Dnešní, na výkon a spotřebu orientovaná společnost spotřebovává neuvěřitelné množství energie, bez které bychom si náš život ani neuměli představit. Bez energie by nebyl průmyslově-technologický pokrok myslitelný. Nejpohodlnější formou energie je elektřina, která umožňuje snadno přemisťovat energii z místa zdroje tam, kde je v danou dobu zapotřebí.
Náklady na výrobu elektřiny jsou obrovské a její cena v Evropě rok od roku roste. Kde je cena elektřiny v současné době nejvyšší?
Nejvíce za elektřinu utratí Slováci
V nových členských zemích Evropské unie roste cena elektřiny podstatně rychleji než v původních členských zemích. V přepočtu na kupní sílu mají nejdražší elektřinu Slováci, Poláci a Italové, nejméně za elektřinu naopak utratí Řekové, Finové, Britové a Francouzi. V Česku je cena elektřiny devátá nejvyšší.
Vzhledem k tomu, že průměrná cena elektřiny v jednotlivých zemích nemá potřebnou vypovídací schopnost o svém vlivu na rodinný rozpočet jednotlivých domácností (různě vysoké příjmy občanů v jednotlivých zemích a ceny zboží a služeb v daném státě), bývá Eurostatem současně přepočítávána v jednotce PPS (Purchasing Power Standard). Tento ukazatel slouží k poměrně přesnému porovnání cen elektřiny v jednotlivých zemích Evropy.
Firmy mají ve všech zemích nižší sazbu (přibližně o 40 %), protože mají vyšší spotřebu a s ní spojené výhodnější podmínky.
Nejvíce energie spotřebovává Lucembursko
V přepočtu spotřeby energie na jednoho obyvatele vede Lucembursko (9 814 kg, jako přepočítací ekvivalent je použito uhlí). V malém Lucembursku sídlí 6. největší výrobce surové oceli Arbed, díky čemuž se výrazně zvyšuje průměrná spotřeba energie.
Česku patří osmé místo, čímž se naše ekonomika řadí mezi energeticky nejnáročnější země v Evropské unii. Vyšší energetickou náročnost vykazují pouze Belgie, Finsko, Francie, Lucembursko, Německo, Nizozemí a Švédsko.
Ve 12 zemích EU není jaderná elektrárna
Možností získávání energie je v současné době několik. Jedná se především o spalování uhlí a ropy, jadernou energii nebo využití obnovitelných forem energie (slunečního záření, větru či geotermální energie).
Vlády jednotlivých členských zemí Evropské unii jsou obyvateli tlačeny k výrobě energie s ohledem na životní prostředí a dodržování ekologicky trvale udržitelného rozvoje. Všechny evropské země mají rozsáhlou sdruženou energetickou soustavu. Všechny elektrárny jsou navzájem propojeny a řízeny, takže elektřinu lze dodávat tam, kde je jí právě nejvíce zapotřebí, a ke krytí odběru v době nejvyšší spotřeby lze okamžitě uvádět do provozu i elektrárny špičkové.
Ve většině jaderných elektráren v členských zemích Evropské unie se využívá jako palivo uran. Při složitém rozpadu uranu lze vyrobit obrovské množství energie.
V dubnu roku 1986 došlo v bývalé SSSR v Černobylu k jaderné havárii, která znamenala katastrofu, ze které se příroda v okolí vzpamatovává dodnes, a přesné škody na lidských životech a okolní přírodě nebyly nikdy přesně vyčísleny. Kvůli této katastrofě mnoho evropských zemí upustilo od jaderných elektráren.
Např. v roce 1987 proběhlo v Itálii referendum, ve kterém Italové odmítli výrobu elektrické energie z jádra. Itálie je zemí, která kompletně opustila jadernou energetiku a uzavřela všechny své jaderné elektrárny.
V současné době není žádná jaderná elektrárna v Dánsku, Estonsku, Irsku, Řecku, Itálii, Lotyšsku, Lucembursku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, na Kypru a Maltě. U malých zemí by výstavba jaderné elektrárny nebyla ani ekonomicky výhodná, neboť investice do její výstavby jsou obrovské.
Naopak nejvíce jadernou energii využívá Francie a Litva. Po USA je Francie druhá v pořadí na světě v počtu jaderných elektráren a vyprodukované jaderné energii (v provozu je zde 58 reaktorů).
Význam získávání energie z obnovitelných zdrojů v budoucnosti poroste. Jedná se především o získávání energie z biomasy, odpadů, využití slunečního záření, větru, vodní a geotermální energie. Nejvíce je získávání energie z obnovitelných zdrojů rozšířeno v Lotyšsku, Švédsku, Finsku a Rakousku (více než čtvrtina).
Získávání energie z odpadů je rozšířeno především ve Švédsku a USA, kde je takto získaná energie využívána především k vytápění obytných prostor. Větrná energie se nejvíce uplatňuje v Nizozemí a geotermální na Islandu. Např. v Německu je v současné době okolo 16 000 větrných elektráren. Ve Finsku je největší elektrárna na biomasu na světě – Alholmesn Kraft ve městě Pietarsaari.
Země | Průměrná cena elektřiny domácností |
---|---|
Slovensko | 24.76 |
Polsko | 20.60 |
Itálie | 20.54 |
Nizozemí | 19.76 |
Dánsko | 18.03 |
Německo | 17.61 |
Maďarsko | 17.38 |
Česko | 16.66 |
Portugalsko | 16.60 |
Kypr | 15.35 |
Malta | 14.55 |
Slovinsko | 14.04 |
Lucembursko | 13.97 |
Belgie | 13.94 |
Litva | 13.88 |
Rakousko | 13.62 |
Švédsko | 12.86 |
Lotyšsko | 12.74 |
Estonsko | 12.42 |
Španělsko | 12.31 |
Irsko | 12.04 |
Francie | 10.98 |
Velká Británie | 10.49 |
Finsko | 9.67 |
Řecko | 8.01 |
Prameny:
Eurostat: Statistik kurz gefasst, Umwelt und Energie Nr. 18/2006
Statistisches Jahrbuch Osterreichs 2006 – Internationale Daten