Hlavní navigace

Částečná nezaměstnanost sice sníží výdělek, ale zachová vám zaměstnání

12. 11. 2009
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Špatné tržby ještě nemusí být důvodem, proč by vás měl zaměstnavatel propustit. Situace se dá řešit i tzv. částečnou nezaměstnaností, která vám sice sníží příjem, ale práci si udržíte.

Zaměstnavatel ve finanční tísni, která na něj dolehla v důsledku hospodářské recese, může své hospodářské, obchodní, finanční a jiné potíže, útlum činnosti, nezájem o jeho výrobky a služby nebo hrozící krach řešit omezováním výroby či omezením poskytování služeb. S tím souvisí i snižování stavu zaměstnanců, tedy jejich propouštěním z organizačních důvodů. Podobné téma: Snižování platu: co si může zaměstnavatel dovolit?

Nicméně stav, kdy zaměstnavatel z podnikatelské sféry nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu obvyklé týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po službách, lze řešit i jinak, bez propouštění zaměstnanců, resp. lze množství propouštěných zaměstnanců minimalizovat. Vůči některým zaměstnancům může být totiž uplatněna tzv. částečná nezaměstnanost.

Částečná nezaměstnanost ve smyslu ust. § 209 zákoníku práce je překážkou v práci na straně zaměstnavatele.

Tento institut slouží k řešení ekonomických obtíží zaměstnavatele, zároveň však zachovává pracovní poměry zaměstnanců, se kterými nejsou rozvazovány pracovní poměry. Po odeznění režimu částečné nezaměstnanosti obnoví zaměstnavatel plný pracovní režim, včetně vyplácené úrovně mzdy.1) Částečnou nezaměstnanost nemohou uplatnit zaměstnavatelé státní a veřejné správy a služeb. Podobné téma: Budete doma zadarmo, řekl zaměstnavatel

Nelze tedy takto postupovat u zaměstnavatelů rozpočtového sektoru uvedených v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce, kterými jsou:

  • stát,
  • územní samosprávný celek (obec nebo kraj),
  • státní fond,
  • příspěvková organizace (jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů – např. ze zákona o veřejném zdravotním pojištění),
  • školská právnická osoba (zřízená Ministerstvem školství, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona),
  • veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení.

Dohoda s odbory nebo povolení úřadu práce

Zaměstnavatel se může dohodnout s odborovou organizací na tom, že po dobu útlumu (částečné nezaměstnanosti) bude poskytovat zaměstnancům snížené výdělky, a to náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, a nemůže proto s ní uzavřít podobnou dohodu, má možnost podat návrh, aby úřad práce rozhodl na základě podkladů zaměstnavatele o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce. Podobné téma: Krach firem nemusí být pro jejich zaměstnance problém

Úřad práce rozhoduje na základě podkladů od zaměstnavatele jako jsou např. údaje o počtu zaměstnanců, kterých se snížení objemu výroby nebo poskytování služeb týká, navrhovaný rozsah zkrácení pracovní doby, změny v předmětu činnosti podniku atp. Zaměstnavatel tedy musí úřadu práce předložit důvody tzv. částečné nezaměstnanosti, aby nedocházelo k poškozování zaměstnanců.

Jestliže úřad práce o existenci důvodů částečné nezaměstnanosti rozhodne, přísluší zaměstnancům náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určí, nejdéle však po dobu 1 roku. Doba, po kterou může být částečná nezaměstnanost uplatněna na základě dohody s odbory, není zákoníkem práce omezena. Zákon je tak poněkud rozporný, když není stanoven maximální časový limit pro uplatnění takového pracovního režimu v tomto případě, ale při jeho definování se hovoří o dočasnosti tohoto institutu.2), 3) Podobné téma: Zaměstnavatel je v konkurzu? Máte nárok na peněžitou pomoc

skoleni_15_4

Jaká nejnižší mzda?

Není také zcela jasné, zda výše poskytované náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti může anebo nesmí klesnout v určitém případě pod úroveň minimální mzdy. Dostupná aktuální odborná literatura se přiklání k tomu, že poskytovaná náhrada mzdy nesmí být nižší než minimální mzda.4) Takový názor lze přijmout a pro zaměstnavatelskou praxi doporučit postupovat podle něj.

Poznámky a odkazy:

  1. Srovnej Crha, M.: Částečná nezaměstnanost jako možný nástroj řešení finančních potíží zaměstnavatele, Právní rozhledy č. 20/2009, str. 738.
  2. Viz ust. § 209 odst. 1 zákoníku práce – zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění.
  3. Srovnej Crha, M.: Částečná nezaměstnanost jako možný nástroj řešení finančních potíží zaměstnavatele, Právní rozhledy č. 20/2009, str. 740.
  4. Viz Crha, M.: Částečná nezaměstnanost jako možný nástroj řešení finančních potíží zaměstnavatele, Právní rozhledy č. 20/2009, str. 741.

Jak řeší váš zaměstnavatel pokles tržeb?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).