Hlavní navigace

Změňte starou smlouvu penzijního připojištění na novou a udělejte z 30 korun tisíce

6. 5. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Aktualizováno 6. 5. 2011 9:11
Smlouvy uzavřené před rokem 2000 mají nárok na maximální příspěvek ve výši 120 korun. Chcete-li maximum, stačí podepsat s penzijním fondem bezplatný dodatek.

Penzijní připojištění (nebo spíše spoření) je tu od roku 1994, kdy byl schválen zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění. Ten byl od té doby již několikrát novelizován. Jednou z nejvýznamnějších novel je ta z roku 1999 (č. 170/1999 Sb.), která měla především motivovat lidi k tomu, aby na penzijní připojištění posílali více peněz, než kolik do té doby posílali.

Kromě motivujících prvků novela přinesla také zpřísnění podmínek pro výplatu starobní penze z placeného penzijního připojištění, a tím pádem i zpřísnění podmínek pro nárok na státní příspěvek. Lidé tak mohli své naspořené peníze vybírat (včetně nastřádaného státního příspěvku) již v 50 letech. Novela tuto hranici postrčila o deset let výše.

Pozitivní změnou naopak bylo, že od 1. ledna 2000 může každý, kdo si na penzijní připojištění pošle za jeden kalendářní rok více než 6 tisíc, odečíst od daňového základu až 12 tisíc korun (odečítá tedy roční zaplacené připojištění z rozmezí 6 až 18 tisíc korun).

Další příjemnou změnou, kterou tato novela přinesla, bylo navýšení maximálního měsíčního státního příspěvku ze 120 na 150 korun. K navýšení však nedošlo automaticky u smluv uzavřených před rokem 2000. Stále se přitom najdou lidé, kteří si na penzijní připojištění posílají měsíčně 500 i více korun a přitom od státu dostávají právě ještě staré maximum ve výši 120 korun. Právě ti nás inspirovali k napsání tohoto článku. Dobrou zprávou je, že změnu lze bez problémů provést, špatnou, že jste se zbytečně připravili o zhruba čtyři tisíce korun, které už vám nikdo nevrátí.

150 korun jen na první dva roky

Před zmiňovanou novelou platilo, že maximální měsíční státní příspěvek ve výši 150 korun za vašich 500 korun jste dostali pouze po první dva roky platnosti smlouvy (byla připisována 25% prémie). Poté se maximální výše měsíčního státního příspěvku snížila na 120 korun. Proporcionálně menší jsou i státní příspěvky připisované, při menších měsíčních úložkách.

Tehdy, stejně jako nyní, platilo, že minimální možný měsíční příspěvek na penzijní připojištění nesmí být nižší, než je částka zakládající nárok na státní příspěvek, což je 100 korun. Srovnání nabízí následující tabulka.

Měsíční státní příspěvek připisovaný u smluv uzavřených před a po roce 2000
Příspěvek účastníka Výše státního příspěvku u smluv uzavřených před rokem 2000 Výše státního příspěvku u smluv uzavřených od roku 2000
100 – 199 Kč 40 Kč + 32 % z částky nad 100 Kč 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč
200 – 299 Kč 72 Kč + 24 % z částky nad 200 Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč
300 – 399 Kč 96 Kč + 16 % z částky nad 300 Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč
400 – 499 Kč 112 Kč + 8 % z částky nad 400 Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč
500 Kč a více 120 Kč 150 Kč

Z 30 korun tisíce

Možná si řeknete, že 30 korun měsíčně vám může být ukradených. Ale když si uvědomíte, že od změny již uběhlo více než deset let, tak už se ztráta dostává ke čtyřem tisícům.

Od změny již uplynulo 124 celých měsíců, když to vynásobíme třiceti korunami, dostaneme se ke ztrátě 3720 korun. Když přičteme ještě ušlé úroky plynoucí pouze z měsíčně navíc připisovaných 30 korun za posledních deset let (průměr za posledních let se pohyboval někde kolem 3 procent, proto s nimi budeme počítat), dostaneme se na celkovou částku 4325 korun.*

Provedeme-li stejný výpočet na dobu 30 let, pak se, zůstanete-li na starých podmínkách, připravíte o celkovou částku zhruba 17 500 korun.

* ušlý úrok jsme vypočítali na spořicí kalkulačce tak, že počáteční i měsíční vklad se rovnal 30 korunám, úrok byl 3 %, doba uložení 10 let a úročení roční

Změna je prostá, mění však také pravidla penzí

Provést změnu je přitom jednoduché. Penzijní fondy určují (podle platné legislativy) podmínky penzijního připojištění tzv. penzijními plány. Ty se v čase se zákonnými podmínkami mění. A právě změnou penzijního plánu si zajistíte aktuálně platné podmínky – tedy vyšší státní příspěvek.

To znamená, že klient uzavře dodatek ke smlouvě na změnu penzijního plánu, kterým se smlouva řídí, nedochází k ukončení smlouvy, pouze k její změně, shrnuje za všechny penzijní fondy působící v Česku mluvčí AXA penzijního fondu Marek Zeman. Změna je přitom u všech fondů bezplatná.

Zvýšení státního příspěvku na současné maximum se dočkáte automaticky také tehdy, splníte-li základní podmínky pro výplatu starobní penze. Klientům, kteří spoří podle původních penzijních plánů platných do roku 2000 a na aktuální penzijní plán nepřestoupí, je automaticky přiznán vyšší státní příspěvek, jakmile dovrší 60 let věku (mají-li 60 měsíců započtenou pojištěnou dobu), specifikuje Ivana Kočišová z tiskového centra České spořitelny.

Při změně je zároveň třeba dát si pozor na několik věcí. Podepsáním dodatku, kterým si zvýšíte státní příspěvek, si totiž zároveň zpřísníte podmínky pro výplatu naspořených peněz.
Před rokem 2000 (a u smluv před tímto datem uzavřených) totiž platilo, že nárok na výplatu starobní penze má ten, kdo dovrší 50 let a zároveň si řádně platil penzijní připojištění alespoň 60 měsíců. Další variantou pro muže bylo dosažení 60 let a placení připojištění alespoň 36 měsíců, pro ženy pak platilo, že na výplatu měly nárok také v případě, že jim bylo alespoň 55 let a připojištění si platily alespoň po dobu 36 měsíců.

Dnes (a u nově podepsaných penzijních plánů) platí, že nárok na výplatu má ten, kdo dovrší 60 let, platil si připojištění minimálně 60 měsíců a nepobírá invalidní penzi.

Zároveň doporučujeme pohlídat si podmínky jednotlivých penzí (fondy nabízejí starobní, výsluhovou, invalidní a pozůstalostní). Právě u nich se udály některé další dílčí změny. Ve starším penzijním plánu je možnost výplaty penze na dobu určitou, tzn. že si klient v žádosti o výplatu určí, jak dlouho mu má být penze vyplácena, a v určeném období je mu posupně vyplacena celá částka na účtu. U aktuálního plánu jsou všechny typy penzí vypláceny doživotně, dává příklad Ivana Kočišová.

Zakonzervovat?

Zákon neumožňuje platit si zároveň dvě penzijní připojištění, takže si na celý státní příspěvek nesáhnete tak, že uzavřete novou smlouvu, budete si platit minimální částku a stát vám doplatí oněch 30 korun do současného maxima. Takto funguje stavební spoření, penzijní připojištění nikoli.

skoleni_15_4

Přesto existuje i cesta, jak na maximální státní příspěvek dosáhnout tím, že uzavřete novou smlouvu. Před tím než to uděláte, musíte ale tzv. zakonzervovat smlouvu stávající. To v praxi znamená, že o to písemně požádáte váš stávající penzijní fond. Ten poté vaši smlouvu zakonzervuje, což znamená, že na ni nebudete již přispívat, ale nadále vám budou prostředky zhodnocovány o podíly na výnosech a v případě, že splníte podmínky pro výplatu naspořených peněz, můžete o ni bez problémů zažádat.

Zakonzervování je tedy řešením pro ty, kteří chtějí získat od státu maximum, zároveň ale chtějí výplatu ze své stávající smlouvy podle starých pravidel (tedy v 50 letech). Další motivací k tomuto řešení může být také nespokojenost s tím, jak současný fond zhodnocuje vaše prostředky.

Máte penzijní připojištění?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).