Konkrétní historie ohledně vstupu České republiky do Evropské unie (EU) se začala psát už v roce 1996, kdy tehdejší vláda podala žádost o vstup do Evropské unie. V roce 1998 poté byla zahájena přístupová jednání. Proces pokračoval podepsáním smlouvy o přistoupení, a to dne 16. dubna 2003 v Aténách.
Poté v termínu 13. června do 14. června 2003 proběhlo v České republice referendum, ve kterém se pro schválení smlouvy vyslovilo 77,3 % hlasujících při volební účasti 55,2 %. Česká republika poté 1. května 2004 vstupuje do Evropské unie. Znamená to také, že 1. května 2014 to bylo 10 let od našeho vstupu do EU.
Co se povedlo a jak se vyvíjely naše mzdy a ekonomika?
Historii nechme stranou, pojďme se podívat, jak se vyvíjela naše ekonomika. Skutečně jsme si polepšili vstupem do EU? Pokud se podíváme na vývoj reálných mezd od roku 2005, nevidíme rozdílnou dynamiku, spíše zpomalení, ač se naší ekonomice dařilo a HDP rostl.
Je také zajímavé, že v roce 1998 si prošla Česká republika hospodářskou krizí, reálné mzdy poklesly o 1,4 %. Zaměstnanci ale nemuseli dlouho z nižších mezd zoufat, hned další rok jim reálné mzdy narostly o 6,2 %. Oproti tomu po prudkém propadu hrubého domácího produktu v roce 2009 nám mzdy stagnovaly a nerostly, v letech 2012 a 2013 dokonce klesaly. Čtěte také: Budeme (někdy) brát stejnou výplatu jako Němci?
Za posledních 5 let činil podle Heritage Foundation průměrný růst HDP jen 0,3 %. Od roku 2009 také stagnovaly naše mzdy, podobně jako vývoj hrubého domácího produktu. Vzrostla nám také v lednu tohoto roku nezaměstnanost na rekordních 8,6 %, což bylo nejvíce v historii České republiky. Čtěte také: Kvůli nezaměstnanosti hrozí rozsáhlé nepokoje i v ČR
| 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměrná mzda (v Kč) | 5 904 | 7 004 | 8 307 | 9 825 | 10 802 | 11 801 | 12 797 | 13 614 | 14 793 | 15 866 | 16 917 | 18 041 | 19 024 | 20 211 | 20 957 | 22 592 | 23 344 | 23 864 | 24 455 | 25 112 | 25 128 |
| Míra inflace (v %) | – | 10 | 9,1 | 8,8 | 8,5 | 10,7 | 2,1 | 3,9 | 4,7 | 1,8 | 0,1 | 2,8 | 1,9 | 2,5 | 2,8 | 6,3 | 1,0 | 1,5 | 1,9 | 3,3 | 1,4 |
| Index nominální mzdy | – | 118,6 | 118,6 | 118,3 | 109,9 | 109,2 | 108,4 | 106,4 | 108,7 | 107,3 | 106,6 | 106,6 | 105,4 | 106,5 | 107,2 | 107,8 | 103,3 | 102,2 | 102,5 | 102,7 | 100,1 |
| Index reálné mzdy | – | 107,8 | 108,7 | 108,7 | 101,3 | 98,6 | 106,2 | 102,4 | 103,8 | 105,4 | 106,5 | 103,7 | 103,4 | 103,9 | 104,3 | 101,4 | 102,3 | 100,7 | 100,6 | 99,4 | 98,7 |
| Rok | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Meziroční přírůstek HDP [%] | –10,0 | –2,0 | 1,2 | 2,9 | 6,2 | 4,5 | −0,9 | −0,2 | 1,7 | 4,2 | 3,1 | 2,1 | 3,8 | 4,7 | 6,8 | 7,0 | 5,7 | 3,1 | −4,5 | 2,5 | 1,7 | –1,1[4] |
Co se změnilo v sektoru bankovnictví?
Po hospodářské krizi ve Spojených státech a poté i Evropské unii vznikla bankovní regulace Basel III, která reguluje především kapitálovou přiměřenost bank. Podle příznivců se tím vytvoří silný bankovní sektor, který nebude muset Evropská unie a jednotlivé evropské státy sanovat. Odpůrci však varují, že přísnější kapitálové regulace můžou vést ke snížení ekonomického růstu. Navíc jsou aplikovatelné všude a i ve státech, kde banky hospodaří rozumně. Příkladem jsou například české banky, které pro své zahraniční vlastníky generují značné zisky. Jsou stabilní, přesto však platí (zbytečné) náklady na zavádění těchto regulací.
Evropská komise také navrhovala zřízení jednotného Fondu pojištění vkladu. Podle ní se tím zajistí stabilita. Odpůrci tohoto kroku ale varují, že by to mohlo vést k morálnímu hazardu, kdy by byli zachraňování vkladatelé špatně hospodařících bank. K tématu čtěte více: Návrh Evropské komise: Za krach jakékoli banky v EU budou platit i Češi
Zajímavý byl také bankovní krach na Kypru, kdy se ukázalo, že evropští ministři financí můžou rozhodnout o značném osekání vkladu obyvatelstva. Čtěte více: Znárodněním vkladů na Kypru se překročila červená čára. Hrozí to i nám?.
V případě, že některá země nebude moci zaplatit své dluhy, pak nejspíše bude muset také přistoupit k prudkému zvýšení majetkových daní či „znárodnění“ bankovních vkladů. K tématu čtete více: Daň z úspor a majetku se přiblížila. Navrhuje ji MMF i Bundesbanka
Ekonomické dopady a studie
Jak bylo vidno v první části článku, bilancovat ekonomické dopady vstupu do Evropské unie je velmi obtížně a téměř nemožné. Rozeberme si proto názory dvou ekonomů, kteří stojí zcela na opačné straně názorového spektra.
Prvním ekonomem je eurooptimista Tomáš Prouza, který vystudoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) a britskou Open University, kde získal titul MBA. Nyní pracuje jako státní tajemník pro evropské záležitosti. Prouza si nechal vypracovat odbornou studii pro Úřad vlády, která by měla rozebrat rozměr našeho působení v EU.
Studie se dále zabývá také alternativními scénáři, konkrétně především tím, co by se stalo, kdybychom do Evropské unie nepřistoupili. V takovém případě by naše HDP bylo v roce 2013 o 12 % nižší, než je tomu dnes. Mimo EU by rostla česká ekonomika v průměru o 1,1 p.b. pomaleji,
uvádí Tomáš Prouza a dodává: Dlouhodobě bychom se zastavili pod či na nynější úrovni krizí dlouhodobě postiženého Maďarska a hluboce pod životní úrovní Polska a Slovenska a stabilizovali se na úrovni 60–65 % HDP západní Evropy. Jinými slovy, Česká republika by se vyvíjela stejně rychle jako bohatší západní země, aniž by došlo ke konvergenci,
dodává.
Podle něj je přijetí společné měny správné rozhodnutí: Přijetí společné měny má potenciál dlouhodobě zvýšit české HDP o 0,6 až 1,2 %, tedy 25 – 60 miliard korun jen v roce 2013,
uvádí také.
Jak by se vyvíjela Česká republika bez Evropské unie?
Zcela opačný názor má Petr Mach, který vystudoval na Vysoké škole ekonomické obor statistika-ekonometrie a obor finance. Nyní vyučuje ekonomiku na dvou vysokých školách. Podle něj Evropská unie svými regulacemi výrazně škodí české ekonomice. Česko je podle něj čistým příjemcem evropských peněz, ale evropské regulace naopak podle něj vytvářejí hluboký schodek. Zapomíná se podle něj také na vyšší cla na zboží, která máme kvůli Evropské unie a platíme za ně 6 miliard Kč, 19 miliard Kč tvoří náklady na kofinancování evropských projektů, 10 miliard stojí noví úřednici a ušlý zisk, který by mohli generovat. Ve svém článku také vyjmenoval další regulace.
Nejdražší podle něj jsou ale dotace na obnovitelné zdroje energie, které stojí 40 miliard korun. Výrazně se nám také může prodražit program EU na to, aby do roku 2020 mělo 40 % absolventů střední školy vysokoškolský diplom. Podle něj EU má alternativu v Evropském sdružení volného obchodu.
Dále je potřeba připomenout nejrůznější ekologické regulace (REACH), náklady spojené s povolením prodeje emisních povolenek, náklady na standardizaci výrobků podle regulací (omezení vysavačů s vysokým výkonem, zákaz klasických žárovek, zdražení vajíček po směrnici o větších klecích pro slepice či zdražení vepřového. Čtěte více: Vepřové kvůli EU podraží. O kolik? Evropská unie je také nazývána jako továrna na regulace. Čtěte také: Evropská unie je jen továrnou na regulace
Jaký je váš názor na Evropskou unii?
