Životní úroveň penzistů v zemích Evropské unie je vysoká a jednotlivé členské státy garantují výši minimální penze, která je ve většině zemí výrazně vyšší než životní minimum. Nárok na tuto penzi má však občan, který splnil nárok na výplatu důchodu (tj. důchodový věk a počet odpracovaných let).
Samozřejmě, kdo chce, aby jeho životní úroveň při odchodu do důchodu neklesla, musí mít uzavřeno penzijní připojištění či jiným způsobem si v průběhu aktivního života spořit na stáří a ne se pouze spoléhat na stát. Současná výše vyplácených penzí je pro většinu evropských států luxus a dá se očekávat, že se bude v budoucnosti snižovat. Odpovědnost se bude více přesouvat na každého z nás.
Nejvyšší průměrná penze je ve Švédsku a Dánsku
V současné době se průměrná penze v patnácti původních zemích Evropské unie pohybuje okolo 65 % čistého měsíčního příjmu občana (v Česku okolo 55 %). Nejvyšší penze jsou potom ve Švédsku a Dánsku (okolo 80 % předchozího výdělku) a Německu, Rakousku a Lucembursku (přes 70 % předchozího výdělku).
Nejnižší penze jsou v Irsku, Portugalsku a Řecku (dosahují obdobné úrovně jako v Česku). Téměř všechny důchody nejsou zdaněny a jsou vypláceny již „čisté“. Současný průměrný důchod v Česku se pohybuje okolo 7200 Kč.
Stát | Měsíční minimální penze |
---|---|
Belgie | 771 euro |
Dánsko1 | 1065 euro |
Finsko | 411 euro |
Francie | 526 euro |
Irsko | 576 euro |
Itálie | 425 euro |
Lucembursko | 1108 euro |
Německo1 | 633 euro |
Nizozemí2 | 874 euro |
Portugalsko | 190 euro |
Rakousko | 631 euro |
Řecko | 199 euro |
Španělsko | 385 euro |
Švédsko | 521 euro |
Velká Británie | 744 euro |
1) Země, kde je minimální mzda stanovena ve výši životního minima.
2) V Nizozemí je minimální penze ve výši 70 % z minimální mzdy (minimální mzda = 1249 euro měsíčně).
Pramen: „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland
Jak vidíme z přiložené tabulky, je výše minimální penze nejvyšší v Lucembursku, kde má občan v důchodovém věku a při stanoveném počtu odpracovaných let nárok na penzi ve výši 1108 euro měsíčně, ať už byly jeho výdělky během jeho produktivního věku jakkoliv vysoké.
Naopak nejnižší státem garantovaná penze při splněných podmínkách pro výplatu důchodu je v Portugalsku (190 euro) a v Řecku (199 euro).
Pokud občan nesplní podmínky na výplatu státní starobní penze, dostává ve všech zemích sociální dávky do výše životního minima (pokud však nevlastní žádný movitý majetek nebo jiné hodnotné věci, které by mohl prodat).
Čistá mzda versus výše penze
Při porovnávání průměrného důchodu a průměrné čisté mzdy musíme být velice opatrní, protože průměrnou penzi má přibližně 50% občanů, kdežto průměrnou mzdu ani ne 30 % občanů.
Je to kvůli tomu, že výše průměrné mzdy dosahovaná např. v České republice je velmi ovlivněna extrémně vysokými mzdami manažerů, právníků, ředitelů velkých podniků a pod., díky jejichž vysokým mzdám je vyšší i průměrná mzda, na kterou potom mnoho občanů ani nedosáhne. Při výpočtu průměrného důchodu se to neděje, protože kvůli redukci při výpočtu starobní penze dostane občan, jehož příjem se pohybuje přes 50 000 Kč, penzi v přibližné výši 12 000 Kč.
Důchodové systémy jsou v krizi
Evropské důchodové systémy jsou v krizi. V poslední době se mluví o naprosté nutnosti reformy penzijního systému v mnoha státech Evropské unie. Průběžný způsob financování (pay-as-you-go) nastavený ve většině zemích Evropské unie je v dnešní podobě vzhledem k demografickým trendům dlouhodobě neudržitelný. V tomto systému lidé v produktivním věku (pracující) financují penze spoluobčanů v důchodovém věku.
Kdo bude ale platit penzi současných pracujících až budou v důchodovém věku? A jakou bude mít tato penze reálnou hodnotu? Vždyť v Evropě bude v příštích 25 letech docházet k neustálému stárnutí populace a úbytku pracovní síly. Souvisí to s klesající porodností a vyšším průměrným věkem dožití.
Státní penze nebude stačit
Všichni si chceme i na podzim života užívat svoje každodenní radosti a starosti plnými doušky. K tomu nám, stejně jako i občanům v Evropské unii, pouze státem garantovaná penze zdaleka nebude stačit. Proto musíme vzít věci do svých rukou. Jenom my jsme odpovědni za svůj život, stát se o nás nepostará.
Musíme se inspirovat současným trendem v moderním světě. Jakmile má mladý člověk zabezpečenou svou vlastní rodinu a má vyřešenu bytovou situaci, začíná myslet i na finanční zabezpečení v době svého důchodu. K tomu dochází přibližně již ve 30 letech. Čili již ve velmi mladém věku pravidelně odkládá část svého příjmu na svou budoucí penzi. Spoření na stáří je doplňkem důchodového systému. Ale významným, neboť občané si střádají dlouhá léta a sami ovlivňují konečnou výši své vlastní penze.
Jednotlivým vládám členských zemích Evropské unie je jasné, že je nutné klást stále větší důraz na osobní odpovědnost budoucích penzistů a posilovat roli penzijního připojištění. Jako vzor může posloužit všem ostatním zemím Švédsko, za dlouhodobě udržitelný penzijní systém je považován systém Irska a Velké Británie, Nizozemska a Lucemburska (v těchto zemích hraje spořící prvek velikou roli a státní výdaje na penze nejsou v porovnání s ostatními zeměmi tak vysoké).