Platit se dnes běžně dá mobilním telefonem nebo hodinkami. Příběh ze žánru sci-fi ale připomíná nabídka společnosti Arnala Graafstra, která se specializuje na výrobu čipů o velikosti zrnka rýže. Ty se voperují do kůže mezi palcem a ukazováčkem a pomocí technologie RFID se pak dají využít i k placení přejetím ruky přes speciální čtečku.
Podle letošního průzkumu společnosti Visa mezi Australany by minimálně čtvrtina z nich měla o implantování takového čipu zájem. Podobné projekty zároveň vyvolávají protesty u těch, kteří se obávají zneužití těchto technologií pro sledování lidí.
Velké firmy se zaměřují spíše na méně kontroverznější technologie, které mají velkou šanci se rozšířit masově, například zmíněné mobilní platby nebo chytré hodinky s technologií NFC. Naproti nim stojí rozvoj univerzálních platebních karet, které dokáží nabídnout více funkcí najednou.
Úplně první platební kartou byla Diners Club Credit Identification Card vydaná v roce 1950. První platební kartu na území Československa pak vydala v roce 1988 Živnostenská banka jako dispoziční kartu k devizovému účtu.
Nyní se snaží zaujmout vydavatelé i s tzv. předplacenými kartami, ke kterým se nepojí účet a mohou mít různý účel využití, třeba i jako náhrada stravenek.
Předplacené platební karty se dnes používají v 19 zemích Evropy. Podle průzkumu společnosti MasterCard by mohly nákupy pomocí těchto karet do roku 2020 dosáhnout až 112 miliard eur. Jejich nejaktivnějšími uživateli jsou Britové a Italové.