Hlavní navigace

Finanční dar "neziskovce" pomocí platební karty může být (ne)výhodný

28. 5. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Pomocí platební karty můžete poskytnout i dar. Ale někteří dárci místo plné částky vydají potvrzení snížené o poplatek banky. Postupují správně?

Platební kartu preferuji pro placení všeho, co lze platební kartou uhradit. Proto když Radio Proglas nabídlo před pár lety možnost zaslat daňově odpočitatelný dar pomocí platební karty, tuto novinku jsem uvítal. Při ročním zaslání potvrzení o daru mě však překvapila částka, kterou jsem na potvrzení uviděl. Místo 1000 Kč, které jsem kartou uhradil a které se mi z platební karty strhly, jsem obdržel potvrzení na částku 972 Kč, tedy o 28 Kč menší. Tento rozdíl vyjadřuje poplatek banky (2,80 %), který platí Radio Proglas své zprostředkovatelské bance a dárce je na tento poplatek předem korektně upozorněný.

Maličkost, řeknete si. Ale Radio Proglas není jedinou neziskovou organizací, kterou podporuji pomocí platební karty. Podobně posílám dary různým neziskovým organizacím mimo území České republiky, a to jak pomoc platební karty, tak pomocí platebního portálu PayPal. Občas dokonce pošlu šek klasickou poštou. Všichni obdarovaní přitom mají jedno společné: obdržím vždy potvrzení na částku, kterou jsem daroval, tedy která se mi odečetla z platební karty, resp. z PayPal. Poplatek za příjem daru jde na vrub obdarovaného (a opravdu reálně poplatky platí).

Budeme platit za přijetí daru na bankovní účet?

Jinými slovy, v případě donátorství je dobrým zvykem, že náklady na přijetí daru nese obdarovaný a pro něj tvoří daňově uznatelný náklad. Protože obdarovaný by nemusel dostat žádný dar, dárce k darování neváže žádná povinnost, obdarovaný může být tedy rád, že vůbec něco dostal (psáno s nadsázkou).

A takto to funguje ve všech cca 30 organizacích, kam posílám dary platební kartou nebo šekem s výjimkou Radia Proglas. Zajímalo mě, proč tak Proglas postupuje. Odpovědí Proglasu bylo, že nemohou vydat potvrzení o daru na jinou částku, než kterou prokazatelně obdrželi na bankovní účet, protože by to bylo porušení daňového zákona. Názor Radia Proglas mi potvrdili i dva na sobě nezávislí daňoví poradci, takže mě to zaujalo.

Tento důvod totiž posouvá náklady přijetí daru dál. Pokud nějaká nezisková organizace přijme dar klasickým bankovním převodem, nebo dokonce vkladem hotovosti na bankovní účet a banka za tuto službu naúčtuje poplatek, o výši poplatku by měl dárce dostat snížené potvrzení o daru. Jedinou podmínkou je, že vás na to obdarovaný upozorní předem. Mohu vás uklidnit, že toto se naštěstí neděje, ale jde o identický princip. Někde je tedy chyba a dochází k nesprávnému výkladu zákona.

Obdarovaný by měl vydat potvrzení na plnou částku

O názor jsem proto požádal odborníky na daňové právo i banky. Banky se shodují na tom, že jde o vzájemnou dohodu mezi dárcem a obdarovaným, kdo a za co ponese náklady. Pokud se předem nedohodnou, měl by obdarovaný vydat potvrzení na plnou částku.

Obecně při platbě kartou přes internet platí poplatek obchodník (zde tedy rádio), tento poplatek je jeho nákladem – celá výše platby by tedy měla být považována za dar, proti tomu má obdarovaný náklad na poplatek. Ale situace není jednoznačná, záleží na dohodě obou stran. Mohou se dohodnout, že náklady na platbu bude hradit dárce – toto uspořádání funguje např. u dobročinných SMS, kde operátor výslovně uvádí, že z 30Kč ceny SMS pošle 27 Kč na dobročinný účel a 3 Kč si strhne jako poplatek – dárce pak poskytuje dar ve výši 27 Kč a hradí ještě transakční náklady 3 Kč. Záleží tedy na konkrétní dohodě mezi dárcem a obdarovaným, resp. tím kdo dar zprostředkuje. Pokud není dohodnuto jinak, domníváme se, že by celá zaslaná částka měla být považována za dar. Rozhodně to není tak, že by nějaký daňový zákon ukládal neziskovkám, že musí dary přijímat po stržení bankovních poplatků, říká Pavla Hávová tiskového oddělení Československé obchodní banky.

Reakce České spořitelny v zastoupení Petra Podzimka z tiskového oddělení je podobná: Pokud dárce poskytl peněžní dar neziskové organizaci, pak se domníváme, že jako rozhodná výše peněžního daru je částka uvedená v darovací smlouvě bez ohledu na to, zda je darována v hotovosti či elektronicky, a bez ohledu na eventuální poplatky spojené s transakcí. Pokud smlouva neexistuje, bude na potvrzení o přijatém daru částka, která byla jako příjem připsána nabyvateli k dobru. Dle litery zákona o daních z příjmů je důkazním prostředkem o výši daru potvrzení příjemce (obdarovaného). Jde o to, zda obdarovaný je ochoten nést náklady spojené s transakcí ze svého a vystavit potvrzení na plnou částku, nebo zda náklady přenese na darujícího – pak potvrzení bude na darovanou částku sníženou o transakční náklady. V tomto případě je vhodné na to upozornit dárce předem, jako se tomu děje např. u dárcovský SMS zpráv.

Naproti tomu Libor Frýzek, vedoucí partner daňového oddělení Ernst & Young se staví na stranu dárců:

Pro určení výše daru (včetně pro daňové účely) je rozhodující, komu náklad z transakčního poplatku vznikl, zda dárci či obchodníkovi/pří­jemci daru, a na základě jakého smluvního vztahu.

Předpokládám, že u plateb platební kartou transakční poplatek účtuje společnost provozující příslušný systém pro finanční převody (vydavatel platebních karet) a nikoli banka dárce. Děje se tak obvykle prostřednictvím banky příjemce platby/daru, jemuž je poplatek následně stržen přímo z prováděné transakce. Nárok na poplatek tak vzniká na základě smluvního vztahu mezi vydavatelem platebních karet a příjemcem daru.

Dle smluvního vztahu mezi dárcem a jeho bankou většinou transakce platební kartou zpoplatnění nepodléhá.

Za těchto předpokladů by měl být transakční poplatek považován za náklad příjemce daru. Darem pro daňové účely by pak byla celá částka hrazená dárcem platební kartou a příjemce by vystavil potvrzení o daru na tuto částku (před stržením poplatku).

Situace by měla být obdobná jako při prodeji zboží, kdy cena je stanovena bez ohledu na poplatek (a z té se například počítá DPH) a poplatek pak separátně nese obchodník. Konečný závěr je samozřejmě možné učinit až na základě konkrétních smluv mezi jednotlivými subjekty. 

Slova Libora Frýzka tak potvrzují běžnou praxi ostatních obchodníků, kteří náklady za akceptaci karet vnímají jako daňově uznatelný náklad a nepřenášejí jej na zákazníka, např. do ceny zboží snížené o poplatek. Na druhé straně často s výší poplatku už počítají při cenotvorbě svého zboží či služeb.

Jaroslava Musilová ředitelka Odboru komunikace a mezinárodních vztahů Generálního finančního ředitelství má však jasné sdělení pro všechny, kteří mají obavy z nesprávného postupu vůči finančním úřadům:

V případě darování peněžních prostředků prostřednictvím platební karty by obdarovaný měl vydat plátci potvrzení na částku, která byla odepsána z účtu dárce (ve vámi zmiňovaném případě tedy 1000 Kč), a nikoliv na částku, kterou obdarovaný „skutečně obdržel“ (972 Kč). Obdarovaný v tomto případě obdrží částku 1000 Kč. Částka 28 Kč, která je obdarovanému „stržena“, představuje bankovní poplatek, který je sjednán mezi bankou a obdarovaným a nelze jí považovat za cenu jiných povinností vážících se k předmětu daně, o kterou se snižuje základ daně darovací. Na hodnotu daru tedy transakční poplatek nemá vliv.

skoleni_15_4

Zapamatujte si

Bankovní, příp. jakýkoli jiný transakční poplatek nesnižuje základ darovací daně a nemá proto vliv na hodnotu daru.

Přenesení poplatků na dárce znevýhodňuje obdarovaného

Při platbě kartou je běžné, že obchodník své bance platí poplatek z transakce. Tento poplatek je běžným daňově uznatelným výdajem. V případě neziskových organizací jim nic nebrání vydat potvrzení o daru na částku, kterou reálně zaplatil dárce, tedy bez snížení případných poplatků za připsání platby. Naopak, takový postup je nejen eticky, ale i účetně správný.

Pokud se však neziskovka s dárcem předem dohodne na tom, že náklad za transakci ponese dárce, je její postup v pořádku (byť není obvyklý) a dárce dostane potvrzení o daru snížené o náklady transakce. Tím je však transakční poplatek uhrazen dárcem a nelze jej dávat do účetnictví neziskovky jako daňově uznatelný náklad (ale to se už dárce nedozví). V konečném součtu jakákoliv aplikace poplatku znevýhodňuje stranu, která jej naúčtuje či přenese. Když dárce zjistí, že potvrzení o daru dostane na částku nižší, než daroval, možná nebude zkoumat příčiny a příští rok prostě pošle své peníze jinam

Jak nejčastějí věnujete dary na dobročinnost?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje publikační činnosti v oblasti osobních financí. Specializuje se na finanční produkty, spotřebitelská témata a oblast dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).