Hlavní navigace

Desetník: Taky se bojíte peněz?

10. 2. 2003
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Úroky padají, nezaměstnanost roste, extrémní výhodnost stavebního spoření se chýlí ke konci – jeden aby se pomalu začínal bát o světlé zítřky.

DESETNÍK 3/2003 (27.1.2003–9.2.2003)

Vítejte u třetího Desetníku. Co přineslo uplynulých deset pracovních dnů? Pokles úroků u hypoték i vkladů, přetahování o regulované nájemné a stavební spoření, nezastavitelné zdražování poplatků, jedno zajímavé výročí, některé netradiční novinky a spoustu dalšího.



Úroky padají – kde se to zastaví?
Česká národní banka na svém pravidelném zasedání naprosto neočekávaně snížila centrální úrokové sazby, čímž zase jednou úplně všechny překvapila. Odezva ze strany bank na sebe nenechala dlouho čekat. Jako první přišly na řadu termínované vklady, které se tak staly ještě méně výhodnými než dosud. Trochu překvapivě se proti tomuto trendu postavila Union banka, která naopak zvýšila úročení svého termínovaného vkladu Klasik u tříměsíční výpovědní lhůty (akční úroky se podle uložené částky pohybují od 2,0 % do 3,0 %). Proč k tomuto kroku přistoupila, se dozvíte za chvíli.

Pozitivním důsledkem kroku ČNB je naopak rychlé snížení úrokových sazeb hypotečních úvěrů. Přistoupila nebo se k nim přistoupit chystá naprostá většina bank. Skutečnost, že se už nevyplácí státní podpora na hypoteční úvěry pro nové nemovitosti, by tedy mohla být docela slušně kompenzována právě poklesem komerčních sazeb (vloni se poskytl rekordní počet hypoték, přes 20.000).



Hypoteční Wuestenrot
Na trhu hypotečních úvěrů si můžete všimnout ještě jedné důležité změny. Po delší době se objevila úplně nová nabídka úplně nového subjektu – Wuestenrot hypoteční banky. Tato hypoteční banka patří pod finanční skupinu, která dosud nabízela stavební spoření a životní pojištění a která tedy od února nově začíná s hypotékami.

Uvidíme, jak se tahle hypotéka na trhu zabydlí. Parametry nemá úplně špatné. Podobně jako Česká spořitelna se svým Top bydlením poskytuje i Wuestenrot hypoteční banka stejnou úrokovou sazbu pro všechny žadatele, kteří splní vstupní požadavky. Co se týče úroků, zřejmě si Wuestenrot jako referenční bod vybrala sazbu spořitelny, proto v současné době hypotéky nabízí s úrokem 5,35 %, který byl ještě před týdnem o 0,05 % pod sazbou spořitelny. Mezitím však spořitelna snížila sazbu na 5,2%, takže pokud by Wuestenrot chtěla být i nadále výhodnější, měla by jít se sazbou ještě níž.

Výhodou Wuestenrotu by měla být snadná provázanost s ostatními produkty finanční skupiny, tedy se stavebním spořením a životním pojištěním – z toho by pro klienta mohl vyplývat i levnější provoz (co se týče obvyklých poplatků, zatím se dramatické odlišnosti neprojevují).

Co zatím novou hypotéku diskvalifikuje, je především velice nízká úroveň komunikačních kanálů. Novinové inzeráty sice odkazují na zelenou linku a internetové stránky, ale z těchto zdrojů se o nové hypotéce budete dozvídat jen obtížně. Zelená linka funguje jen omezeně v pracovních dnech (navíc se bůhví proč jedná o informační linku stavební spořitelny Wuestenrot) a internetové stránky informaci o hypotéce postrádají úplně. Podobný přístup (i když vzhledem ke startovní pozici možná pochopitelný) by mě asi jako zákazníka naplnil jistou nedůvěrou.



Bezúročná půjčka
V říjnu loňského roku jsem se ptal, zdali se nedočkáme i bezúročné půjčky. Neuplynulo ani půl roku a už je to tady. S tzv. „bezúročnou půjčkou“ přišla Union banka a my o ní podrobné informace, kde ji rozebereme ze všech stran, přineseme zítra. Dnes si řekneme, že se jedná o věc u nás nevídanou, která má své výhody, ovšem úplně zadarmo není, takže název Bezúročná půjčka je trochu nadsazený.

Půjčka je jištěna termínovaným vkladem, a to termínovaným vkladem s výpovědní lhůtou nejméně tříměsíční (odtud akční zvýhodnění tříměsíčních termínovaných vkladů, o němž jsem mluvil dříve). Navíc, podle zástupců banky by mělo jít jenom o první krok, který má z Union banky učinit „přátelskou banku“, které její klienti nebudou vyčítat, že je vyhání z přepážek a účtuje jim nehorázné poplatky. I proto se prý můžeme ještě letos těšit na rušení některých poplatků.

Doufejme, že se nejedná jenom o reklamní slova. Kdyby se totiž na trhu objevila dravá štika, která by se skutečně orientovala na zákazníky a poskytla by jim tak konkurenční srovnání proti největším bankám, které si opravdu dělají, co chtějí, nebylo by to od věci. Vždyť zrovna nedávno, od února, Komerční banka zvýšila poplatek, který by se měl opravdu nazývat nehorázný, tj. poplatek za příchozí platbu ze 4 Kč na 5 Kč. Takže za to, že vám na účet přijdou peníze – to znamená, vlastně za to, že bance obstaráte další peníze – vám z nich část strhne. Pro jednu korunu se přece klient nezblázní…


Vládní starosti s bydlením
Hodně ve stínu marného hledání prezidenta se ocitla reforma veřejných financí. Přesto se čas od času zvíří diskuse alespoň o některých jejích bodech. Nejdříve prošla tiskem zaručená informace o tom, že se vláda dohodla na novém způsobu deregulace nájemného, aby hned vzápětí byla tato dohoda dementována. A pak se v tom vyznejte. Zatím tedy zůstává vše při starém.

To stavební spoření má ke změně přece jenom o trochu blíž. Ačkoliv i tam panují nejasnosti – ministři teprve váhají, jestli třeba náhodou přece jenom neprovázat státní podporu s účelovým použitím naspořených peněz. Neuměl byste jim někdo poradit? Rámec je však předběžně jasný – státní podpora by prý měla klesnout tak, aby stavební spoření ročně vynášelo zhruba 6 %. Takže to půjde asi napolovic.



Další zprávy z velké ekonomiky
Dnes má být oznámeno, že nezaměstnanost překročila bájných 10 %. Může nás na tom těšit, že podle některých ekonomů by byla poloviční, pokud by se přiškrtily sociální dávky. Jestli mají pravdu, to se možná brzy přesvědčíme, pokud ovšem vláda bude mít dost odvahy a sociální dávky skutečně zkrouhne.

Nicméně aspoň nemocenskou bychom měli mít tvrdší – první tři dny nic, pak by chvíli platil zaměstnavatel a až o dlouhodobě nemocné by finančně pečoval stát. Asi docela dobrý nápad, jak „ozdravět“ jeden z nejvíce marodících národů v Evropě. Jenže když stát na nemocenské ušetří (u každého první tři dny nemoci), měl by snížit i pojistné, k čemuž asi jen stěží dojde. Takže zase takové skryté zvýšení daní.

Elektronizace se šíří – v loňském roce začalo s internetovým bankovnictvím přes půl milionů klientů u nás (není divu, když je to jediný způsob, jak se vyhnout vysokým poplatkům). A kdo ví, co nás ještě čeká – pomalu se rozjíždí příprava na čipové karty. To poskytne prostor pro zavádění elektronických peněženek, takže kromě desetníků a dvacetníků, s nimiž se rozloučíme ještě letos, bychom mohli v dlouhodobém horizontu dát sbohem i ostatním mincím. Zatím pokusy o zavedení elektronických peněženek všude ve světě zkrachovaly, ale teď to s velkou vervou a střídavými úspěchy zkoušejí ve Francii. Jelikož se z Francie rozšířila řada vynálezů (namátkou gilotina nebo sadismus, že), třeba to vyjde i tentokrát.



Letem světem
Zatímco zlato je nejdražší za posledních šest let (takže korunka u zubaře nebo snubní prstýnky se teď jistě prodraží), zlevňují letenky. Stejně jako alternativní operátoři nabízejí levnější hovory než Český Telecom, menší letecké společnosti nabízejí extrémně nízké ceny v řádu jednotek eur nebo liber. Jedna z takových společností, irská Ryanair Holdings, má teď koupit i bývalé vojenské letiště u Milovic a přebudovat ho na civilní – takže za pár let možná budeme létat do Londýna za 30 Kč (jako se teď létá z Frankfurtu).

Zatímco na cestovatele čeká celý širý svět, filmoví fanoušci v některých koutech republiky přijdou i o to málo, co dosud měli. Pošta zdražila spěšniny a omezila počty vlaků, které je převážejí, a především menší regionální kina tak mají velice ztíženou možnost, jak se k filmovým kopiím rychle a levně dostat. Kina prý už teď omezují provoz. Docela smutné.



Víte, že v sobotu 8. února to bylo deset let, co vznikly dvě měny a skončila jedna společná? Ano, už deset let hospodaří Česko a Slovensko odděleně, každá země se svou vlastní korunou. Česká je tvrdší než ta slovenská, na rozdíl od života, který je tvrdší na východ od řeky Moravy. Nicméně, aspoň odvahu mají na Slovensku větší – nutné reformy tam už nastartovali, zatímco u nás před nimi uhýbáme, jak se dá – i marginální volba prezidenta je důležitější.

dan_z_prijmu



Peníze: bu, bu, bu!
V Británii prý až pětina lidí trpí nemocí, která se dá označit jako fobie z peněz. Aspoň to uvádí ČTK. Takoví lidé prý mají strach, pocit viny nebo nudy, když se mají zabývat jakoukoliv finanční otázkou, včetně těch nejbanálnějších operací. Mno, já nevím, strach nebo vina, to nejsou zrovna příjemné pocity, ale nuda – jak rád bych se nudil při tom, když hledám nejvhodnější nabídky! Kdyby mi mohlo být úplně jedno, jak se svými penězi naložím… Ten pocit nudy pod tu nemoc zvanou fobie z peněz jistě nepatří, protože kdo se při penězích nudí, ten z nich nemá strach, ten je zkrátka má.

Hodně štěstí do nového týdne a za čtrnáct dnů u dalšího Desetníku na shledanou.

Bojíte se peněz?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je výkonným ředitelem společnosti Internet Info, s.r.o. Je absolventem FF UK Praha. Profesně se věnuje marketingu, internetovému prostředí a financím.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).