Hlavní navigace

Cla a zdanění při dovozu

17. 6. 2002
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Jedete na dovolenou do zahraničí a jako suvenýr si chcete přivést ledničku, myčku či automobil? Kdy musíte platit clo a kdy ještě ne? Ani s DPH to není snadné. Víte, co vás může potkat v případě nesplnění celní či daňové povinnosti?

Při přechodu zboží přes hranice (zejména při jeho dovozu) se toto zboží může stát předmětem cla, DPH a spotřební daně. Podíváme se nyní po řadě na jednotlivé typy těchto daní a jejich uplatnění v případě dovozu zboží neobchodního charakteru do České republiky fyzickými osobami.

Clo
Clo není z ekonomického hlediska ničím jiným než specifickou daní, jejímž předmětem je dovážené (výjimečně i vyvážené) zboží. Zbožím se přitom rozumí veškeré hmotné movité věci (přesněji řečeno – jde o zboží uvedené v tzv. kombinované nomenklatuře celního sazebníku). Konkrétní částce v Kč, ze které clo počítáme, říkáme celní hodnota. Sazba cla je stanovená procentem z celní hodnoty.

Výběr cla nespadá do kompetence finančních úřadů, ale provádějí ho celní orgány v rámci celního řízení, jehož cílem je propuštění zboží do některého z celních režimů. My se zde budeme zabývat pouze celním režimem „volný oběh“, kde předpokládáme spotřebování, případně prodání zboží v tuzemsku bez jeho návratu do zahraničí (pro zajímavost – dalšími celními režimy při dovozu jsou např. režim dočasného použití, aktivní zušlechťovací styk, přepracování pod celním dohledem a tranzit).

Postup celních orgánů v celním řízení se řídí celním zákonem (13/1993 Sb.) a zákonem o správním řízení (71/1967 Sb.), upravujícím práva a povinnosti občanů ve styku s orgány státní správy. Jak uvidíme dále, celní orgány spravují také DPH a spotřební daně při dovozu zboží – v tom případě se použije zákon o správě daní a poplatků (337/1992 Sb.).

Pro účely celnictví se území chráněné před cizím zbožím nazývá celní území. V našem případě je jím území České republiky včetně vzdušného prostoru nad ním a vnitrozemských vod. Část celního území tvoří celní pohraniční pásmo. Je to území do vzdálenosti 25 km od státních hranic a kruh o poloměru 25 km okolo celních letišť. V pohraničním území mají celníci oproti celnímu vnitrozemí větší pravomoci (mohou například vyzvat jakoukoli osobu k prokázání totožnosti). Pro účely osvobození od cla se používá také pojem příhraniční území, což je území do vzdálenosti 15 km od státních hranic směrem do vnitrozemí (viz dále).

Má-li být zboží řádně procleno, musíme odpovědět na dvě otázky: jakého původu a druhu dané zboží je. Původ zboží udává zemi, ve které bylo získáno (vytěženo, sklizeno apod.) nebo zpracováno (tedy kde se uskutečnilo jeho poslední podstatné ekonomicky zdůvodněné zpracování). Většina našeho mezinárodního obchodu je ovšem uskutečňována v rámci smluvních zemí, ať už se jedná o zóny volného obchodu (s EU, ESVO, CEFTA), případně o celní unii, kterou má Česká republika se Slovenskem. Potom je určení původu zboží modifikováno mezinárodními dohodami.

K určení druhu zboží se celosvětově používá harmonizovaný systém, tzv. kombinovaná nomenklatura. Ta zboží rozděluje do 21 základních tříd a dále do 97 kapitol. Na své nejnižší úrovni je průběžně upravována s tím, jak se mění sortiment obchodovaného zboží. Někdy ani tato podrobná klasifikace nestačí, potom lze požádat Generální ředitelství cel (vrcholný celní orgán) o tzv. závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, která je potom na území ČR platná po dobu 6 let.

Nakonec je třeba dovážené zboží rozdělit na zboží obchodního charakteru (= zboží dováženého pro podnikatelské účely) a charakteru neobchodního (= pro soukromou spotřebu fyzických osob). Toto rozlišení má vliv zejména na uplatnění osvobození od cla, jak uvidíme dále.

Osvobození od cla
Zboží, které je osvobozeno – zboží neobchodního charakteru dovážené cestujícím (tedy většinou z nás) je vymezeno buď ve fyzických jednotkách (kusech, litrech) nebo jako hodnota v korunách. Vyčerpávající přehled jednotlivých druhů zboží naleznete ve vyhlášce č. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla.

Osvobozeny od cla jsou dále zásilky zboží neobchodního charakteru zasílané zahraniční fyzickou osobou fyzické osobě v tuzemsku. Bez ohledu na charakter zboží jsou osvobozeny tzv. zásilky zboží nepatrné hodnoty (takové, jejichž hodnota nepřesahuje 1500 Kč).

Další osvobození od cla se v případě fyzických osob a zboží neobchodního charakteru uplatňuje při stěhování ze zahraničí (např. při ukončení dočasného pobytu v zahraničí), sňatku, dlouhodobém studiu v ČR, v případě dědění, dále zboží pro vzdělávací, vědecké, kulturní, charitativní účely apod.

Na osvobození od cla je vázáno osvobození od dalších daní (DPH, spotřební daň). Je–li tedy zboží osvobozeno od cla, je také automaticky osvobozeno od všech dalších daní uplatňovaných při jeho dovozu do ČR (a obráceně).

Pokud dovážené zboží nesplňuje výše uvedené charakteristiky, stává se předmětem cla. Konkrétní celní sazby lze určit z tlusté knihy, které se říká Celní sazebník (má formu vládního nařízení a je vydáván ve Sbírce zákonů).

Zboží je rozčleněno podle čísel kombinované nomenklatury a ke každé položce jsou přiřazeny sazby (v závislosti na zemi původu jsou to sazby všeobecné, smluvní – pro země WTO, preferenční – uplatňované v rámci zón volného obchodu a celních unií, případně sazby pro rozvojové země). Platí, že nejvyšší sazba je sazba všeobecná, menší je smluvní, dále preferenční a pro rozvojové země je často sazba nulová.

Je důležité mít k dispozici doklad prokazující původ zboží. V drtivé většině případů se totiž potom použije sazba, která je výrazně nižší než sazba všeobecná.

skoleni_15_4

Kvůli úspoře nákladů na správu daně a zrychlení celního řízení může být uplatněna jednotná celní sazba ve výší 5 % bez ohledu na druh a původ zboží. Takto lze postupovat ovšem pouze u zboží neobchodního charakteru dováženého cestujícím nebo v případě zásilek pro fyzické osoby, a to pouze v případě, nemá-li dovážející subjekt proti tomuto postupu námitky. Tuto jednotnou celní sazbu lze navíc uvalit pouze na zboží, jehož celní hodnota nepřesahuje 8000 Kč.

Jak je tomu s DPH při dovozu zboží pro neobchodní účely, vás budeme informovat v některém z příštích vydání Měšce.

Vozíte si z dovolené "suvenýry k proclení"?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).