Hlavní navigace

Daně zemí vstupujících do EU

11. 11. 2003
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

V květnu příštího roku vstoupí do Evropské unie deset kandidátských zemí. Všechny se snaží upravit své daňové soustavy tak, aby se staly atraktivními pro investory. Až na jednu. "Daňového podbízení se účastnit nebudeme," říká koaliční poslanec Jan Mládek. Jaké jsou daně v přistupujících zemí?

Daně v přistupujících zemích

Daňové soustavy bývají nepřehledné, plné výjimek, různého uplatňování různých odčitatelných položek, odpisů, daňových úlev a nesčetných výjimek (český daňový systém prý odkazuje na výjimky více než 150×) – proto je jejich porovnání nadlidským výkonem. Alespoň základní charakteristiky systémů daní osmi zemí, které v květnu příštího roku rozšíří Evropskou unii, uspořádala mezinárodní síť poradenských společností KPMG (viz tabulka).

Daňové sazby v zemích přistupujících k EU
2003 Daň z příjmů právnických osob Sazby DPH Daň z příjmů fyz. osob Odvody na sociální zabezpečení
V závorce sazby očekávané od roku 2004 (standardní, snížené) Sazba Nejvyšší sazba se uplatňuje od (přibližný hrubý roční příjem v EUR) Placené zaměstnavatelem Placené zaměstnancem
Česká rep. 31% (28%) 22%, 5% 15–32% 10 400 35% 12,5%
Estonsko 0%,26% 18%, 5%, 0% 26% 33% žádné
Maďarsko 18% (16%) 25%, 12%, 0% 20–40% 5 300 29% 11,5%
Lotyšsko 19% (15%) 18%, 9% 25% 24,09% 9%
Litva 15% 18%, 9%, 5% 33% 31% 3%
Polsko 27% (19%) 22%, 3–7%, 0% 19–40% 16 400 19,83 – 22,72 % 3,57 – 6,46 % 18,71%
Slovensko 25% (19%) 20%, 14% 10–38% 13 600 38% 12,8%
Slovinsko 25% 20%, 8,5% 17–50% 33 200 15,9% 22,1%

Zdroj: KPMG

Daň z příjmů právnických osob

Česká republika má jednoznačně nejvyšší daň z příjmů právnických osob, což nezmění ani 1. leden 2004, kdy dojde k prvnímu kroku jejího snižování. Pokles na 28 % bude doprovázen poklesem v ostatních přistupujících zemích pod 20 %, v čele s Lotyšskem s 15 % a Litvou, kde malé společnosti platí 13% sazbu daně. Dokonce i Estonsko, pokud zůstane nečinné, dorovnáme až v roce 2005 a Slovinsko s 25 % předstihneme o rok později. Ovšem má to „háček“.

V Estonsku se sice platí daň 26 %, ale pouze z vyplacených zisků. Ve Slovinsku jsou od daně osvobozeny všechny instituce, které poskytují důchodové pojištění.

S daní z příjmů právnických osob je to poněkud složitější, nezáleží pouze na její sazbě. Rozdílné bývá uplatňování odpisů, které může placenými daněmi značně zamíchat. Nesmíme též zapomínat na rozličně investiční pobídky ve formě daňových prázdnin a jiných úlev a příspěvků, které jsou uplatňovány v různých zemích s různou intenzitou.

Daň z přidané hodnoty

V sazbách daně z přidané hodnoty stojí Česká republika přibližně ve středu pole. Nejnižší sazby má Estonsko, nejvyšší horní sazbu, 25 %, má Maďarsko, které ji nekompenzuje nízkou sníženou sazbou (12 %), ale osvobozením některých druhů zboží. To však v příštím roce skončí a snížená sazba vzroste na 15 %, nulová sazba na minimální povolenou hranici 5 %.

Ostatně všechny země, pokud neobdržely výjimku, by měly do května upravit minimální sazbu DPH na 5 a více procent. Bez ohledu na nařízení Slovensko sjednocuje od příštího roku daň na úrovni 19 %.

U daně z přidané hodnoty kromě sazby daně rozhoduje o daňové zátěži též umístění zboží a služeb do příslušných sazeb. U mnohých však Evropská unie nařizuje uplatňování základní (rozuměj vyšší) sazby, volnost tak zůstává pouze u zboží, které má svolení být v nižší daňové sazbě. Z tohoto důvodu jsou celé skupiny zboží a služeb od 1. ledna 2004 přesouvány v ČR do vyšší sazby (nebýt fiskálních potíží, mohlo k jejich přesunutí dojít až o pět měsíců později).

Daň z příjmů fyzických osob a sociální odvody

Při pohledu na tabulku do sloupce daně z příjmů fyzických osob jsem propadl dojmu, že na tom nejsme zas tak špatně. Naše sazby se blíží spíše nižším a k uplatnění nejvyšší sazby dochází od poměrně vysoké částky příjmů. Ovšem podíváme-li se zároveň na sousední sloupce sociálních odvodů, nastane rozčarování.

Vyšší sazby sociálních odvodů má pouze Slovensko, ale platí je pouze z příjmů do 38 tis. Sk v letošním a 42 tis. Sk v příštím roce. Navíc sjednocuje daň z příjmů fyzických osob na 19 %.

Maďarsko nás vysokými sazbami „podporuje“ a přílišnou úlevu nepřinese ani chystané snížení sazby daně z příjmů fyzických osob o 2 %.

Polsko předpokládá uplatňování nejnižší sazby daně pro fyzické osoby. Litva s nejvyšší jednotnou sazbou daně umožňuje v některých případech použít sazbu 15 %. Slovinsko také není ve změnách příliš razantní a od příštího roku změní rozpětí sazeb daně z příjmů fyzických osob na 16 – 50 %.

U daně z příjmů fyzických osob je porovnání podle prostých sazeb ještě komplikovanější než u osob právnických. Všechny země používají některé z odčitatelných položek, nezdanitelných částek a osvobození od daně, každá ale v jiné výši.

Ostatní daně

Místní daně a poplatky jsou často nevýznamné, pohybují se do 2 % v Maďarsku. Srážkové daně jsou významnější a slouží jako jakási náhrada a zjednodušení daně z příjmů. V tabulce uvedené sazby jsou pouze orientační, například srážková daň z autorských honorářů z literárních děl, která v České republice nepřekročí 3 000 Kč měsíčně, činí pouze 10 %.

Ostatní daně
2003 Místní daně Daň vybíraná u zdroje (srážková daň)
Místní obchodní daň, daň z prodeje, atd. úroky honoráře dividendy
Česká rep. žádné 15% 25% 15%
Estonsko nevýznamné 0%,26% 15% 0%,26%
Maďarsko 2% z prodeje po odpočtu určitých výdajů 18% 18% 20%
Lotyšsko žádná 5%, 10% 5%, 15% 10%
Litva 0,3 – 0,48 % z obratu 10% 10% 0%, 15%
Polsko žádná 20% 20% 15%
Slovensko žádná 15, 25% 25% 15%, 25%
Slovinsko žádná 0% 0% 15%

Zdroj: KPMG

Rozdílné je také uplatňování daně. Vrátím-li se k výše uvedenému příkladu: pokud autorské honoráře překročí 3 000 Kč, neplatí se daň srážkou, ale příjem si autor musí uvést v daňovém přiznání.

Zajímavostí je srážková daň na dividendy, která má obecně klesající tendenci. Od příštího roku bude zcela odstraněna na Slovensku a v Polsku, v Estonsku je nulová sazba za předpokladu, že plátce daně z příjmů právnických osob vlastní alespoň 25% podíl na estonské společnosti. Proti proudu jde Maďarsko, které ji zvyšuje od příštího roku na 25 %.

Uvedený přehled daní není zdaleka kompletní. Daňové systémy obsahují nesčetné převodové daně, daně z nemovitostí, majetkové daně a mnohé další.

Česká republika – reformuje, nebo ne?

Minulý týden ve čtvrtek pořádala společnost MasterCard odbornou konferenci na téma „Finanční služby a průmysl – motor rozvoje české ekonomiky v EU“. Stanislava Janáčková, poradkyně prezidenta ČR, a Miroslav Ševčík z Liberálního institutu se tvrdě opřeli do vládní reformy veřejných financí. Nejedná se o reformu, ale záplatování, a prosazovali snížení daně z příjmů právnických osob, zavedení jednotné daně po vzoru Slovenska. Reforma musí začít na výdajové stránce.

skoleni_15_4

Proti jejich slovům se postavil koaliční poslanec Jan Mládek: Daňového podbízení se účastnit nebudeme. Vláda chce zachovat sociální stát. Argumentuje příkladem Spojených států, kde sice roste ekonomika rychleji než v Evropě, rychleji ovšem roste též nerovnost. Sociální systém by měl být jako sociální trampolína, tedy měl by lidi s potížemi zachytit a „vymrštit“ zpět do aktivního života bez další státní pomoci. Připustil však, že současný takovým není.

Vláda provedla některé úpravy daňového systému, které nazývá reformou. Opozice je reformou nenazývá. Jaký je váš názor – dochází k reformě veřejných financí, či nikoli?

Probíhá reforma veřejných financí?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).