DESETNÍK 61/2005 (11. 7. 2005 – 24. 7. 2005)
Bankovní poplatky a ministerský evergreen…
Takovou míru aktivity, jakou projevuje vláda a Ministerstvo financí v posledních dnech a která ovlivňuje prostředí české ekonomiky, jsme již dlouho nezažili. Téměř nepřetržitě jsou schvalovány a předkládány novely a nové zákony, zakládány pracovní skupiny.
Rozruch způsobil již počátkem uplynulé dekády pracovních dnů Ministerstvo financí zveřejněním materiálu „Vyhodnocení veřejné diskuse – Zlepšení postavení klientů bank v České republice“, který uzavíral přijímání podnětů veřejnosti na zlepšení bankovního sektoru. Proti některým uvedeným tvrzením se ohradily dvě ze tří nejvíce dotčených bank.
Nejrychleji a nejvíce razantně, jak už je v souvislosti s bankovními poplatky a vyšetřováním možného kartelu zvykem, reagovala Česká spořitelna. Podle ní Ministerstvo financí hazarduje s pověstí českého bankovnictví. Navíc má požadavky, které jsou vzhledem k varování ze strany Antimonopolního úřadu nesplnitelné. Antimonopolní úřad varoval, že jakékoli jednání mezi bankami (byť za přítomnosti Ministerstva financí) může vnímat jako porušení Zákona o hospodářské soutěži.
Výroky Ministerstva se nelíbily ani Komerční bance, která uvedla: KB zásadně odmítá prohlášení Ministerstva financí ČR, které uvádí, že finanční sektor stojí právě na bankách a negativních zkušenostech klientů, které snižují poptávku po moderních produktech.
ČSOB neodpověděla na dokument ministerstva přímo, ale v období mezi prohlášením ostatních dvou bank vydala zprávu o studii, která potvrzuje, že zájem jejich klientů o moderní technologie roste, a nikoli klesá (jak tvrdilo Ministerstvo financí). Zároveň jsou klienti ČSOB i Poštovní spořitelny spokojení – 94 % respondentnů uvedlo, že jsou velmi nebo celkem spokojeno. Na pětibodové škále, kde 5 je maximum, získala na spokojenosti v průměru 4,72.
Ať tak či onak, skutečností je, že se expertní skupina složená ze zástupců ministerstva, ČNB, spotřebitelů i Bankovní asociace minulou středu sešla na svém prvním zasedání. Nelze zastřít ani fakt, že v poslední době dochází k výrazným posunům v poplatkové politice bank (např. Česká spořitelna a Raiffeisenbank zruší poplatek za zrušení účtu, ČSOB sníží poplatek za výběr z vlastního bankomatu na Slovensku apod.).
Můžeme pouze spekulovat, zda, případně jakou, to má souvislost s razantními kroky Ministerstva financí, za nimiž stojí především jeden muž – Tomáš Prouza, náměstek ministra financí.
Vláda: Rychleji a ještě rychleji
Jak jsem uvedl již v úvodu předchozí části Desetníku, aktivita vrcholných orgánů státní správy České republiky je nevídaná. A neprojevuje se to zdaleka jen na diskusi o bankovním sektoru. Přesto by některé kroky měly být učiněny ještě rychleji.
Týká se to především deregulace nájemného. Zatímco vláda rozhodla o zvýšení nájmů v průměru o 9,7 % ročně, plán na zvýšení růstu české ekonomiky počítal mezi dalšími téměř třemi stovkami opatření s okamžitou deregulací. Tu premiér smetl ze stolu, a obětoval pouze Prahu 1, kde svolil k průměrnému ročnímu růstu nájmů do roku 2012 ve výši 17,8 % ročně.
Ostatně premiér Jiří Paroubek se činil. Pro deník Bloomberg prohlásil, že je český důchodový systém stabilizovaný nejméně na 20 let, a že tedy žádnou reformu nepotřebuje. Za dvacet let se dá prý vymyslet alternativa např. v propopulační politice…
Zřejmě by se svým premiérem nesouhlasil ani ministr pro ekonomiku Marina Jahn, který s týmem expertů připravil již zmíněný plán na zvýšení růstu ekonomiky s ambiciózní představou zrychlení růstu HDP do roku 2013 na 6 %. Ovšem kromě deregulace nájmů přišel i o další prorůstová opatření, jakými bylo školné na vysokých školách, platby u lékařů a jiné.
Zrychlení se ale netýká pouze růstu ekonomiky. Vláda rozhodla i o zrychlení slučování státních dozorových orgánů. Místo harmonogramu postupného slučování bankovního dohledu, dohledu nad družstevními záložnami, dohledu nad pojišťovnami a penzijními fondy a dohledu nad kapitálovým trhem do roku 2010 dojde k jejich „šokovému“ sloučení již na jaře příštího roku pod hlavičku ČNB. Kromě úspory nákladů přinese sloučení i zvýšení transparentnosti trhu.
Transparentnosti má přispět i nový zákon o podnikání na kapitálovém trhu, který též schválila vláda. Kromě implementace zbývajících evropských směrnic upřesňuje postup při veřejných dražbách cenných papírů, pravidel pro mimoburzovní trh, poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry apod.
A transparentnost do třetice. Vláda schválila také novelu loterijního zákona, která má přispět k vyšší průhlednosti kasin, heren a loterií. Například část zisku, kterou musí povinně z hazardu provozovatel odvádět na dobročinné účely, nebude moci jít ve prospěch nadace založené kasinem či některým z jeho majitelů.
Legislativa pokročí i v další oblasti. Opět zatím jen vláda schválila koncesní zákon, který umožní spolupráci veřejného a soukromého sektoru – tzv. PPP (Public-Private-Partnership). Přestože zákon ještě není přijat, o soukromý kapitál se už přetahuje vězeňská správa a Ministerstvo dopravy, a další na sebe nenechají dlouho čekat. Díky zákonu se budou moci soukromí investoři zapojit do výstavby škol, věznic, veřejných nemocnic, silnic a dalších.
A konečně vláda schválila i rozpočet pro příští rok. Počítá s deficitem ve výši 76,4 mld. Kč při výdajích 906,6 mld. Kč. Přestože je deficit o 7 mld. Kč nižší než v letošním roce, je možné, že ještě není definitivní. Některé resorty se již nechaly slyšet, že jim přidělené peníze nestačí. Například ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach by chtěl přibližně o 6 mld. Kč více. Tak uvidíme… Zdeněk Škromach připravuje navíc velké změny v systému sociálních dávek a podpoře v nezaměstnanosti, ale o tom zas někdy jindy.