Hlavní navigace

5 důvodů, proč se zúčastnit druhého pilíře

18. 6. 2013
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Druhý pilíř byl v posledních měsících terčem kritiky, kdy se psalo o nejrůznějších důvodech, proč do něj nevstupovat. Druhý pilíř však nabízí také řadu výhod. Pojďme si je rozebrat.

V druhém pilíři existuje řada rizik. Uvážete se v systému na několik desetiletí bez možnosti vystoupit, musíte věřit politikům a částečně si zvýšíte daňovou zátěž (o 2 procentní body). Připravíte se také o část důchodů z prvního pilíře. Ano, to jsou hlavní nevýhody druhého pilíře. Štvavý hon v médiích však zastínil také řadu výhod, které druhý pilíř nabízí a které se téměř nikdy neuvádějí, což nepřispívá k pragmatickému pohledu na současnou důchodovou reformu. Pojďme si proto uvést jednotlivé výhody druhého pilíře, které se jinde nedozvíte.

1. Nefunkčnost prvního pilíře

To, že první pilíř nebude plnit nároky, které se od něj očekávají, není žádná novinka. Pokud nedojde k rychlejšímu prodlužování odchodu do důchodů, snížení důchodů či dalšího zvýšení sociálního pojištění, pak současný důchodový systém je nadále neudržitelný a bude prohlubovat své deficity. Jen letos předpokládá Ministerstvo práce a sociálních věcí deficit na důchodovém účtu ve výši 40 miliard. Lidé pracující také musí štvát to, že se průměrně na důchodech dočkají 4× méně, než do systému odvedli. K tématu čtěte více: Důchodový účet míří ke krachu. DPH se bude muset zvýšit na 30 %

Druhý pilíř je právě určen pro lidi, kteří odvádějí do prvního pilíře vysoké částky, nikdy se však nedočkají adekvátní protihodnoty z prvního pilíře. Tvrdí se, že se vstup  sice spíše vyplatí mladším ročníkům a vysokopříjmovým skupinám, po použití naší kalkulačky možná však zjistíte, že se vstup hodí i vám. V kalkulačce také není zohledněna možnost nějakých nečekaných událostí, které by mohl první pilíř dále ovlivnit. Co když ekonomiky EU čeká stagnace, stejně tak jako Českou republiku? Pak daňové výběry nebudou nic moc a první pilíř se bude propadat do stále větších deficitů. Nenechte se proto ovlivňovat okolím a podívejte se na (ne)výhodnost vstupu ryze z ekonomického pohledu. K tomu vám pomůže naše kalkulačka důchodového spoření.

2. První pilíř je jen příslib, nic si nešetříte, u druhého ano

Další nepravda, kterou si však řada lidí myslí je, že si šetří své peníze ve státním důchodovém systému, respektive prvním pilíři. Systém je však průběžný, to znamená, že se v něm žádné peníze nijak nešetří a jdou na výplatu současných důchodců. V prvním pilíři jste tak závislí na příslibu státu, že se o vás ve stáří postará.  A kdo tyto povinnosti bude plnit? Nejčastěji ještě nenarození jedinci. Znamená to, že novorozenci nejen přicházejí na svět s dluhem vůči státu ve výši přibližně 172 000 Kč, který se neustále zvyšuje, ale také budou muset plnit závazky v systému sociálního zabezpečení. Není divu, že se v takovém prostředí nedaří porodnosti – místo rodinné solidarity je nyní důchodový systém zcela anonymní. Rodiny si nemusí pořizovat děti jako „investici“, jsou spíše „spotřebou“. Stát se totiž o každého postará, ať už děti má či nikoliv, pracuje či nepracuje. Otázka však je, kdo to zaplatí?

Jak bylo uvedeno, budoucnost prvního pilíře je značně nejistá. Oproti tomu v druhém pilíři si peníze šetříte, jsou oddělené a přesně víte, jak vám je úspěšně či neúspěšně penzijní společnosti zhodnocují. Žádný politik nemůže nikoho oblbovat, jak to velmi rádi dělají v případě prvního státního pilíře.

3. Špatný pocit vůči státu mít nemusíte, naopak mu pomáháte

Pokud by se druhého pilíře zúčastnilo půl milionů účastníků, kolik penzijní společnosti plánovaly, vedlo to by to k tomu, že stát by neměl na vyplácení důchodů. To nám tvrdili představitelé opozičních stran. To je však jen jedna strana mince, tu druhou vám politici zakryli buď záměrně nebo ze své hlouposti (teď je otázka, co je horší). Ano, při vstupu do druhého pilíře skutečně zůstane méně peněz krátkodobě v prvním pilíři. Důchodové reformy jsou však dlouhodobou záležitostí, které jsou koncipovány na desetileté horizonty. Až účastnici druhého pilíře zestárnou a bude se jim vyplácet důchod z prvního pilíře, stát zde výrazně ušetří.

Dalším argumentem proti druhému pilíři je nemožnost ze systému vystoupit. To je pravda. Zatímco však v případě druhého pilíře se můžete rozhodnout, zdali je systém pro vás výhodný, u prvního pilíře se vás nikdo ptát nebude. Kolik by z nás koneckonců zůstalo v prvním pilíři, pokud bychom si mohli vybrat? Jakmile totiž začneme vydělávat, stát nás výrazně zdaní na sociálním a zdravotním pojištění a připraví nás o značnou část příjmů.

Znárodní „socani“ peníze? 

Česká strana sociálně demokratická skutečně důrazně oznamuje, že druhý pilíř po nových volbách zruší. Vzhledem k tomu, že nejspíše příští volby vyhrají, je to nutné brát jako reálnou alternativu. Peníze se však neznárodní. Stínový ministr financí Jan Mládek totiž oznámil, že 2 % procentní body ze mzdy budou převedeny do třetího pilíře. U dalších 3 procentních bodů si klienti budou moci vybrat, zdali chtějí peníze převést do prvního nebo třetího pilíře. V případě, že se rozhodnou pro třetí pilíř (převedou si tam tedy veškeré peníze, neboli 5 procentních bodů ze mzdy). Znamená to, že o nic nepřijdete, naopak můžete na převedení peněz do třetího pilíře vydělat. 

4. Mladí můžou dosahovat nadstandardních výnosů a reálně si polepší

Druhý pilíř, jak bylo uvedeno, je velmi výhodný pro mladší ročníky. Můžou si totiž zvolit dynamičtější dlouhodobou investiční strategii, při které můžou prostřednictvím akciových trhů zaznamenávat nadstandardní výnosy.

Jejich peníze tak budou pravděpodobněji ochráněny před různými otřesy. To například ukázaly hyperinflační zkušenosti z Latinské Ameriky, kdy nejvíce byli zasaženi především lidé, kteří dostávali nejrůznější dávky od státu. Hodnota peněz, které v daný dnech přijali, byla o mnoho nižší, než zvýšení cenové hladiny. „Na koni“ však byli akcionáři. S každou akcií (kterou bude spravovat vaše penzijní společnost) se zároveň stáváte majitelem části podniku, ten má nějakou vnitřní a reálnou hodnotu, která je mnohem méně závislá na tempu znehodnocování peněz. Během latinskoamerických krizí tudíž došlo k nárůstu akciových hodnot přibližně o tolik, o kolik vzrostla inflace. A zatímco státní zaměstnanci a důchodci chudli, akcionáři pokles své životní úrovně, kvůli „obludné“ měnové politice státu nijak zvláště nepocítili.

5. Existují pozitivní příklady dlouhodobého systému

Dalším argumentem odpůrců je prý to, že to nikde pořádně nebylo odzkoušeno, vláda chce v podstatě experimentovat s občany. Současný průběžný důchodový systém je však z hlediska lidských dějin spíše takovým experimentem. Lidé si zásoby na důchod tvořili sami bez pomoci politiků, krále, císaře či jiného vládce. Dokonce i za dob první republiky se většina zaměstnanců důchodového systému neúčastnila. Zatímco tedy dobrovolný systém spoření na důchod fungoval tisíce let, současný důchodový systém nefunguje v současné míře ani 100 let.

Existuje však příklad země, kde se nepřeváděla jen malá část mzdy, ale vše do fondového systému. Tou zemí byla Chile, která reformu penzí zahájila v roce 1981. Během více jak 30 let už existují relevantní statistiky, abychom zhodnotili úspěch či neúspěch důchodové reformy. Uvádí se, že průměrný výnos dosáhl ve fondovém systému 9 %. Je také nutné připomenout, že nové peníze, které mířily převážně na místní akciový trh, dokázaly velmi akcelerovat ekonomiku. Místo na spotřebu v prvním pilíři se peníze z fondového systému využívaly na další zhodnocování, tedy na investice. Také možná kvůli tomu dosáhl hospodářský růst v letech 1980 a 1990 v průměru 7 % ročně. Chilané se druhého pilíře nebáli a dnes se ho účastní drtivá část populace. U nás jsou ale média zkrátka silnější. Architekt penzijního systému v Chile José Piñera připomíná, že z pracovníků se vlastně stali vlastníky kapitálů A náš systém byl i v době krachu Enronu a podobných afér zcela bezpečný, dodává José Piñera v článku serveru peníze.cz.

Nyní Chile prožívá dále svůj ekonomický úspěch a ze země, která byla zničená socialistickými experimenty Salvadora Allendeho se stává významná ekonomická síla Latinské Ameriky. A podle odborníků je možné, že pokud si svou ekonomickou svobodu udrží, během několika desetiletí se stane tzv. „Švýcarskem“ Latinské Ameriky. 

Povzbuzení akciových trhů a akceleraci ekonomiky nyní například můžeme sledovat v Polsku, kde především díky důchodové reformě jsou nyní kótovány stovky firem a jedná se tak o největší středoevropskou burzu, která už může konkurovat hráčům na západě. Oproti tomu pražská burza skomírá a nejspíše dojde k jejímu sloučení s tou polskou.

Autor nepracuje a nikdy nepracoval pro žádnou penzijní společnost. Účast ve druhém pilíři zvažuje, obává se však neočekávaného jednání politiků.

skoleni_15_4

Využijete druhého pilíře a vyvedete si část sociálního pojištění do penzijního fondu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).