Hlavní navigace

Autorské honoráře: Jaké jsou podmínky pro zdanění a odvody?

13. 1. 2015
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Jak správně přiznat a danit autorské honoráře? Jaká mají pravidla? To vše se dozvíte na našich konkrétních příkladech.

Příjmy do 10 000 Kč

Od 1. ledna 2014 platí, že všechny autorské příjmy, které v úhrnu nepřesáhnou 10 000 Kč za měsíc od téhož plátce, zdaní plátce stržením 15% srážkové daně z příjmů. Přitom takových plátců může mít autor v jednom měsíci i více. Úhrn celkových příjmů autora za kalendářní měsíc od jednoho plátce do 10 000 Kč je podle ust. § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 % dle ust. § 36 odst. 2 písm. t) zákona. Autorské honoráře od různých plátců do 10 000 Kč měsíčně se nesčítají, každý plátce odvede individuálně zvláštní sazbu daně.

Vzhledem k tomu, že základ daně (honorář do 10 000 Kč), z něhož se sráží zvláštní – srážková daň odvedená plátcem autorského honoráře je samostatným základem daně z příjmů fyzických osob, nepovažuje se činnost autora, pokud jeho honoráře nepřesahují hranici 10 000 Kč, za samostatnou výdělečnou činnost (autor není osobou samostatně výdělečně činnou) ve smyslu příslušných ustanovení zákona o důchodovém pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Plátce odvede z příjmu autora daň; pojistné (sociální a zdravotní) se neodvádí. Autorovi nevzniká žádná povinnost – příjmy neuvádí ve svém daňovém přiznání, nemůže ovšem uplatnit žádné výdaje, neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění a nemusí se přihlásit jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).

Honoráře zdaněné srážkovou daní je možno zahrnout do daňového přiznání za rok 2014

Autor však tyto příjmy v daňovém přiznání následně uvést může, protože to může být pro něj někdy výhodné. Autor totiž může takto plátcem srážkovou daní zdaněné příjmy zahrnout do svého daňového přiznání po konci roku a k nim uplatnit výdaje skutečné nebo výdaje paušální (40 % příjmů). Sníží tak daňový základ a může získat zpět část zaplacené daně z příjmů (nebo za určitých okolností i celou zaplacenou daň).

Zahrne-li poplatník příjmy uvedené v ust. § 7 odst. 6 zákona (autorské honoráře) do daňového přiznání, započte se ve smyslu ust. § 36 odst. 7 zákona daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Pro daňové přiznání potřebuje autor doklad o plátcem vyplacených příjmech a sražené dani, plátce je povinen mu takový doklad na žádost vystavit do deseti dnů (ust. § 7 odst. 6 věty druhé zákona).

Pokud autor takto postupuje, musí tyto autorské příjmy (snížené o výdaje) uvést i v přehledech pro zdravotní pojišťovnu a pro Českou správu sociálního zabezpečení a odvést z nich zdravotní pojištění a sociální pojištění (pojištění na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Zahrnutím příjmů do celkového základu daně (podle ust. § 5 odst. 5 zákona), tj. uvedením do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, bude tento základ daně podkladem pro vyměřovací základ sociálního a zdravotního pojištění. Je proto vždy třeba individuálně zvážit, kdy je takový postup pro autora výhodný.

  • Může to být např. v situaci, kdy je autor důchodově pojištěn, např. ze své hlavní činnosti – ze zaměstnání a autorská činnost je jeho vedlejší výdělečnou činností. Pro rok 2014 je rozhodná částka pro vedlejší činnost (pokud OSVČ byla OSVČ ve všech 12 kalendářních měsících) stanovena na 62 261 korun. V takovém případě autor neplatí z honorářů sociální pojištění, odvede pouze zdravotní pojištění a svou daňovou povinnost sníží uplatněním nákladů. Čtěte také: Úskalí autorského života

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění u OSVČ je 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. (OSVČ si může určit i vyšší vyměřovací základ.) OSVČ, které nejsou účastny důchodového spoření (II. pilíř), odvádějí pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu. (OSVČ, které jsou účastny důchodového spoření, odvádějí 31,2 %.)

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění u OSVČ je 50 % příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu.

Změny pro rok 2015 – významná a mnohdy výhodná novinka se po jednom roce hned ruší

Od 1. 1. 2015 se možnost zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní následně po skončení kalendářního roku do daňového přiznání a zápočet takto sražené daně na celkovou daň poplatníka ruší. Právní úprava se tak vrací k principům, které se uplatňovaly do r. 2013, limit pro srážkovou daň 10 000 zůstává.

Od 1. 1. 2015 nadto bude autorský honorář nepřesahující v kalendářním měsíci 10 000 Kč samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (15 %) jen, půjde-li o příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize. Právní úprava se tak vrací ke stavu, jaký tu byl do roku 2013, kdy se srážková daň neuplatňovala, šlo-li např. o honorář za neperiodickou publikaci – knihu (limit pro uplatnění srážkové daně byl tehdy nižší – 7000 Kč). Za rok 2014 však dopadá srážková daň s limitem 10 000 Kč na všechny autorské honoráře. Od r. 2015 bude znovu třeba zdaňovat příjmy např. za neperiodické publikace jako jiný příjem z podnikání a samostatné výdělečné činnosti.

Příklad:

Změny nejsou vždy výhodou: Představme si např. autora nebo badatele, který spolupracuje, řekněme, se 3 odběrateli svých prací a od každého dostává, řekněme, 9 000 Kč měsíčně. Celkem má 27 000 Kč, na které mohl do r. 2013 uplatnit náklady (výdaje na dosažení příjmu), zpravidla paušál 40 % (limit pro uplatnění srážkové daně byl do r. 2013 7000 Kč). Odváděl vedle daní i sociální a zdravotní pojištění. V r. 2014 má všechny příjmy zdaněny srážkovou daní 15 % již u zdroje (dostane tedy čistý příjem ve výši 85 %). Využije však v r. 2015 při zúčtování příjmů za r. 2014 novinky – možnosti zahrnout zdaněné příjmy do daňového přiznání – a může uplatnit náklady. Jenže tato možnost se pro rok 2015 ruší (v r. 2016 při zúčtování příjmů za rok 2015 tuto možnost už mít nebude). Jestli nemá dalších příjmů, např. ze zaměstnání, z nichž by byl pojištěn, popř. za něj není plátcem stát, musí si stejně platit sociální a zdravotní pojištění – a to – ze zdaněných příjmů, na které nebude moci uplatnit výdaje.

Osobně se zrušením možnosti zahrnout zdaněné příjmy do daňového přiznání nesouhlasím, stejně jako s neustálým zvyšováním limitu pro uplatnění srážkové daně (nezapomeňme, že to původně byly 3000 Kč, pak 7000 Kč, nyní 10 000 Kč).

Právní úprava zdanění autorských honorářů se tedy pro rok 2015 vrací k pravidlům z r. 2013, limit pro uplatnění srážkové daně 10 000 Kč však zůstává. Možnost uplatnit výdaje na dosažení příjmu a započíst odvedenou srážkovou daň na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání tak je pouze u příjmů za r. 2014.

Možnosti: Nechat vše, jak je, nebo zapracovat do daňového přiznání za rok 2014

Autor má v případě autorských honorářů od jednoho plátce nepřesahujících 10 000 Kč za kalendářní měsíc, které obdržel v r. 2014, dvě možnosti:

  • buď autorské honoráře zdaněné přímo plátcem neuvede ve svém daňovém přiznání, pak se z příjmu neodvádí sociální a zdravotní pojištění, ale současně nemůže autor uplatnit výdaje, nebo
  • si autor vyžádá od plátce doklad – potvrzení o těchto příjmech, autorské honoráře zdaněné plátcem uvede do svého daňového přiznání za kalendářní rok a uplatní si i výdaje, ale odvede sociální a zdravotní pojištění (v tomto případě se stává autor OSVČ a vzniká povinnost přihlášení na OSSZ).

Tip: Autorské honoráře: Musíte platit daně i pojištění, ale do 10 tisíc se nemusíte starat

Příjmy nad 10 000 Kč

Pokud je úhrn celkových příjmů autora za kalendářní měsíc od jednoho plátce vyšší než 10 000 Kč, je autor povinen oznámit OSSZ a zdravotní pojišťovně zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Autorské příjmy nad 10 000 Kč za měsíc se zdaňují jako příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Autor může uplatňovat výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, a to buď ve skutečné výši nebo paušální částkou (40 %). Autor po skončení kalendářního roku podává daňové přiznání a přehled o příjmech pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu a odvádí pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění.

Poznámka

Ve svém příspěvku odkazuji m.j. na starší texty k autorským honorářům od kolegy Dalibora Z. Chvátala z r. 2008, jeho postřehy jsou stále platné, ale přece jen bude lepší upozornit na změny, ke kterým od jejich publikování došlo. Jednak došlo, jak už jsem naznačil, ke zvýšení limitu pro uplatnění srážkové daně (od 1. 1. 2014) ze 7000 Kč na 10 000 Kč (dříve to byly jen 3 000 Kč). A jednak, že placení sociálního pojistného je pro autory dosahující měsíčních příjmů přes 10 000 Kč povinné.

Už od 1. ledna 2009 došlo ke změně v sociálním (zejména pak důchodovém) pojištění osob, které vykonávají činnost na základě autorskoprávních vztahů: V případě, že je umělecká (kupř. spisovatelská, publicistická) nebo jiná tvůrčí činnost (kupř. činnost badatelská) vykonávána na základě autorského zákona, a dále pokud se jedná o činnost vykonávanou vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu, považuje se od 1. ledna 2009 za výkon samostatné výdělečné činnosti vždy, aniž by podmínkou bylo prohlášení o soustavnosti výkonu této činnosti (jako tomu bylo předtím).

Příjmy z této výdělečné činnosti jsou podrobeny povinně odvodům na zdravotní pojištění, jakož i odvodům pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (s výjimkou pojistného na nemocenské pojištění, které je u osob samostatně výdělečně činných dobrovolné). Předtím (do inkriminovaného r. 2008) postačilo odvádět z honorářů jen daň z příjmu a pojistné na zdravotní pojištění.

Pracujte se správným zněním zákona

Jestli se rozhodnete využít výhody spočívající v možnosti započíst si odvedenou srážkovou daň z autorských honorářů na daňovou povinnost za r. 2014, podat v tomto smyslu daňové přiznání (a také přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu) a budete za tím účelem studovat zákon o daních z příjmů, pak nezapomeňte, ostatně stejně jako byste se chystali na zdanění i z jiných důvodů, pracovat se správným zněním zákona.

Když kupř. začnete tím, že plátce honorářů vyzvete, a to ve smyslu ust. 7 odst. 6 věty druhé zákona o daních z příjmů, k vystavení dokladu o jím jako plátcem vyplacených příjmech a sražené dani, který budete potřebovat jako přílohu pro daňové přiznání, pak ve znění zákona po novele od 1. 1. 2015 byste větu druhou v ust. § 7 odst. 6 už hledali marně, musíte mít znění pro rok 2014, tedy do 31. 12. 2014.

Příslušné změny v oblasti zdaňování autorských honorářů pro rok 2015 oproti roku 2014 provádí v zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jeho novela – zákon č. 267/2014 Sb. Čl. II bod 1 zákona č. 267/2014 Sb. (jeho první přechodné ustanovení) zní: „Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Při práci s textem zákona o daních z příjmů – jeho úplným zněním, je tedy třeba, pokud jde o příjmy za r. 2014 a jejich zdanění, pracovat se zněním do 31. 12. 2014, tedy před účinností zmíněné novely, pokud jde o zdanění příjmů za r. 2015 se zněním účinným od 1. 1. 2015, tedy ve znění zákona č. 267/2014 Sb.

skoleni_15_4

Závěr

Z autorských honorářů převyšujících 10 000 Kč za kalendářní měsíc od téhož plátce je nutno odvést daň z příjmu, pojistné na zdravotní pojištění, sociální pojištění. Je nutno podat daňové přiznání a přehled o příjmech pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Lze uplatňovat výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu – nákladový paušál je 40 %. (Daňové přiznání však není povinen podat ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu, nepřesáhly 15 000 Kč, přičemž osvobozené příjmy a právě příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou, se nepočítají.)  Naproti tomu honoráře do 10 000 jsou zdaňovány u zdroje srážkovou daní ve výši 15 %, náklady na dosažení příjmu uplatňovat nelze.

Do daňového přiznání a přehledu o příjmech pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu se tyto příjmy autorů nezahrnují. Za rok 2014 je však možnost zahrnout následně i autorské honoráře zdaněné srážkovou daní (plátcem) v daňovém přiznání do celkového základu daně, uplatnit výdaje ve skutečné výši nebo paušální částkou a započítat daň sraženou z těchto příjmů na celkovou daň. Zahrnutím příjmů do celkového základu daně, tj. uvedením do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, bude tento základ daně podkladem i pro vyměřovací základ  sociálního a zdravotního pojištění.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).