku v Evropské unii je nutné zmínit tzv. Společnou evropskou platební oblast – SEPA (neboli Single Euro Payments Area). Jedná se o oblast, ve které budou všechny ekonomické subjekty provádět a přijímat platby v měně euro, a to jak přeshraniční, tak i vnitrostátní za stejných podmínek, a to bez ohledu na stát, ve kterém má svoje sídlo.

SEPA v rámci standardizace nepřináší nivelizaci cen neboli poplatků za obchodními bankami poskytované služby. Nejde o to, aby ceny u všech bank byly navzájem stejné, ale o to, aby každá obchodní banka zpoplatňovala ve stejné výši eurové platby, a to jak domácí, tak také přeshraniční.

Nutným předpokladem vzniku Jednotné oblasti pro platby v eurech „SEPA“ je harmonizace právního prostředí v EU. Tento potřebný právní rámec by zakotvila nová Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu. V České republice byly požadavky Směrnice promítnuty do nového zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

 SEPA je velmi náročným projektem. Jeho složitost je dána také tím, že je třeba v Evropské unii dosáhnout konsenzu zemí na společných standardech, postupech a pravidlech, což někdy znamená opustit i dobře zavedené a fungující národní principy.

Zpočátku ještě mohou být v zemích SEPA existující pravidla pro vnitrostátní platební styk zachována a budou platit souběžně s pravidly SEPA, postupně si zákazníci budou moci vybrat mezi „starými“ národními a novými „evropskými“ platebními produkty. Konečným cílem je převést i vnitrostátní platební styk na nové standardy SEPA, a tím „zrušit“ rozdíly mezi platbami domácími a přeshraničními (viz rovněž www.czech-ba.cz).

Projekt SEPA je řízen Evropskou komisí a současně i podporován tzv. Evropskou platební radou (EPC-European Payments Council).

skoleni_15_4

  • jednotná měna (tedy euro),
  • jednotný soubor platebních nástrojů, konkrétně bezhotovostní úhrady, inkaso a platby uskutečňované prostřednictvím platebních karet,
  • efektivní infrastruktura pro platební styk v eurech,
  • jednotné technické normy a platební postupy,
  • harmonizovaný právní základ a zároveň
  • průběžný rozvoj nových služeb, orientovaný na spotřebitele.

Největší výhodou SEPA je standardizace, tedy jasně definované časové lhůty pro zpracování, formáty přenosu dat a zpoplatnění plateb.

Základními nástroji SEPA jsou

  • SEPA úhrada (SEPA Credit Transfer = SCT),
  • SEPA inkaso (SEPA Direct Debit = SDD),
  • platební karty,
  • jednotná oblast pro hotovostní služby v eurech (SECA).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se dlouhodobě věnuje tématům bankovních služeb.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).