Hlavní navigace

Ekonomové předpokládají další snížení úrokových sazeb

26. 10. 2012

Sdílet

Data z ekonomiky nenasvědčují tomu, že by se situace měla v blízké budoucnosti výrazně zlepšit. Poklesy hlásí průmysl i stavebnictví, index nákupních manažerů i maloobchodní tržby, která ukazují na to, že se domácí poptávka ještě nevymanila z útlumu. Data z trhu práce nenasvědčují, že by se situace měla v dalších měsících zlepšit, protože sezónně očištěná míra nezaměstnanosti se zvýšila o 0,2 % na 8,8 %. 

Ze zahraničí přicházejí smíšené signály. Většině zemí v eurozóně se nedaří, pozitivní informaci lze zaznamenat občas z Německa. Ve světové ekonomice přetrvává řada důležitých rizik. V Evropě jde především o revizi řeckého záchranného programu (aktuální program je evidentně nereálný), prohlubování problémů ve veřejných financích Španělska a váhání vlády v Madridu se žádostí o pomoc, a do třetice neshody a komplikace při jednání o vytvoření bankovní unie. V zámoří se blíží riziko automatického výrazného zpřísnění fiskální politiky na začátku příštího roku („fiscal cliff“), pokud se Kongres nedokáže shodnout na kompromisní podobě pozvolného snižování deficitu federálního rozpočtu, popsal situaci analytik Patria Finance David Marek.

Tato situace by mohla výrazně ovlivnit rozhodování bankovní rady České národní banky o měnové politice. Proti snaze centrální banky o uvolnění měnových podmínek působí zpřísnění úvěrových standardů, tj. podmínek požadovaných bankami, u podnikových úvěrů a úvěrů na bydlení, zatímco standardy u spotřebitelských úvěrů se neměnily. Kurz koruny je prakticky na stejné úrovni jako před posledním jednáním rady, ale ta ve své poslední prognóze předpokládala kurz 25,50 koruny za euro pro 3. čtvrtletí, resp. 25,30 koruny za euro pro poslední letošní kvartál. Proto může centrální banka považovat současnou úroveň kurzu za mírně restriktivní, vysvětlil Marek. 

Uvedl také, že za této konstelace považuje za pravděpodobné ještě jedno snížení úrokových sazeb na příštím jednání bankovní rady. Základní dvoutýdenní repo sazba by podle něj mohla klesnout z 0,25 na 0,1 %. Pravděpodobnost dalšího snížení úrokových sazeb naznačují komentáře členů bankovní rady ČNB z poslední doby a také překvapivých pět hlasů pro snížení sazeb na posledním jednání bankovní rady, dodal Marek. 

Lubomír Lízal, člen bankovní rady ČNB řekl, že pokud nová prognóza (na dalším zasedání za týden ve čtvrtek) bude podobná té minulé (což je v podstatě jisté), můžou sazby klesnout dále na nulu nebo velice blízko nuly (např. 0,05%). My takový vývoj čekáme, i když je nám jasné, že v reálné ekonomice to příliš změny nezpůsobí, předpokládá také Martin Lobotka, analytik České spořitelny

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).